Jimmy Wales
1,200,830 views • 20:01

V roce 1962 prohlásil Charles Van Doren, pozdější hlavní editor Encyclopædie Britannicy, že ideální encyklopedie má být radikální – má přestat být bezpečná. Víte-li ale něco o historii Britannicy od roku 1962, je čímkoli, nikoliv však radikálním: stále naprosto bezpečná, nezáživná encyklopedie. Wikipedie naopak začíná s velmi radikální myšlenkou a sice, abychom si všichni představili svět, ve kterém je každému jednotlivci na zeměkouli dán volný přístup k sumě všeho lidského vědění. A to děláme. Takže Wikipedie - viděli jste jen její malou ukázku - je encyklopedie s volnou licencí. Píší ji tisícovky dobrovolníků po celém světě v mnoha, mnoha jazycích. Píší ji za použití Wiki softwaru - to je druh softwaru, který tu už někdo ukázal, takže kdokoli může rychle editovat a ukládat, a hned je to dostupné na Internetu. Vše kolem Wikipedie spravují fakticky samí dobrovolníci. Když mluví Yochai o nových metodách organizace, popisuje přesně Wikipedii. Já vám dnes povím trochu něco víc o tom, jak funguje zevnitř. Wikipedii vlastní nadace Wikimedia Foundation, kterou jsem založil, Tím hlavním cílem nadace je dostat encyklopedii, která je zdarma, ke každému jednotlivci na zemi. A když tak přemýšlíte o tom, co to znamená, tak to znamená mnohem víc, než jen vytvořit parádní webovku. Jde nám opravdu o všechny problémy digitální propasti, celosvětové chudoby a umožnit tak všude lidem, aby měli informace, které potřebují ke správným rozhodnutím. Budeme tak muset udělat hodně práce, která překračuje pouhý Internet. Hlavně proto jsme zvolili model volné licence, protože ta umožňuje lokálním podnikavcům - či komukoli, kdo chce, aby si vzal náš obsah a udělal s ním, cokoli se mu líbí - může ho zkopírovat, nově rozdělit a může to udělat komerčně nebo nekomerčně. Kolem Wikipedie tedy vznikne hodně příležitostí po celém světě. Financují nás dary od veřejnosti a zajímavější na tom je, jak málo peněz k provozu Wikipedie vlastně stačí. Yochai ukazoval graf, jaké jsou náklady tištěných médií. Já vám povím, jaké jsou náklady Wikipedie, ale nejdřív vám ukážu, jak je velká. Máme přes 600 000 článků v angličtině. Celkově máme 2 miliony článků v mnoha různých jazycích. Největšími jazyky jsou němčina, japonština, francouzština - všechny západoevropské jazyky jsou docela velké. Nicméně pouze asi třetinu přístupů na náš web na sebe namotává Wikipedia v angličtině, což hodně lidí překvapí. Mnoho lidí uvažuje o Internetu, jakože v něm dominuje angličtina, ale my jsme skutečně globální. Jsme v mnoha, mnoha jazycích. Jak jsme zatím oblíbení..? Jsme mezi top 50 a jsme oblíbenější než noviny New York Times. Tady navazuji na to, o čem mluvil Yochai. Tohle je růst Wikipedie - jsme tahle modrá čára - a tamhle je New York Times. Zajímavé na tom je, že webové stránky New York Times jsou obrovské, s enormní firemní správou - nemám vůbec tušení kolika stovek zaměstnanců. My máme přesně jednoho zaměstnance a tím je náš hlavní vývojář softwaru. Je naším zaměstnancem teprve od ledna 2005. Všechno ostatní rostlo předtím. Servery udržuje plebsová banda dobrovolníků; všechny úpravy a editace dělají dobrovolníci. Nejsme organizováni žádným tradičním způsobem organizace, který si dokážete představit. Lidé se vždy ptají 'No a kdo tomu velí?' nebo 'Kdo to dělá?' Odpovědí je: každý, kdo chce přiložit ruku k dílu. Je to velice neobvyklá a chaotická záležitost. Máme teď [2005] přes 90 serverů ve třech lokalitách. Spravují je dobrovolníci - systémoví administrátoři - kteří jsou online. Můžu se připojit kdykoli ve dne v noci a uvidím 8-10 lidí, kteří na mě čekají, až se zeptám nebo tak, cokoli kolem serverů... Ve firmě byste si tohle nikdy nemohli dovolit dělat. Nikdy byste si nemohli dovolit mít personál, který je k dispozici 24 hodin denně