Stewart Brand vyhlašuje 4 ekologická 'kacířství'

Vzhledem k tomu, o čem budu mluvit, nezbývá než prokázat svoji příslušnost k zelenému hnutí. Už jako malý kluk jsem složil slib že jako Američan, budu 'chránit a věrně bránit' před zkázou přírodní zdroje své země, její ovzduší, půdu a minerály, její lesy, vody a volně žijící zvířata. A tomu slibu jsem zůstal věrný. Mou specializací na Stanfordu byla ekologie a evoluce. V roce 1968 jsem vydal "Whole Earth Catalog", bibli enviromentalismu.

A pak jsem pracoval pro Jerry Browna, guvernéra Kalifornie. Guvernérova administrativa a moji přátelé, zvýšením energetické účinnosti, zastavili růst spotřeby energie v Kalifornii. Takže dnes je spotřeba stejná, jako byla před 30-ti lety, přestože naše ekonomika vzrostla o 80 procent na obyvatele. Vypouštíme méně skleníkových plynů, než kterýkoli jiný stát (v USA). Kalifornie je na tom v podstatě stejně jako Evropa.

Letošní "Whole Earth Catalog" má doplněk, o němž budu dnes mluvit, který se jmenuje "Whole Earth Discipline" (Disciplina celé země). Dominantním demografickým jevem naší doby je ohromně rychlá urbanizace, která teď probíhá. V polovině století bude 80% obyvatel Země žít ve městech. A to především v rozvojovém světě, kde to právě probíhá. Je to zajímavé. Protože historie je hnána k vyššímu stupni, velikostí měst. Všechna největší města jsou dnes v rozvojovém světě, a ta rostou třikrát rychleji než města ve vyspělých zemích, a jsou 9krát větší. Je to kvalitativně jinde. Jsou motory civilizace, jak to můžeme vidět z historie.

Před 1000 lety svět vypadal takhle. Dnes máme rozložení městské kapacity podobné tomu, jaké bylo před 1000 lety. Jinými slovy, vzestup Západu, jakkoli byl dramatický, je u konce. Souhrnná čísla jsou naprosto ohromující. týdně přichází do měst 1,3 miliónu lidí, desetiletí za desetiletím. Co se vlastně děje? Jde o to, že venkov se po celém světě vylidňuje. Zemědělství na bázi soběstačnosti zaniká.

Lidé putují za příležitostmi, které se otvírají ve městě. A zde je důvod proč tomu tak je. Míval jsem velmi romantické představy o vesnici, to proto, že jsem nikdy v žádné nežil. (Smích) Protože ve městě -- Toto je rušné squaterské město Kibera, v blízkosti Nairobi - Vidí aktivity. Vidí příležitosti. Vidí peněžní ekonomiku, na které se nemohli podílet, dokud žili na vesnici.

A když koukáte kolem sebe, vidíte spoustu estetiky. Děje se tu spousta věcí. Jsou chudí, ale městští a tvořiví. Když to sečteme, vidíme, že v podstatě squateři, celá miliarda squaterů buduje městský svět. Což znamená, že budují svět. Osobně, jeden po druhém, rodina po rodině, kmen za kmenem, sídliště za sídlištěm. Začnou s fórovou architekturou, která se ale během času stává solidní. Dokonce vybudují i svou vlastní infrastrukturu. No, nejprve ji ukradnou kabelová TV, voda, celá paleta, všechno se ukradne. Potom, postupně, to renovují.

Slumy neohrožují prosperitu. Fungující slumy prosperitu vytvářejí. Tak třeba ve městě jako Bombaj, jehož polovina je slum, se vytváří šestina HDP Indie. Sociální kapitál ve slumech je maximálně městský a koncentrovaný. Tito lidé jsou cenní jako skupina a také tak fungují.

Je mnoho lidí, kteří si myslí o všech těchto chudých lidech: "To jsou hrozné poměry. Musíme napravit to, jak bydlí." Také se říkalo: "Ale musíme jim opatřit telefonní služby." Teď oni ukazují nám, jak užívají telefony. Hladomor je dnes většinou venkovský problém. Jsou věci, na kterých jim záleží, a to jsou věci, kde můžeme pomoci. A kde jejich země jim může pomoci. Oni si pomáhají navzájem s řešením těchto otázek.

