Elon Musk: Myšlenkový otec Tesly, SpaceX, SolarCity...

Chris Anderson: Elone, jaký šílený sen Vás vedl k tomu zkusit se zapojit do automobilového průmyslu a vytvořit čistě elektrické auto?

Elon Musk: Vlastně to sahá zpět až do doby, kdy jsem byl na univerzitě. Přemýšlel jsem o tom, jaké problémy nejpravděpodobněji ovlivní budoucnost Země a budoucnost lidstva. Myslím si, že je velmi důležité, abychom měli trvale udržitelnou dopravu a trvale udržitelnou výrobu energie. Tento typ problému trvale udržitelných energetických zdrojů je největším problémem tohoto století, který musíme řešit, nehledě na dopady na životní prostředí. Dokonce i kdyby byla produkce oxidu uhličitého prospěšná pro životní prostředí, tak proto, že brzy vyčerpáme zdroje uhlovodíků (fosilní paliva) je nutné, abychom našli nějaké udržitelné prostředky na provoz.

CA: Většina americké elektřiny pochází ze spalování fosilních paliv. Jak může elektrické auto, které využívá tuto elektřinu, něco zlepšit?

EM: Jasně. Odpověď se skládá ze dvou částí. Za prvé, i když vezmete to samé zdrojové palivo a budete z něj získávat energii v elektrárně a tu použijete k nabíjení elektrických aut, je to výhodnější. Vezměte si třeba zemní plyn, což je nejrozšířenější uhlovodíkové palivo, spálíte-li jej v moderní turbíně na zemní plyn dostanete se na účinnost asi 60 %. Dáte-li stejné palivo do spalovacího motoru od auta, dostanete pouze asi 20% účinnost. Důvodem je, že stacionární elektrárna může pracovat s díly, které váží mnohem víc, jsou objemné, také můžete využít odpadní teplo k pohonu parní turbíny a tím získat vedlejší zdroj. Takže ve výsledku, i když započítáte ztráty při přenosu a všechno ostatní, tak i když použijete stejný zdroj paliva, jste na tom minimálně dvakrát lépe, když budete nabíjet elektrické auto z energie získané v elektrárně.

CA: Takže velikost znamená efektivnost.

EM: Ano, znamená. Za druhé je stejně třeba najít dlouhodobě udržitelný zdroj energie, zdroj elektřiny. Takže, když už musíme zajistit dlouhodobě udržitelný zdroj elektřiny, dává smysl, abychom používali elektrická auta jako dopravní prostředky.

CA: Máme tady video, na kterém je Tesla sestavována, které — bylo by možné přehrát první video — Takže co je inovativního na tomto procesu u tohoto auta?

EM: Jistě. Abychom uspíšili příchod elektrické dopravy, a vlastně bych měl asi říct, že si myslím, že všechny typy dopravy se stanou zcela elektrickými s ironickou výjimkou raket. Prostě není možné nijak obejít 3. Newtonův zákon. Otázkou je, jak uspíšit nástup elektrické dopravy. A abychom toho dosáhli u aut, bylo třeba přijít s velmi energeticky úsporným autem, což znamená vyrobit jej neuvěřitelně lehké, takže to, co tady vidíte, je jediné auto s celohliníkovou konstrukcí vyráběné v Severní Americe. Ve skutečnosti jsme použili mnoho poznatků z raketové techniky, aby auto mohlo být lehké, navzdory tomu, že musí nést velmi těžké baterie. Také musí mít nejnižší součinitel odporu ze všech aut této velikosti. Výsledkem je velice nízká spotřeba energie, a jelikož má i nejpokročilejší typ baterií, může mít konkurenceschopnou dojezdovou vzdálenost, takže se pohybujeme na dojezdu zhruba 250 mil (cca 400 km).

CA: Chápu to tak, že i když jsou ty baterie neuvěřitelně těžké, tak si myslíte, že i přesto může vše vyjít — kombinací lehké šasi a težkých baterií, můžete pořád získat úžasnou účinnost.

EM: Přesně. Zbytek auta musí být velice lehký, aby vyvážil hmotnost baterií a poté je ještě třeba mít nízký součinitel odporu, abyste získali dobrý dojezd. Ve skutečnosti spolu majitelé Modelu S soutěží o to, komu se podaří dojet (na jedno nabití) nejdál. Myslím, že někomu se nedávno podařilo najet 420 mil (675 km) na jedno nabití.

CA: Bruno Bowden, který tady dnes je, to dokázal, pokořil světový rekord. EM: Gratuluji.

