1,770,577 views • 13:57

Chris Anderson mě požádal, abych pro TED shrnul posledních 25 let boje proti chudobě do 10 minut. Takhle Angličan žádá Ira o stručnost.

(Smích)

Řekl jsem: "Chrisi, na to by byl potřeba zázrak."

A on na to: "Bono, nebylo by právě tohle dobré využití tvého mesiášského komplexu?"

Tak jo, dobře. Pak mě napadlo jít ještě dál než 25 let. Pojďme ještě před Krista, tři tisíciletí zpátky, do doby, kdy, alespoň v mé hlavě, cesta za spravedlností, pochod proti nerovnosti a chudobě, skutečně začala. Před třemi tisíci lety, civilizace právě začíná na březích Nilu, nějací otroci, v tomto případě židovští pastýři páchnoucí ovčími sračkami, předpokládám, pohlédli na faráona, sedícího vysoko na trůně, a prohlásili: "My, Vaše Výsosti, jsme Vám rovni."

A faraon jim odpovídá: "To tedy ne. Vy, vaše ubohosti, si snad děláte srandu."

A pastýři říkají: "Ne, ne, to se tady píše v naší Svaté knize."

Střih do našeho století; stejná země, stejné pyramidy, další lidé šíří stejný nápad rovnosti, ale s jinou knihou. Tentokrát se ta kniha jmenuje Facebook. Davy lidí jsou shromážděny na náměstí Tahrír. Mění sociální sítě z virtuálních na ty skutečné a vlastně restartují 21.století. Nechci podceňovat to, jak chaotické a ošklivé následky Arabského jara byly, a ani nechci přeceňovat roli technologií, ale tyto události nám daly tušit, co je možné, když se ten prastarý model moci, pyramida, obrátí vzhůru nohama a lidé se ocitnou na vrcholu a faraonové dneška na dně, tak jak se to stalo. Také nám to ukázalo jak velkou sílu mají informace a jejich sdíleni v boji s nerovností, protože fakta, stejně jako lidé, chtějí být svobodná, a když jsou svobodná fakta, tak svoboda pro lidi je už obvykle za rohem, i pro ty nejchudší z chudých, fakta, která zabrání cynismu a apatii, která vede k lhostejnosti, fakta, která nám říkají, co funguje a co ne, což je důležitější, protože pak to můžeme spravit, fakta, která, když je uslyšíme a nebudeme je ignorovat, nám mohou pomoci postavit se čelem výzvě Nelsona Mandely. V roce 2005 nás požádal, abychom my byli tou velkou generací, která překoná tu nejhorší urážku lidskosti, extrémní chudobu, fakta, která uvedou věci do pohybu.

A tak jsem si řekl; zapomeň na rockovou operu, zapomeň na pompéznost – mé obvyklé triky. Dneska tady budou zpívat jenom fakta, protože nechám naplno projevit toho cvoka ve mně. Takže rocková hvězda odchází. A přichází aktivista jednající na základě fakt, faktivista.

Protože fakta nám říkají, že ta dlouhá, pomalá cesta, dlouhá a pomalá cesta lidstva za rovností se ve skutečnosti zrychluje. Podívejte se, čeho bylo dosaženo. Podívejte se na následující data a skutečnost, kterou utváří. Od roku 2000, od přelomu tisíciletí, dalších osm miliónů pacientů trpící AIDS užívá antiretrovirální léky, které zachraňují životy. Malárie: V osmi zemích subsaharské Afriky snížili úmrtnost o 75 procent. U dětí do pěti let, dětská úmrtnost dětí pod pět let klesla o 2,65 miliónů za rok. To znamená záchranu 7 256 dětských životů každý den. Páni. Páni. (Potlesk)