Podívejte se do pěkného hustého místa, jako je tenhle slum v Bombaji. Podívejte se do uličky, tamhle napravo, A můžete se zeptat: "OK, co se tam děje? Odpověď je: "Všechno." Je to lepší než nákupní centrum. Má to větší koncentraci. Je to mnohem více interaktivní. A je to ohromné co do rozsahu. To hlavní je, že toto nejsou lidé drcení chudobou. Tohle jsou lidé, kteří aktivně vybředávají z chudoby tak rychle, jak jen mohou. Pomáhají si navzájem. Dělají to nezákonnými prostředky, v rámci šedé ekonomiky. Šedá ekonomika, to je něco jako temné hmota v astrofyzice. Nemá tam být, ale je jí strašně moc. Nevíme ještě, jak to funguje. Ale musíme to pochopit.

Navíc, lidé v neformální ekonomice, v šedé ekonomice, postupem času, vidí hodně trestné činnosti. Mohou se přidat ke zločincům. Nebo se mohou zapojit do legitimního světa. Měli bychom jim pomoci s tou volbou, aby pro ně bylo jednodušší se připojit k legitimnímu světu. Pokud to neuděláme, budou směřovat ke kriminálnímu světu. Mnohé služby, které

slum Dharavi vykonává vykonává nejen pro sebe, ale i pro celé město. A jedna z velkých událostí jsou tyto ad-hoc školy. Rodiče se složí, najmou nějakého místního učitele, pro soukromou, malou, neoficiální školu. Vzdělání je snazší ve městech. A to mění svět. Takže vidíte některé zajímavé, typicky, městské věci.

jedna věc natlačená na jinou, například zde, v Sao Paulo. To je to, co města dělají. Tak tvoří hodnoty, tím, že splácnou všechno dohromady. V tomto případě nabídka je hned vedle poptávky Takže služky, zahradníci, ochranka, ti všichni žijí v té zajímavé levé části města do práce chodí do toho nudného, bohatého sídliště.

Blízkost je úžasná. Učíme se, jak hustá ta blízkost může být. Propojení mezi městem a venkovem udržuje zemi v dobrém stavu. Protože město má zajímavé způsoby, jak dělat věci to je to, co dělá města městy -- (Potlesk) To je to, co dělá města v rozvojovém světě tak zelená.

Proto lidé unikají z pasti chudoby, ekologické katastrofy soběstačných hospodářství, a utíkají do měst. A když jsou pryč, příroda se začne rychle zotavovat. A ti, kteří zůstávají v obci, se mohou soustředit na tržní plodiny a posílat potraviny na nové trhy rostoucí ve městě. Takže pokud chcete zachránit vesnici, můžete to udělat dobrou silnicí, nebo dobrým pokrytím pro mobily. A v ideálním případě elektrickou sítí.

Takže jsme planetou měst. Právě k tomu došlo. Je to přes polovinu. Čísla jsou značná. Miliarda lidí dnes žije ve slumech. Další miliarda se čeká. To bude více než šestina lidstva, žijící určitým způsobem. A to bude, do velké míry, určovat, jak fungujeme.

Nyní pro nás ekology, asi nejekologičtější účinek měst je, že zneškodní populační explozi. Jak se lidé dostanou do města, okamžitě mají méně dětí. Ještě ani nezbohatli. Mají jen příležitost si polepšit, a hned mají méně, ale lépe zaopatřených dětí, a porodnost radikálně klesá.

Pozorujeme zde velmi zajímavý vedlejší efekt. Tato projekční fólie Phillipa Longmana. ukazuje, co se děje. Jak máme stále více a více starých lidí, jako jsem já, a méně a méně dětí, regionálně oddělených, dostáváte svět, kde staří lidé, ve starých městech, dělají věci postaru, na severu. A kde mladí lidé ve zbrusu nových městech, kteří vynalézají, dělají nové věci, na jihu. Kde, myslíte, bude ta hlavní aktivita?

Změna tématu. Věnujme se změně klimatu. Nové zprávy o klimatu bohužel říkají, že se to zhoršuje víc než si myslíme a rychleji než si myslíme. Podnebí je hluboce složitý, nelineární systém, plné nevyzpytatelných kladných zpětných vazeb, se skrytými kritickými body a nevratnými body zvratu. Zde je pár příkladů. Budeme opakovaně překvapováni, a skoro všechna překvapení budou špatná.