CA: To je ta dobrá zpráva. Ta špatná je, že aby to dokázal, musel je rychlostí 18 mil za hodinu (cca 30km/h) a zastavila ho policie. (Smích)

EM: Chci říct, určitě můžete jet — když pojedete rychlostí 65 mil za hodinu (cca 100km/h) za normálních podmínek, tak 250 mil (cca 400 km) je reálná hodnota.

CA: Pusťme si druhé video, které ukazuje Teslu v akci na ledě. Mimochodem tohle v žádém případě není narážka na New York Times. Co je nejvíce překvapující na zážitku z řízení Tesly?

EM: V elektrickém autě je citlivost řízení úplně jiná. Chtěli jsme, aby se lidé cítili, jako by se jejich mysl přímo spojila s autem, takže se cítíte, jako byste vy a auto byli jedno a když zatáčíte nebo přidáváte, tak se to prostě stane, jako by to auto mělo ESP. Tohle je možné s elektrickým autem udělat díky jeho citlivosti. S benzínovým autem to nejde. Myslím si, že to je opravdu zásadní rozdíl, a člověk jej může zažít pouze při testovací jízdě.

CA: Je to nádherné, ale drahé auto. Je v plánu, že se někdy stane masově prodávaným?

EM: Ano. Cílem Tesly vždy bylo mít určitý třífázový proces, kdy by první verzí bylo drahé auto malé velikosti druhou verzí středně drahé a středně velké auto, a poté třetí verzí velké auto s nízkou cenou. Právě jsme ve druhé fázi. Měli jsme tu sportovní auto za $100 000 (2 000 000 CZK), což byl Roadster. Teď máme Model S, jehož cena začíná na $50 000 (1 000 000 CZK). Naše třetí generace, která by se snad měla objevit během tří až čtyř let bude stát $30 000USD (600 000 CZK). Ale kdykoliv přijdete s novou technologií, tak to obvykle trvá tři zásadní verze, aby se produkt stal masovým. Takže si myslím, že postupujeme ve správném směru a troufám si tvrdit, že se nám to podaří.

CA: V současné době, když potřebujete, můžete jet tam a zpět a auto nabít doma. Neexistuje velká celostátní síť nabíjecích stanic, které by byly dostatečně rychlé. Myslíte, že je něco takového reálné nebo to bude jen několik klíčových tras.

EM: Ve skutečnosti už je mnohem více nabíjecích stanic, než si lidé uvědomují, a v Tesle vyvíjíme technologii, které se říká Supercharging (Supernabíjení), a pokud si koupíte model S, nabízíme ji zcela zdarma, a to navždy. A tohle je něco, co si možná mnoho lidí neuvědomuje. Ve skutečnosti máme pokrytou Kalifornii a Nevadu, dále pak východní pobřeží, od Bostonu po Washington D. C. Koncem tohoto roku budete moci zajet z Los Angeles do New Yorku jen za pomoci sítě Supercharger (Supernabíjení), která je 5x rychlejší než cokoliv jiného. A klíčovou věcí je zde poměr doby jízdy k době zastavení, kolem 6 nebo 7. Takže, když pojedete 3 hodiny budete zastavovat na 20 až 30 minut, protože to je zhruba doba, na kterou lidé zastavují. Takže, začnete-li cestu v 9 ráno, tak v poledne budete chtít zastavit na něco k jídlu, zajít si na záchod, dát si kávu a pokračovat v cestě.

CA: Takže Váš návrh zákazníkům je, že pro úplné nabití musejí čekat asi hodinu. Tak to bude — nečekejte, že odjedete z nabíjecí stanice za 10 minut. Počkejte hodinu, ale dobrá zpráva je, že pomáháte zachránit planetu, a mimochodem vaše elektřina je zdarma. Neplatíte nic.

EM: Ve skutečnosti očekáváme od lidí, že budou zastavovat na 20 až 30 minut, ne na hodinu. Je vlastně lepší jet třeba 160, 170 mil (280 km), zastavit na půl hodiny a pak jet dál. To je přirozený rytmus při cestování. CA: Dobře. Ale tohle je pouze jedno želízko v ohni Vaší energetické vize. Pracujete na společnosti, která se zabývá sluneční energií, SolarCity (Sluneční město). Co je na ní zvláštního?

