Stefano Mancuso: Kořeny rostlinné inteligence

Občas listuji starými časopisy. Našel jsem tento test na "chyby". s námětem Noemovy archy. Umělec, který namaloval tento test na pozorování, přišel na pár chyb. V testu je kolem 12-ti chyb. Některé jsou velmi snadné. Je tam komín, letadlo, lampa a klíček od hodin. Některé se týkají zvířat, jejich množství. ale v samotném příběhu jsou mnohem důležitější chyby, které se do chyb nepočítají. Tím problémem je: kde jsou rostliny? Máme tedy Boha, Který se chystá potopit Zemi, navždy, nebo alespoň na velmi dlouho, a nikdo se nestará o rostliny. Noah potřeboval posbírat dva od každého druhu ptáka, od každého druhu zvířete, od každého tvora, který se pohybuje, ale žádná zmíňka o rostlinách. Proč? V jiné části toho samého příběhu, všechna živá stvoření jsou pouze ta, která vystoupila z archy, takže ptáci, skot a divoká zvěř. Rostliny nepatří mezi živá stvoření. Toto je fakt. Je to fakt, který neplyne z Bible, ale je to něco, co vždy obklopovalo lidstvo.

Pojďme se podívat na tuto pěknou šifru, která pochází z knihy z období renesance. Máme tu popis pořádku v přírodě. Popis je pěkný, protože začíná zleva-- máme tu kameny -- hned po kamenech máme rostliny, které jsou pouze schopné žít. Máme tu zvířata, která mohou žít a uvažovat a na vrcholu pyramidy je člověk. Toto není obyčejný člověk. "Homo studiosus" - studující muž. Je to docela potěšující pro lidi jako jsem já -- jsem profesor -- že je na samém vrcholu pyramidy. Ale je to zcela špatně. Jak víte velmi dobře, to o profesorech. Taktéž je to špatně o rostlinách, protože rostliny nejsou jen schopné žít, ale také uvažovat. Jsou mnohem více rafinovanější ohledně uvažování než zvířata. Jen pro ukázku, každá špička kořene je schopna vyhledat a pozorovat současně a souvisle přinejmenším 15 různých chemických a fyzických parametrů. Jsou taktéž schopny předvést úžasné a složité chování, které nemůžeme nazvat jinak než inteligencí. Takže, tohle je ohromné -- toto podceňování rostlin je něco, čeho se jen tak nezbavíme.

Pojďme se teď podívat na tento krátký snímek. Máme tu Davida Attenborougha. David Attenborough je opravdový milovník rostlin. Vytvořil jedny z nejkrásnějších filmů o chování rostlin. Když hovoří o rostlinách, všechna fakta jsou správná. Když hovoří o zvířatech, má sklony zamlčet, že rostliny existují. Plejtvák obrovský, největší bytost naší planety. To je zcela nesprávné tvrzení. Plejtvák obrovský je trpaslík ve srovnání s opravdovou největší bytostí naší planety -- kterou je, tento úžasný, nádherný sekvojovec obrovský. (Potlesk) A toto je živý organismus, který váží přinejmenším 2 000 tun. Příběh o rostlinách, ze kterých některé jsou nižšího řádu organismů, byl několikrát přepsán, nejprve Aristotelem, pak v "De Anima" -- to je velmi vlivná kniha pro Západní civilizace -- je psáno, že rostliny jsou na hraně žijícího a nežijícího. Mají pouze druh velmi nizké úrovně duše. Říká se mu vegetativní duše, protože jim chybí pohyb, a tak nepotřebují uvažovat. Pojďme se nad tím zamyslet.