Z Vašeho pohledu to bude velký nárůst počtu klimatických uprchlíků v příštích desetiletích. A s tím přijdou boje o přírodní zdroje, a války z chaosu, jak to vidíme v Dárfúru. To je to, co velké sucho může způsobit, zmenší výnosnost oblasti. A když není dostatečná výnosnost, aby se mohli všichni uživit, máte průšvih.

Podívejme se teď na situaci s energií. Spotřeba elektrické energie je to, co pohání město anebo město-planetu. Zatím existují pouze čtyři zdroje trvale dodávané elektrické energie: uhlí, s trochou zemního plynu, jaderná energie a hydroelektrárny. Z těch pouze jaderná a vodní energie jsou zelené. Uhlí je to, co je příčinou klimatických problémů. A všichni je budou spalovat, protože bude levné, dokud jej vlády neudělají nákladným. Větrná a solární nepomohou, protože zatím neumíme jejich energii uskladňovat.

Takže, s vodní energií již plně využitou, zbývá uhlí a prohrát klima, nebo jaderné elektrárny, které jako zdroj energie neprodukují CO2, a pak snad můžeme klima zachránit. A pokud se nám podaří vyvinout SPS (satelity sbírající sluneční energii) to by také mohlo pomoci. Protože, vzpomeňte si, energie je motorem prosperity ve vesnicích a městech.

Takže, rozhodnutí je mezi elektrárnou na uhlí nebo jadernou. Porovnejte jejich odpad. Kdyby všechna elektrická energie, kterou jste ve svém životě spotřebovali, byla jaderná, celkové množství odpadu, by se vešlo do plechovky od coca-coly. Zatímco elektrárna na uhlí, typická 1 GW elektrárna na uhlí spálí 80 vagónů uhlí denně. Každý vagón pojme 100 tun. A z toho vznikne 18.000 tun oxidu uhličitého, uniklého do atmosféry. Takže, když srovnáte množství emisí, které způsobíte během svého života užíváním různých druhů energie, jaderná energie je srovnatelná se sluneční a větrnou a lepší než sluneční. Och, promiňte. Chtěl jsem říci: srovnatelná s vodní a větrnou a lepší než sluneční.

Může jádro opravdu konkurovat uhlí? Jen se zeptejte horníků v Austrálii. Tam dostanete informace z jiného zdroje, než od mých kolegů, ekologů, ale od lidí, kteří se cítí ohroženi jadernou energií. OK. Dobrá zpráva je, že rozvojový svět, ale upřímně řečeno, celý svět se zabývá budováním, a přípravami na budování jaderných reaktorů. To je dobré pro atmosféru Je to dobré pro jejich prosperitu.

Chci poukázat na jednu zajímavou věc, kterou my, ekologové, nazýváme MicroPower. Mělo by se jednat, co já vím, o místní solární panely, vítr a kogenerace, a takovéto dobré věci. Ale, popravdě řečeno, mikro-reaktory, které začínají přicházet, by mohly sloužit ještě lépe.

Rusové, kteří s tím začali, staví plovoucí reaktory, s nimi na severu rozehřívají led, aby měli přístup k moři. A prodávají tyto plovoucí reaktory, pouhých 35 megawattů, do rozvojových zemí. Zde je návrh jednoho z prvních od společnosti Toshiba. Je to zajímavé, takovýchto 25 MW, 25 milionů wattů, ve srovnání s klasickou (velkou) elektrárnou, jako jsou ty obyčejné Westinghouse nebo Ariva, které mívají 1,2 až 1,6 GW. Tyto (25 MW) elektrárničky jsou o hodně menší. Jsou mnohem přizpůsobivější. Zde je americká verze z Lawrence Livermore Lab. Tady je další americký design, navržený v Los Alamos, který se již prodává.

Převážně jsou nejen malé, ale odolné proliferaci (neumožňuje výrobu zbraní). Obvykle jsou zapuštěné do země. Vyvíjejí se velmi rychle. Myslím si, že mikro-reaktory budou důležité pro budoucnost. Pokud jde o jaderné zbraně, jaderná energie udělala více pro likvidaci atomových bomb, než jakákoli jiná činnost. A to je důvod, proč 10% elektřiny v této místnosti, možná 20% elektřiny v této místnosti je pravděpodobně z jaderných elektráren. Polovina z toho pochází z rozebraných jaderných hlavic z Ruska. Brzy se k nim připojí naše (USA) rozebrané hlavice. A tak bych si přál, aby program GNEP (Globální Nukleární Energie Partnerství) vzniklý za Bushe, urychleně pokračoval. A byl jsem rád, že prezident Obama podpořil strategii bank jaderného paliva, když nedávno (duben 2009) mluvil v Praze.