EM: Jak jsem již říkal, je třeba, abychom měli trvale udržitelné zdroje elektřiny, které budou pokrývat poptávku, a jsem si celkem jistý, že hlavním prostředkem pro získávání elektřiny bude Slunce. Chci říct, je to vlastně nepřímá fůze. Na obloze máme vlastně jeden velký fůzní reaktor, kterému říkáme Slunce a potřebujeme zachytit jen trochu energie, kterou vyzařuje pro naše potřeby. Co většina lidí ví, ale neuvědomují si to, je, že náš svět vlastně celý pracuje na sluneční energii. Pokud by nebylo Slunce, byli bychom pouze zmrzlou ledovou koulí o třech stupních Kelvina. Slunce pohání celý koloběh vody a vlastně celý ekosystém je poháněn Sluncem.

CA: Ale v litru benzínu máte, vlastně tisíce let sluneční energie stlačené do malého objemu, což znamená, že je obtížné, aby solární energie z tohoto souboje vyšla lépe a aby mohla alespoň trochu soupeřit s například zemním plynem, zkapalněným zemním plynem. Jak v tomto prostředí chcete vybudovat byznys.

EM: Vlastně věřím, že solární energie převálcuje všechno ostatní včetně zemního plynu.

(Potlesk) CA: Jak?

EM: V zásadě musí. Protože jestli ne, tak budeme mít velký problém.

CA: Vy ale neprodáváte solární panely zákazníkům, že? Jak to funguje? EM: Ale ano. Můžete si koupit solární panely a nebo si je můžete pronajmout. Většina si vybírá pronájem. To nejlepší na solárních panelech je, že nemají žádné provozní náklady, takže jakmile je nainstalujete, tak tam prostě jsou. Budou fungovat desítky let. S největší pravděpodobností i celé století. Takže hlavní věcí, kterou je třeba udělat, je snížit cenu počáteční instalace a poté mít nízké náklady, pro zvýšení zájmu — toto jsou dva hlavní faktory, které určují cenu sluneční energie. A taky jsme v tomto směru hodně pokročili, a proto jsem přesvědčen, že se nám podaří překonat zemní plyn.

CA: Takže vaše současná nabídka zákazníkům je neplatit tolik předem.

EM: Nic. CA: Neplatit nic předem. Nainstalujeme solární panely na vaši střechu. A vy pak budete platit — jak dlouhá je typická smlouva o pronájmu?

EM: Typická smlouva trvá 20 let, ale princip návrhu, ke kterému pomalu míříte, je vlastně jednoduchý. Žádné peníze předem a účet za elektřinu se zmenšuje. Docela dobrá nabídka.

CA: To vypadá jako výhra pro zákazníka. Žádné riziko, bude platit méně, než platí teď. A vám to přináší co? Chci říct, kdo bude vlastnit elektřinu z těch panelů v dlouhodobém horizontu? Myslím, jak vy jakožto společnost tvoříte zisk?

EM: No, v podstatě, SolarCIty získá nějaký investovaný kapitál od řekněme, společnosti nebo banky. Google je jedním z našich největšich partnerů v tomto ohledu. A tito očekávají návrat své investice. S tímto kapitálem SolarCity nakoupí a nainstaluje panely na střechy a poté účtuje majiteli domu nebo společnosti měsíční poplatek za pronájem, který činí méně, než běžný účet za elektřinu.

CA: Ale co vy získáte v dlouhodobém výhledu z komerčního pohledu? Budujete určitý nový typ rozdělené produkční sítě elektřiny.

EM: Přesně. Jde o obrovskou produkční síť elektřiny. Myslím si, že to je dobře, protože v energetice je dlouhou dobu monopol a zákazníci neměli žádnou možnost volby. Takže fakticky je to poprvé, co existuje konkurence vůči tomuto monopolu, protože energetické společnosti byly jediné, které vlastnily distribuční sítě, ale nyní je nebudete potřebovat. Takže si myslím, že je to velké posílení pozice majitelů domů a společností.

CA: A Vy si opravdu představujete, že většina elektřiny v Americe bude solární, během dekády nebo dvou, nebo během Vašeho života?

EM: Jsem si velmi jistý, že solární energie bude přinejmenším plurálním zdrojem energie, ne-li většinovým. A předpokládám, že bude pluralitním, za méně než 20 let. S někým jsem se vsadil — CA: Definice plurality je?

EM: Více energie ze Slunce, než z jakéhokoliv jiného zdroje.

CA: Aha. S kým jste se vsadil?

EM: S kamarádem, kterého nebudu jmenovat.

CA: Jen mezi námi. (Smích)

EM: Vsadil jsem se, asi před dvěma nebo třemi lety, že během 18 let budeme získávat více energie ze Slunce, než jakéhokoliv jiného zdroje.