Na chvíli se zastavme a přemýšlejme o tom. Četli jste minulý týden někde něco, co by se alespoň trošičku blížilo důležitosti tohoto čísla? Páni. Dobré zprávy. Ale mě žere to, že většina lidí tyhle zprávy asi neslyšela. Sedm tisíc dětí denně. Tady jsou dvě z nich. Tohle jsou Michael a Benedicta, za svůj život vděčí z velké části lékařce Patricii Asamoah – ona je úžasná – a Světovému fondu, který každý z vás finančně podporuje ať už o tom víte, nebo ne. A Světový fond poskytuje antiretrovirální léky bránící přenosu viru HIV z matky na dítě. Tyto fantastické zprávy se nestaly samy od sebe. Bojovalo se, vedly se kampaně a inovovalo se. A tyto skvělé zprávy přináší ještě lepší zprávy, protože historický vývoj je následující. Počet lidí žijících ve vyčerpávající, duši drtící, krajní chudobě se snížil ze 43 procent světové populace v roce 1990 na 33 procent v roce 2000 a pak na 21 procent v roce 2010. To si zaslouží potlesk. (Potlesk) Na polovinu. Na polovinu.

To procento je stále příliš vysoké – stále příliš mnoho lidí zbytečně ztrácí své životy. Je tu ještě dost práce. Ale je to dechberoucí. Jsou to ohromující věci. A pokud žijete s méně než 1,25 dolaru na den, pokud žijete v takové chudobě, nejsou to jen data. Je to všechno. Pokud jste rodič, který chce to nejlepší pro vaše děti – a já jsem... tato rychlá změna je cesta pryč ze zoufalství k naději. A víte co? Jestli bude ta křivka pokračovat, podívejte, kam ten počet lidí žijících s 1,25 dolaru na den klesne do roku 2030. To nemůže být pravda, že jo? Ale to je to, co nám říkají data. Jestli bude tento vývoj pokračovat, dostaneme se, wow, do nulové zóny. Pro takové maniaky na čísla jako jsme my, to je erotogenní zóna, a je potřeba říct, že v tuhle chvíli jsem sexuálně vzrušený sběrem těchto dat. V podstatě jde o ukončení extrémní chudoby, tak jak byla stanovena – život s méně než 1,25 dolaru na den. Očištěno, samozřejmě, o míru inflace z roku 1990. My prostě milujeme dobrou míru. To je úžasné.

Teď vím, že někteří z vás si myslí, že všechen tento pokrok byl učiněn v Asii či Latinské Americe nebo v modelových zemích jakou je například Brazílie – a kdo by neměl rád brazilské modely? Ale podívejte se na subsaharskou Afriku. Zde je skupina deseti zemí, někteří jim říkají lvi, kterým se v posledních deseti letech podařila kombinace následujícího: zrušení 100 procent dluhů, ztrojnásobení humanitární pomoci, desetinásobný nárůst PZI – to znamená přímé zahraniční investice, které umožnily zčtyřnásobeni domácích zdrojů – to znamená místní peníze, které byly rozumně vynaloženy – to znamená existenci řádné vlády, která snížila dětskou úmrtnost o třetinu, zdvojnásobila počet lidí, kteří dokončí školu, a také se jim podařilo snížit počet lidí žijích v krajní chudobě o polovinu a při takovém tempu se i tato desítka dostane na nulu. Takže hrdost lvů je důkazem, že to jde.

Tohle všechno má spoustu výhod. Pro začátek, už nebudete muset poslouchat nesnesitelné, malé a naduté Ježíše jako jsem já. Co vy na to? (Potlesk)

A 2028, 2030? To je za chvilku. Tou chvilkou myslím, že je to asi tak daleko jako tři rozlučkové koncerty Rolling Stones. (Smích) Doufám. Opravdu v to doufám. Teď vypadáme opravdu mladě.

Ale proč tedy z toho všeho neskáčeme radostí? Ta příležitost je skutečná, ale stejně tak skutečné je nebezpečí. Nemůžeme toho dosáhnout, dokud nepřijmeme fakt, že toho můžeme dosáhnout. Podívejte se na tento graf. Říká se tomu lhostejná setrvačnost. Takhle to můžeme podělat. Ale to druhé je opravdu krásné. Tomu se říká hybná síla. A takhle můžeme ohnout oblouk dějin směrem dolů k nule, stačí dělat věci, o kterých víme, že fungují.