Ještě jedno téma. Geneticky upravené potravinářské plodiny. Podle mého názoru, názoru biologa, zde není žádný důvod ke sporům na toto téma. Mí kolegové environmentalisté byli iracionální, proti-vědečtí, a nadělali mnoho škody, i když to mysleli dobře. Geneticky modifikované plodiny jsou nejúspěšnější zemědělskou inovací v historii. Jsou dobré pro přírodní prostředí, protože umožňují zemědělství bez orání. Ponechávají půdu neporušenou a půda je rok od roku zdravější. Půda pak rovněž uvolňuje méně CO2 do atmosféry. Také to snižuje používání pesticidů. A zvyšuje výnos. To umožní zmenšit zemědělskou oblast a tím zvětšit oblast nekultivované přírody.

Mimochodem, tato mapa z roku 2006 je zastaralá, protože ukazuje Afriku stále ještě pod vlivem Greenpeace a Přátel země z Evropy. Ale konečně se z toho vlivu vymaňují. A biotechnologie se v Africe rychle rozvíjejí.

Je to otázka etiky. Nuffield Council, výbor pro bioetiku tuto otázku diskutoval dvakrát a do detailů a řekl, že je to morální imperativ aby geneticky modifikované plodiny byly k sehnání. Když už mluvíme o imperativech, geoengineering je teď tabu zejména ve vládních kruzích (v USA), ale myslím, že zasedání rady DARPA se této otázce věnovalo. A tak to bude na vašem talíři, ne letos, ale docela brzy. protože přicházejí zprávy o 'tvrdé realitě'. Toto je jejich seznam

a v zásadě mají tyto správy tendenci se zhoršovat. Stanou se jevem, jako 35.000 lidí umírajících na vlnu horka, což se již stalo. Cyklony, které postihují Bangladéš. Jako války o vodu, jako ta o řeku Indus. A tyto procesy budou pokračovat, a řekneme si "OK, co s tím můžeme opravdu udělat?"

Máme tento "malý" problém s geoinženýringem. Která agentura bude rozhodovat? Kdo bude tím 'inženýrem', jak moc a kde? Protože všichni jsme 'po proudu a po větru' a budeme ovlivněni každým zásahem. A když to prostě prohlásíme tabu můžeme přijít o celou civilizaci. Pokud ale řekneme "OK, Číno, ty si děláš starosti, tak jděte do toho, Vy budete geoinženýrovat Vaším způsobem, my zase naším, což by obě země považovaly za zahájení války. Takže začíná éra velmi zajímavé diplomacie. Řekl bych, praktičtější, než si lidé myslí.

Zde je příklad: metody, která se klimatologům líbí, jedna z tuctů geoinženýrských metod. Tato metoda užívá oxidu siřičitého. V roce 1991 sopečný výbuch hory Pinatubo na Filipínách ochladil Zemi o 0.5 st. Celsia. následující rok, tedy 1992, byl rekordní přírůstek mláďat ledních medvědů říkalo se jim Pinatubo medvídci. Přidávat oxid siřičitý do stratosféry by stálo asi miliardu dolarů ročně To je nic, ve srovnání se všemi ostatními náklady na to, jak získat čistou energii.

Ještě jeden příklad. Toto je plán jak zvýšit odrazivost mraků nad oceánem, rozprašováním mořské vody. To by zvýšilo albedo (odrazivost) celé planety. To by bylo hezké, protože tohle se může uskutečnit. Mnoho malých triků, v mnoha malých oblastech, se můžeme naučit od indiánů z Amazonie, kteří vylepšovali zemědělskou půdu tepelným rozkladem, nakuřováním, kompostováním rostlin. Biouhlík váže velké množství uhlíku a současně vylepšuje půdu.

Takže tady jsme. Nobelista a klimatolog Paul Crutzen nazývá naši geologickou éru Antropocén, éra dominovaná člověkem. Musíme se vyrovnat s povinnostmi, které z toho plynou. Moje úvodní slova v knize Whole Earth Catalog byla: "Jsme jako bohové, a tak bychom se měli naučit dělat to dobře". První slova Whole Earth Discipline (nauky o celé zemi) "Jsme jako bohové, a tak se musíme naučit dělat to dobře". Děkuji. (Potlesk)