CA: Dobře, vraťme se k jiné sázce, trochu šílené, kterou jste uzavřel sám se sebou, jestli jsem to pochopil správně. Získal jste nějaké peníze z prodeje PayPalu a rozhodl jste se založit vesmírnou společnost. Proboha proč? (Smích)

EM: Je pravda, že se s touto otázkou setkávám dost často. Lidi se mě ptali: "Slyšel jsi ten vtip o tom chlapovi, co získal malé jmění ve vesmírném průmyslu?" Samozřejmě pointa byla, že začal s velkým. Takže říkám lidem, že jsem se snažil přijít na způsob jak udělat z velkého jmění malé. Tak se na mě potom dívali trochu nedůvěřivě.

CA: Kupodivu jste to myslel vážně. Takže co se stalo?

EM: Bylo to těsně a málem to nevyšlo. Byli jsme velmi blízko selhání, ale podařilo se nám to prolomit v roce 2008. Cílem SpaceX je pokrok v oblasti raketových technologií, a hlavně řešení problému, který je podle mě nejdůležitější pro to, aby se lidstvo stalo civilizací schopnou cestovat vesmírem, což je plně znovupoužitelná raketa.

CA: Bude lidstvo schopno cestovat vesmírem? Takže tohle byl Váš dětský sen? Snil jste o dobývání Marsu a zbytku vesmíru?

EM: Jako dítě jsem stavěl rakety, ale nemyslel jsem si, že bych někdy dělal tohle. Vždycky jsem k tomu přistupoval s tím, co se musí stát, aby pro nás byla budoucnost vzrušující a inspirující. A myslím se, že když se zamyslíte nad budoucností, přijdete na zásadní rozdíl mezi společností, která umí cestovat vesmírem, která je tam venku, na mnoha planetách a objevuje hvězdy, což se mi zdá velmi zajímavé, v porovnání se společností, která je navždy připoutána k Zemi až do svého vyhynutí.

CA: Takže se vám nějak podařilo snížit cenu rakety až o 75 %, podle toho, jak počítáte. Jak se vám to proboha podařilo? NASA se tím zabývá po léta. Jak jste to udělali?

EM: Tak podařilo se nám dosáhnout podstatného pokroku v technologii šasi, motorů, elektroniky a řízení startu. Podařilo se nám přijít s opravdu mnoha inovacemi, které je trochu obtížné tady popsat, ale —

CA: Hlavně, když by je stále někdo mohl okopírovat, že? Nepatentovali jste si to. To se mi zdá opravdu zajímavé.

EM: Ne, nepatentujeme nic. CA: Nepatentovali jste, protože si myslíte, že je pro vás nebezpečnější si objevy nechat patentovat, než nenechat.

EM: Vzhledem k tomu, že naší hlavní konkurencí jsou vlády jiných zemí, tak je jakákoliv vymahatelnost patentů sporná. (Smích) (Potlesk)

CA: To je opravdu zajímavé. Ale váš největší průlom je stále teprve na cestě a právě na něm pracujete. Můžete nám o tom něco říci?

EM: Dobře, takže ten velký průlom —

CA: Nebo ještě lépe, pusťme si to video a Vy nás jím můžete provést.

EM: Určitě. Takže tím, co je třeba brát v úvahu u raket, je fakt, že jsou na jedno použití. Všechny rakety, které dnes používáme, jsou na jedno použití. Raketoplány byly pokusem o vytvoření znovupoužitelné rakety, ale i tak byla hlavní palivová nádrž vždy odhazována, a to, co šlo použít znovu, muselo 10 000 lidí opravovat po devět měsíců. Tím pádem stál jeden let raketoplánu až miliardu dolarů. Což samozřejmě nemůže dost dobře fungovat —

CA: Co se tady stalo? Viděli jsme něco přistávat.

EM: Správně. Je důležité, aby byly fáze výstupu vratné, aby se mohla raketa vrátit na odpalovací místo a byla připravena k novému startu, během několika hodin.

CA: Wow. Znovupoužitelné rakety. EM: Ano. (Potlesk) Co si většina lidí neuvědomuje je, že cena raketového paliva je minimální. Podobná ceně kerosinu. Takže cena raketového paliva je asi 0,3 % celkové ceny rakety. Takže je možné dosáhnout, řekněme, asi stonásobného zlevnění vesmírných letů, za předpokladu, že budeme moci používat jednu raketu vícekrát. To je důvod, proč je to tolik důležité. Každy dopravní prostředek, který užíváme, nehledě na to, jestli jde o letadla, vlaky, auta, kola nebo koně, je možné použít vícekrát, ne však rakety. Musíme tedy tento problém vyřešit, máme-li se stát schopnými vesmírné kolonizace.