Takže je to setrvačnost proti hybné síle. To nebezpečí tu je a samozřejmě, čím blíže se dostanete, tím je to těžší. Známe ty překážky, které nám stojí v cestě, především teď v těžkých dobách. Vlastně i dnes ve vašem hlavním městě, v těžkých dobách jsou tu ti, kteří chtějí ušetřit tím, že sníží podporu záchranným programům jako je Světový fond. Ale vy to můžete změnit. Můžete říct politikům, že tyto škrty můžou stát životy.

Právě dnes se v Oslu ropné společnosti snaží ze všech sil udržet v tajnosti své platby vládám, které jim umožňují těžit ropu v rozvojových zemích. Můžete změnit i tohle. Můžete se přidat k One Campaign a k vůdcům jako je Mo Ibrahim, podnikateli v oblasti telekomunikací. Snažíme se prosadit zákony, které zajistí, že alespoň něco z toho bohatsví, které je pod zemí, skončí v rukou lidí, kteří žijí nad ní.

My teď víme, že ta největší nemoc ze všech není nemoc. Je to korupce. Ale i proti tomuhle existuje vakcína. Říká se jí transparentnost, otevřená data. O tom hodně ví TED a lidi okolo něj. Transparentnost můžete nazvat denním světlem. A technologie ohromně pomáhá šířit tohle světlo. Je čím dál těžší skrývat to, že děláte špatné věci.

Dovolte mi, abych vám pověděl o U-reportu, je to věc, ze které jsem opravdu nadšený. 150 000 zúčastněných po celé Ugandě. Mladí lidé ozbrojení 2G telefony a SMSkovou sociální sítí odhalují korupci ve vládě a dožadují se práva vědět, co je v rozpočtu a jak se nakládá s jejich penězi. To je vzrušující věc.

Podívejte, když už jednou máte tyto nástroje, nemůžete je nevyužít. A když se už jednou tohle dozvíte, pak už nemůže nevědět. Ty věci si prostě nemůžete odstranit z mozku, ale můžete odstranit to klišé, ten obrázek v hlavě, prosících a chudých lidí, kteří nedokáží převzít kontrolu nad vlastními životy. Tohle vymazat můžete, opravdu, protože už to není pravda. (Potlesk)

Je to transformační. 2030? V roce 2030 vám roboti nebudou Guinness jen servírovat, budou ho i pít. Než se tam dostaneme, tak každé místo, kde existuje alespoň nějaká fungující vláda, se tam může dostat taky.

Takže jsem tu – nebo spíš jsme tu, abychom se vás pokusili nakazit tímto ctnostným a na faktech založeným virem, tím, kterému říkáme faktivismus. Tenhle vir vás nezabije. Pravě naopak, mohl by zachránit nespočet životů. Myslím, že my z One Campaign bychom rádi, abyste byli nakažliví, šířili ho, sdíleli ho a posílali jej dál. Takto se připojíte k nám a nespočtu dalších v tom, o čem jsem přesvědčený, že je to největší dobrodružství, jaké kdy kdo podniknul, v namáhavé pouti za rovností. Mohli bychom opravdu být tou velkou generací, tak jak nás vyzval Mandela? Nechť na tu naléhavou výzvu odpovíme vědou, rozumem, fakty a troufám si to říct, city? Protože je zřejmé, že i faktivisti mají city.

Mám na mysli Waela Ghonima. Někteří z vás ho znají. Založil jednu ze skupin na Facebooku, která stála za událostmi na náměstí Tahrír v Káhiře. Skončil za to ve vězení, ale jeho slova jsou vytetována v mém mozku.

"Vyhrajeme, protože nerozumíme politice. Vyhrajeme, protože nehrajeme jejich špinavé hry. Vyhrajeme, protože nemáme politickou agendu. Vyhrajeme, protože slzy, které přicházejí z našich očí, ve skutečnosti přicházejí z našich srdcí. Vyhrajeme, protože máme sny a jsme ochotni se za ty sny postavit."

Wael má pravdu. Vyhrajeme, budeme-li pracovat společně jako jeden, protože moc lidí je mnohem silnější než lidé u moci.

Děkuji.

(Potlesk) Mockrát děkuji. (Potlesk)