a dělá to, co děláme s Wikipedií. Máme asi 1,4 miliard zhlédnutí stránek za měsíc, opravdu se z toho stává něco velkého. A všechno spravují dobrovolníci. Celkové měsíční náklady za připojení a data se pohybují okolo 5000 dolarů. To je v zásadě naše hlavní nákladová položka. Obešli bychom se vlastně bez zaměstnance. Najali jsme vlastně Briana, protože 2 roky pracoval na poloviční úvazek a na plný ve Wikipedii, tak jsme ho najali, aby trochu žil a mohl si někdy zajít do kina. Velkou otázkou tak je, když máme takhle opravdu chaotickou organizaci, proč to všechno nestojí za starou belu? Proč je web tak dobrý jak je? Jak je tedy vůbec dobrý? No, dost dobrý. Není dokonalý, ale je mnohem, mnohem lepší, než byste v rámci našeho naprosto chaotického modelu čekali. Když vidíte někoho, jak absurdně upravuje stránku o mně, pomyslíte si 'Ouha, tohle jasně časem zdegeneruje do hovadností'. Když jsme ale viděli testy kvality - a ještě jich dost neproběhlo a opravdu pobízím lidi, aby jich dělali více, aby porovnávali Wikipedii s tradičními věcmi - vítězíme levou zadní. Německý časopis porovnával německou Wikipedii, která je opravdu mnohem, mnohem menší než anglická, s Microsoft Encarta a s Brockhaus Multimedia, a vyhráli jsme ve všech kategoriích. Najali si odborníky, aby se dívali na články a porovnávali kvalitu a ten výsledek nás velmi potěšil. Hodně lidí se doslechlo o sporu Bush-Kerry na Wikipedii. Média se tomu hodně zevrubně věnovala. Začalo to článkem v časopisu Red Herring. Volali mi reportéři a - musím říct, že hláskovali moje jméno správně, ale chtěli opravdu říct, že volby Bush-Kerry jsou tak kontroverzní, že trhají komunitu Wikipedie na půl. Citovali mě jak říkám: "Jsou nejkontroverznějšími v historii Wikipedie." Ve skutečnosti jsem řekl, že nejsou kontroverzní ani za mák. Nepatrně mě dezinterpretovali. (Smích) Články se upravovaly jak o život. Je pravda, že jsme museli při pár událostech články uzamknout. Časopis Time nedávno psal o tom, že "Je třeba někdy přijmout mimořádná opatření a Wales uzamkl editaci článků na téma Kerry a Bush skoro na celý rok 2004." To se stalo poté, co jsem tomu reportérovi řekl, že jsme je museli zamknout - příležitostně tu a tam. Pravda je obecně taková, že kontroverze, které byste si asi mysleli, že panují v rámci komunity Wikipedie, nejsou ve skutečnosti vůbec kontroverzemi. Články na polemická témata se hodně upravují, ale nepůsobí přílišné spory v rámci komunity. A to proto, že většina lidí chápe potřebu neutrality. Opravdový zápas není mezi pravičáky a levičáky - jak většina lidí předpokládá - ale mezi stranou zodpovědně myslících a stranou pitomců. A žádná ze stran politického spektra nemá ani na jednu z nich monopol. Skutečná pravda o konkrétním případě Bush-Kerry je ta, že články Bush-Kerry byly uzamčeny na méně než 1% času [3 dny] v roce 2004 a nebylo to proto, že byly sporné; byl za tím zkrátka jen běžný vandalismus - což se někdy stává i na scéně, lidé - někdy dokonce i reportéři mi hlásili, že zpustošili Wikipedii a velice se divili, že se to tak rychle dalo do pořádku. A já říkal: 'Víte, vždycky říkám, nedělejte to prosím; to se nedělá.' Jak to tedy děláme? Jak zvládáme kontrolovat kvalitu? Jak to funguje? Je tu pár prvků, většinou pojistky v komunitě a některé prvky softwaru. Největší a nejdůležitější je naše politika nestrannosti. Tu jsem stanovil od samého začátku jako základní princip komunity, o kterém se nedebatuje. Je to sociální pojetí spolupráce, takže moc nemluvíme o pravdě a objektivitě. A to proto, že když řekneme, že budeme psát jen "pravdu" o nějakém tématu, v nejmenším nám to nenapoví co psát, protože se s vámi neshodnu na tom, co je pravda. Máme ale tento žargonový pojem neutrality, který sám o sobě má v rámci komunity dlouhou historii. V podstatě říká, že