Return to the talk Return to talk

Transcript

Select language

Translated by Tereza Kadrnozkova
Reviewed by Jakub Helcl

0:11 Dnes jsem tady, abych vám ukázal jak může být legrace pozorovat něco, co vůbec není vidět. Dnes uvidíte novou, dostupnou a vzrušující technologii, která nás donutí přehodnotit, jak voděodolné jsou naše životy.

0:26 Mám tady blok škváry, který jsme napůl pokryli nanotechnologickým sprejem, který můžete aplikovat na téměř jakýkoliv materiál. Jmenuje se Ultra-Ever Dry a když ho na něco nastříkáte, stane se superhydrofobním štítem. Tady mám blok škváry, neošetřený sprejem, a můžete vidět, že je porézní, absorbuje vodu. A teď už ne. Porézní, neporézní.

0:55 A co znamená superhydrofobní? Superhydrofobnost měříme podle kapky vody na povrchu. Čím je kapka kulatější, tím více hydrofobní materiál je. Pokud je opravdu kulatá, jedná se o superhydrofobnost. Na čerstvě navoskovaném autě tvoří molekula vody asi 90 stupňů. Povrch čelního skla nám dá asi 110 stupňů. To, co vidíte tady, je mezi 160 a 175 stupni. A cokoliv nad 150 stupňů je už superhydrofobní. Pro názornou ukázku tu mám pár rukavic. Jedna z nich je pokryta nanotechnologickým sprejem a schválně, jestli mi dokážete říct, která to je. Dám vám malou nápovědu.

1:42 Hádali jste tu, která je suchá?

1:46 V nanotechnologii a nanovědě došlo k tomu, že jsme nyní schopni se dívat na atomy a molekuly a skutečně je ovládat k našemu zisku. A tady mluvíme v opravdu malých číslech. Nanotechnologie je měřena v nanometrech a jeden nanometr je miliardtina metru. Aby to bylo názorné, pokud máte nanočástici, která je jeden nanometr tenká, a vedle sebe dáte takových částic 50 000, výsledkem bude tloušťka lidského vlasu. Takže velmi malé, ale velmi užitečné.

2:20 Navíc to nefunguje pouze s vodou. Jde to s většinou materiálu na bázi vody, jako třeba beton, barva na bázi vody, bláto a také některé rafinované oleje.

2:38 Můžete se sami přesvědčit.

2:42 Přesuneme se k další ukázce. Vzali jsme tabulku skla a pokryli její vnější část, ohraničili jsme ji nanotechnologickým sprejem a doprostřed nalijeme vodu obarvenou na zeleno a uvidíte, že se začne rozlévat po skle, jak byste to čekali, až dokud se nedostane k pokryté části, pak se zastaví a ani já s tím nic nezmůžu. Tak moc se to bojí vody.

3:05 (Potlesk)

3:09 Takže o co tu jde? Co to má všechno znamenat? Nuže, povrch postřiku je ve skutečnosti složen z nanočástic, které vytvářejí velice hrubý a nerovný povrch. Mysleli byste si, že je to hladké, ale ve skutečnosti to tak není. Má na sobě miliardy meziprostorových mezer, a tyhle mezírky, spolu s nanočásticemi, chytají molekuly vzduchu a pokrývají tak povrch vzduchem. Je to takový deštník ze vzduchu přes celý povrch a ta vrstva vzduchu je tím, na co ta voda nebo bláto nebo beton narazí a po čem sjede dolů. Takže když tohle vložím do vody, můžete vidět takový stříbrný povrch okolo a ten stříbrný povrch, to je vrstva vzduchu, která zabraňuje vodě, aby se dotkla pádla. A proto je suché.

3:56 Na co to tedy můžeme použít? Většině z vás to zrovna běží hlavou. Každý kdo to uvidí je nadšený a říká „Mohlo by se to použít na tohle a tohle a tohle.“ Obecně to lze použít na všechno, co chceme mít nepromokavé. To jsme dnes už taky viděli. Můžeme to také použít proti ledu, protože, kde nemáte vodu, není ani led. Také proti korozi. Žádná voda, žádná rez. Může působit také antibakteriálně. Bez vody bakterie nepřežijí. A také to můžete použít na věci, aby se samy čistily.

4:32 Jen si představte, jak vám taková věc může pomoci ve vašem oboru. A ještě vám ukážu jeden příklad. Ale předtím mi dovolte vám poděkovat a myslete v malém. (Potlesk) Opravdu to bude fungovat. Vydržte. Vydržte.

5:08 Chris Anderson: Copak jste neslyšeli, že jsme Design z názvu TED odstranili? (Smích)

5:12 [O dvě minuty později...]

5:14 Při svém lékařském výzkumu narazil na řadu problémů. Už to funguje! (Potlesk)