CA: Ptal jste se mě dřive, jak populární by bylo cestování na výletních lodích, pokud byste poté museli spálit loď. EM: Výlety do vesmíru jsou zjevně hodně problematické.

CA: Rozhodně o mnoho dražší. Takže jde o technologii, která potenciálně zcela změní hru, a jak předpokládám, bude dláždit cestu pro Váš sen vzít lidstvo na Mars. Rád byste viděl lidskou kolonii na Marsu.

EM: Ano, přesně. SpaceX nebo nějaké kombinace společností a vlád musí postupně zařídit, že lidé budou na více planetách, že budeme mít základnu na jiné planetě, na Marsu — protože je to jediná reálná možnost — a poté tu základnu rozšiřovat, dokud se nestaneme skutečně meziplanetárním druhem.

CA: Takže jak vám tento projekt jde ve skutečnosti? Protože to, co jsme viděli, byla pouze simulace. Jak to jde?

EM: Vlastně se nám to daří celkem dobře. Pracujeme na něčem, čemu říkáme projekt Grasshopper (kobylka), kde testujeme vertikální přistání, což je zrovna ta choulostivá část letu. A povedlo se nám několik dobrých pokusů.

CA: Můžeme je vidět? EM: Jo. Abyste měli ponětí o velikosti, tak jsme oblékli figurínu kovboje jako Johnnyho Cashe a připevnili ji k raketě. (Smích)

CA: Dobře, podívejme se tedy na to video, protože když se nad tím zamyslíte, tak je to vážně úžasné. Tohle jste nikdy předtím neviděli. Startující raketu, která se naráz —

EM: Ano, ta raketa je asi stejně veliká jako 12poschoďová budova. (Start rakety) Nyní se vznáší asi ve 40 metrech nad zemí a stále přizpůsobuje úhel, tah a vychýlení hlavního motoru a udržuje si stabilitu pomocí plynových trysek.

CA: Dost dobré, že? (Potlesk) Elone, jak to děláte? Ty projekty — PayPal, SolarCity, Tesla, SpaceX — jsou tak nádherně odlišné a tak šíleně ambiciózní. Jak může jeden člověk inovovat takovýmto způsobem? Co Vám to umožňuje?

EM: Abych řekl pravdu, nevím. Nemám pro Vás žádnou dobrou odpověď. Hodně pracuju, jakože opravdu hodně.

CA: Mám takovou teorii. EM: Dobře, řekněte.

CA: Myslím, že se Vám daří přemýšlet na systémové úrovni, která propojuje design, technologii a byznys, jako kdyby TED byl TBD, do jednoho celku, způsobem, jakým to umí jen velmi málo lidí, a co je důležitější — dokážete si tím být natolik jistý, že jste ochoten podstoupit obrovská rizika. Vsadil jste na jednu kartu své jmění a dokonce několikrát. Což je něco, co dokáže málokdo. Je to — mohl byste se s námi podělit o ten zázračný recept? Něco, co bychom mohli zapojit do vzdělávacího systému? Může se to od Vás někdo naučit? Protože to, co se Vám povedlo, je opravdu fascinující.

EM: Děkuji, děkuji. Myslím si, že zde už existuje dobrý rámec pro přemýšlení. A to je fyzika. Víte, ten typ primárních úvah. Obecně si myslím, že jde — chci říct, že jde o to rozebrat problémy až k jejich základům a postupovat odtud, na rozdíl od snahy uvažovat pomocí analogií. I přesto, že po většinu našeho života fungujeme tak, že uvažujeme pomocí analogií, což vlastně znamená kopírovat s malými odchylkami myšlenky ostatních. Ale musíme to tak dělat. Protože jinak bychom nebyli schopni projít každodenním životem. Ale chcete-li přijít s něčím novým, musíte použít fyzikální přístup k věci. Fyzika je ve skutečnosti snaha objevit nové poznatky, které jsou kontraintuitivní, jak třeba kvantová mechanika, která je opravdu kontraintuitivní. Myslím si, že tohle je důležité a také je třeba pracovat s negativní zpětnou vazbou, a dokonce ji poptávat, hlavně od přátel. Může se to zdát banální, ale skoro nikdo to nedělá, i když je to velmi prospěšné.

CA: Kluci a holky, kteří se na to díváte, studujte fyziku. Poučte se z toho. Elone Musku, přál bych si, abychom na to měli celý den, ale moc Vám děkuji, že jste přišel na TED.

EM: Já děkuji. CA: Bylo to úžasné, opravdu super. Podívejme se na to. (Potlesk)

Jen se ukloňte. Fantastické. Děkuji Vám mnohokrát.