kdykoli jde o kontroverzní otázku, neměla by Wikipedie nikomu stranit. Měli bychom pouze informovat o tom, co seriózní strany o tom uvedly. Tato politika neutrality je pro nás opravdu důležitá, protože dává komunitě, která je velmi rozmanitá, možnost spojit síly a nějakou práci udělat. Máme velice různorodé přispěvatele co do zkušeností s politikou, náboženstvím a kulturou. Touto pevnou politikou neutrality, od které se od samého počátku neustupuje, zajišťujeme, že lidé spolu mohou pracovat a že se z příspěvků zkrátka nestane válka tam a zpátky mezi levičáky a pravičáky. Setkáme-li se s takovýmto chováním, komunita vás požádá, abyste odešel. Recenze v reálném čase. Každá změna na stránce je zaznamenána na stránku posledních změn. Jakmile někdo něco změní, zaznamená se to na stránce posledních úprav. Stránka posledních úprav také plní IRC kanál, což je kanál internetového klábosení, který lidé pomocí různých softwarových nástrojů sledují. Mohou ho sledovat v RSS kanálech - mohou dostávat e-mailové notifikace změn. Uživatelé si pak mohou založit svůj vlastní seznam toho, co chtění sledovat. Takže na moji stránku dává pozor pár dobrovolníků, kteří ji mají na seznamu, protože ji někdy lidi zpustoší. Dojde tedy k tomu, že si změny někdo hodně rychle všimne a pak ji zkrátka vrátí zpět. Máme například i RSS vlákno nových stránek, takže můžete rozkliknout určitou stránku Wikipedie a uvidíte každou novou stránku, co právě někdo vytvořil. Ta je opravdu důležitá, protože hodně nových stránek, co se vytvoří, je jenom smetí, které se musí mazat, typu ASDFASDF. Je to ale také jedna z nejzajímavějších a legračních věcí na Wikipedii - některé nové články. Lidé začnou psát článek o nějakém zajímavém tématu, jiným přijde úchvatný, rychle zareagují, pomohou a rozvedou ho a udělají ho mnohem lepší. Anonymní uživatelé nám tak upravují články, což je jedna z nejkontroverznějších a nejvíce fascinujících věcí na Wikipedii. Takhle Chris něco změnil - nemusel se přihlašovat nebo něco takového; jen zabrouzdal na stránku a pozměnil ji. Ukázalo se však, že okolo 18 % všech úprav webu dělají anonymní uživatelé. A tomu je opravdu třeba rozumět: drtivá většina úprav webu Wikipedie pochází od velice semknuté komunity přibližně 600 až 1000 lidí, kteří jsou spolu v neustálém kontaktu. Máme přes 40 IRC kanálu, 40 seznamů mailových adres. Všichni tito lidé se vzájemně znají. Komunikují; máme setkání offline. To jsou ti, kteří dělají rozhodující část webu a jsou to tak trochu semi-profesionálové v tom, co dělají, protože standardy, které si stanovujeme, jsou stejné či vyšší než profesionální standardy kvality. Vždy jich nedosáhneme, ale usilujeme o ně. Je to tedy úzká komunita, která se o stránku stará a jsou to jedni z nejchytřejších lidí, které jsem kdy potkal. Je samozřejmě mou prací to říkat, ale je to vlastně tak. Tací lidé, které přitáhne psát encyklopedii pro zábavu, jsou obvykle dost chytří. (Smích) Nástroje a software: je tu celá řada nástrojů, které nám umožňují - myslím komunitě - sami se monitorovat a sledovat všechnu práci. Tohle je příklad historie stránky na téma "plochá země" a můžete vidět, že doznala několika změn. To je na té stránce pěkné - můžete se na ni podívat a okamžitě vidíte... 'Dobrá, chápu..' Když se na ni někdo podívá - uvidí, že někdo s anonymní IP adresou mou stránku upravil - zní to podezřele - kdo je ta osoba? Někdo se na to podívá a okamžitě vidí červeně všechny změny, vidí 'Dobrá, tahle slova se změnila' a takové věci. To je jeden nástroj, který můžeme velmi rychle použít ke sledování historie stránky. Dalším co v rámci komunity děláme je, že necháváme vše velmi otevřené, pevně nestanovené. Většina sociálních pravidel a metod práce je ponechána v softwaru naprosto otevřená. Všechen ten materiál je jen tak na Wiki stránkách. V softwaru tedy není nic, co by vnucovalo pravidla. Mám tu příklad stránky Hlasů pro smazání. Už jsem to zmínil, lidé napíší ASDFASDF - je třeba to smazat. Tyto případy administrátoři prostě smažou. O nich není třeba se moc dohadovat. Dovedete si ale představit, že je i spousta jiných oblastí, kde vyvstává otázka, zda je to dostatečně významné pro to, aby to vstoupilo do encyklopedie? Je ta informace ověřitelná? Je to žertík? Je pravdivá? Jaká je? Potřebovali jsme tedy sociální metodu, jak na to najít odpověď. A metodou, která organicky vzešla z komunity, je stránka Hlasy pro smazání. Konkrétní příklad: máme tu film Twisted Issues a první člověk říká: 'Je to údajně film. V Google testu vůbec neobstál.' Google test je, že se podíváte na Google a uvidíte, zda tam je, protože když něco není ani v Googlu, tak to patrně vůbec neexistuje. To pravidlo není dokonalé, ale dá se od něj odpíchnout ke krátkému zkoumání. Někdo řekne 'Smažte to, prosím. Smazat - nestojí za povšimnutí.' A pak přijde někdo: 'Počkat, počkat, našel jsem to. Našel jsem to v knize 'Videoprůvodce ohroženými filmy: 20 podzemních filmů, které musíte vidět.' Dobře. Někdo další napíše 'Smažte to.' Někdo řekne 'Našel jsem to na IMDB [internetová databáze filmů]. Nechat, nechat.' To je zajímavé, software je... tyhle hlasy jsou jen jako text napsané na stránku. Není to tak ani hlasování jako spíše dialog. Je fakt, že nakonec to administrátor projde, podívá se na to a řekne si Dobrá, 18x smazat, 2x ponechat —> smažeme to. V jiných případech to ale může být 18x smazat a 2x ponechat a necháme to, protože když ty poslední 2 hlasy pro ponechat řeknou 'Počkejte moment. Nikdo to neviděl, ale já jsem to našel v jedné knize a našel jsem odkaz na jednu stránku, co to popisuje; uklidím to zítra, nemažte to prosím,' pak to přežije. Záleží také na tom, kdo jsou ti hlasující lidé. Jak říkám, je to úzce spjatá komunita. Tady dole, 'Nechat, skutečný film,' Rick Kay Rick Kay je velmi známý Wikipedista, který dělá obrovskou práci v zápase s vandalismem, vtípky a hlasy na smazání. Jeho hlas má v rámci komunity velkou váhu, protože ví, co dělá. Jak se to tedy celé řídí? Lidé to chtějí vědět. Dobrá, administrátoři atp. Model řízení Wikipedie, řízení komunity je velice matoucí, ale fungující mix konsenzu. Nesnažíme se hlasovat o obsahu článků, protože pohled většiny není nutně neutrální; nějaké míry demokracie, všichni administrátoři což jsou lidé, kteří jsou způsobilí mazat stránky. Nutně to neznamená, že mají právo stránky mazat; stále podléhají všem pravidlům - jsou ale zvolení; jsou zvolení komunitou. Někdy lidé - náhodní provokatéři (trollové) na internetu - mě rádi obviňují z toho, že je pečlivě vybírám, abych zkreslil obsah encyklopedie. Vždy se tomu směju, protože vlastně vůbec nemám představu, jak jsou voleni. Je tam i jistá dávka aristokracie. Náznakem může být to, jak jsem zmínil Ricka Kaye, jehož hlas bude vážit mnohem víc než hlas někoho, koho neznáme. Mám čas od času řeč s Angelou, kterou právě znovuzvolili do výboru komunity - do výboru Nadace. Dostala 2x více hlasů než její protikandidát. Vždy ji přivedu do rozpaků, protože například Angele by prošlo v rámci Wikipedie téměř cokoli, jelikož ji tak obdivují a je tak významná. Ironií však je, že Angela by to mohla udělat proto, že ona jediná by za Boha nikdy neporušila ani jediné pravidlo Wikipedie. Rád vám také povím, že je jediným člověkem, který vlastně všechna pravidla Wikipedie zná. No a pak je monarcha, a to je moje úloha v komunitě. Kdysi jsem to popisoval v Berlíně a příští den stálo v novinách: "Já jsem králem Anglie." Není to úplně to, co jsem řekl (Smích), ale - mojí úlohou v komunitě - v rámci světa svobodného softwaru panuje dlouholetá tradice modelu "benevolentního diktátora". Podíváte-li se na většinu hlavních projektů svobodného softwaru, mají jednu osobu v čele, se kterou každý souhlasí coby benevolentním diktátorem. Výraz "benevolentní diktátor" se mi nelíbí a nemyslím si, že je mým úkolem nebo mojí rolí ve světě myšlenek být diktátorem budoucnosti všelidského vědění, které svět shromáždil. Není to zkrátka adekvátní. Přesto tu ale je jistá potřeba určité míry monarchie, jisté míry - někdy se musí rozhodnout a nechceme se bořit do hlubokých bažin formálních rozhodovacích procesů. Jako příklad toho, proč to bylo nebo může být důležité: nedávno jsme řešili situaci, kdy neonacistický web objevil Wikipedii, a řekli si 'No teda, to je hrůza tenhle web židovskýho spiknutí, smažeme konkrétní články, co se nám nelíbí. Vidíme, že mají proces hlasování, takže tam pošleme - máme 40 000 členů, tak je tam pošleme ať zahlasují a ty stránky smažou.' No... Sehnali 18 lidí. Tak asi umějí neonacisti počítat, pro vaši představu. Vždy si mysleli, že mají 40 000 členů, když jich je 18. Zvládli ale dostat na náš web 18 lidí, kteří na něm hlasovali celkem absurdně pro smazání dokonale opodstatněného článku. Hlasování samozřejmě skončilo 85:18, takže žádné reálné nebezpečí pro naše demokratické procesy. Na druhou stranu lidé říkali 'Co si s tím ale počneme? Mohlo by se to stát, a co když se nějaká skupina opravdu vážně zorganizuje přijde k nám a bude chtít hlasovat?' Já na to: "Na to se vyse*te, změníme prostě pravidla." To je moje úloha v komunitě: říct, že nedovolíme, aby naše otevřenost a svoboda podkopala kvalitu obsahu. A pokud mi lidé budou v mé úloze důvěřovat, jsem na tom místě správně. Samozřejmě, kvůli volné licenci, když budu odvádět špatnou práci, dobrovolníci velice rádi odejdou jinam - nemohu nikomu říkat, co má dělat. Závěrem chci, aby bylo jasné, jak Wikipedia funguje. Je důležité pochopit, že náš Wiki model je způsob, jakým pracujeme, nejsme ale fanatičtí weboví anarchisté. Jsme velmi flexibilní co se týče metodologie práce s lidmi, protože komunita je především vášnivě zapálena pro kvalitu práce, nikoli nutně pro proces, kterým ji vytváříme. Děkuji. (Potlesk) [Ben Saunders:] Ano, ahoj - Ben Saunders. Jimmy, zmínils nestrannost jako klíč k úspěchu Wikipedie. Napadá mě, že hodně učebnic, které vzdělávají naše děti, jsou ze své podstaty neobjektivní. Zjistil jsi, že Wikipedii používají učitelé. Jak vidíš Wikipedii v souvislosti se změnou vzdělávání? [Jimmy Wales:] Ano, hodně učitelů začíná Wikipedii používat. V médiích se píše o Wikipedii určitým způsobem a myslím, že špatně. Pojednávají ji v zarámování blogeři versus noviny. Mezi řádky se tam říká: Nějaká šílenost, Wikipedie nebo co, ale akademici ji nenávidí a učitelé také. Ukazuje se, že to není pravda. Posledně mi psal nějaký novinář: 'Proč akademici nenávidí Wikipedii?' Odepsal jsem mu z harvardské emailové adresy, protože jsem tam byl poslední dobou jako vědecký pracovník. Napsal jsem mu: "Ne všichni ji nenávidí." (Smích) Myslím si ale, že bude mít obrovský vliv. Pracujeme vlastně na projektu, z kterého jsem osobně vážně nadšený. Je to projekt Wiki knihy, což je snaha vytvořit učebnice ve všech jazycích. A to je mnohem větší projekt; potrvá přibližně 20 let, než ho uskutečníme. Část toho však naplní naše poslání dát encyklopedii každému člověku na zemi. Nemáme na mysli je spamovat reklamními CDéčky. Myslíme tím, že jim dáme nástroj, který mohou používat. Mnoha lidem na světě, když jim dám encyklopedii psanou na univerzitní úrovni, nebude jim k ničemu bez spousty gramotnostních materiálů, po kterých se dostanou až do úrovně, ve které ji můžete skutečně využít. A projekt Wiki knih je snahou o toto. Myslím si, že uvidíme opravdu velký skok - nemusí vzejít ani od nás; rodí se spousta inovací. Nicméně učebnice s volnou licencí jsou budoucím milníkem ve vzdělání.