Dobře, některé pohyby rostlin jsou dobře známé. Toto je velice rychlý pohyb. Tohle je mucholapka lovící hlemýždě. Je mi těch hlemýžďů líto. Je to něco, co se po staletí odmítá, navzdory důkazům. Nikdo nemohl říci, že rostliny jsou schopny sníst zvíře, protože to bylo proti řádu přírody. Ale rostliny jsou také schopné prokázat mnoho pohybu. Některé z nich jsou velice známé, třeba jako rozkvétání. Jde pouze o používání vhodných technik jako třeba časosběr. Některé jsou důmyslnější než jiné. Podívejme se na tutu mladou fazoli, která se pohybuje vždy ve směru světla. Je to pohyb tak ladný. Je jako tančící anděl. Jsou také schopné si hrát. Oni si doopravdy hrají. Toto jsou mladé slunečnice a to co dělají, nemůže být popsáno jinak, než že si hrají. Navzájem se trénují, stejně tak jako mladá zvířata, než dospějí a budou se muset otáčet za sluncem celý den. Jsou samozřejmě schopny reagovat na zemskou přitažlivost, takže stonky rostou proti směru zemské přitažlivosti a kořeny v jeho směru. Ale jsou také schopné spát. Toto je citlivka stydlivá. Během noci se její listy stočí, aby omezila pohyb, a během dne své listy otevře -- pohybů je mnohem víc. Toto je zajímavé, protože tento spánkový mechanismus je naprosto pravidelný. Je to to samé s rostlinamy, hmyzem a zvířaty. Jestliže potřebujete studovat tuto spánkovou problematiku, je jednoduché studovat ji na rostlinách, například, než na zvířatech, dále je to navíc více etické. Je to druh vegetárního experimentování.

Rostliny jsou dokonce schopny komunikovat. Jsou vynikájícími informátory. Komunikují s ostatními rostlinami. Jsou schopny rozlišit rostlinnou příbuznost. Komunikují s rostlinami a ostatními druhy, komunikují se zvířaty přes tvorbu chemických nestálých kapalin, například během opylení. Opylení je pro rostliny velmi závažný proces, protože přenášejí pyl z jedné květiny na druhou, nicméně rostlinny se nemohou hýbat z rostliny na rostlinu. Proto potřebují nosiče, tento nosič je obvykle živočich. Mnoho hmyzu je využíváno jako nosiče pro přenos během opylení, ale nejen hmyz, také ptáci, plazi a savci jako netopýři, krysy jsou obvykle využíváni jako přenašeči pylu. Jedná se o vážný proces. Máme rostliny, které předávají živočichům druh sladké látky -- velmi energetické -- výměnou za přenos pylu. Ale některé rostliny manipulují živočichy, jako například orchideje, které přislíbí sex a nektar a na oplátku nedají nic za přenos pylu.

Vyvstává velký problém na pozadí tohoto chování. Jak je toto všechno možné bez použití mozku? Museli jsme čekat do roku 1880, kdy tento velký muž, Charles Darwin, vydal úžasnou ohromující knihu, která spustila revoluci. Nazývá se "Síla pohybu v rostlinách". Nikdo před Charlesem Darwinem nemohl mluvit of pohybu rostlin. Ve své knize, s pomocí svého syna Francise -- který se stal prvním profesorem rostlinné fyziologie na světě, v Cambridge -- vzali na vědomí kažičký pohyb a popsali je na 500 stránkách. V posledním odstavci knihy, jde o jakousi stylistickou značku, protože Charles Darwin obvykle zanechal v posledním odstavci knihy nejdůležitější sdělení. Napsal, "Zdaleka se nejedná o zveličení, jestliže řekneme, že špička kořene se chová jako mozek jednoho z nižších živočichů." Nejedná se o metaforu. Svému příteli napsal velmi zajímavé dopisy. Jmenoval se J.D. Hooker, v té době prezident královské společnosti, v Británii vědecká autorita na vysoké úrovni. Dopisy hovořily o mozku rostlin.

Toto je vrchol kořene rostoucí proti sklonu svahu. Tento pohyb můžete srovnat s pohybem červů, hadů a ostatních živočichů, kteří se pohybují bez použití končetin. A není to jednoduchý pohyb, protože, abyste se takto pohybovali, potřebujete zprovoznit různé oblasti kořene a synchronizovat tyto různé oblasti bez použití mozku. A tak jsme studovali tuto špičku kořene a zjistili jsme, že existuje určitá oblast, která je zde, vyznačená modře -- nazývejme ji 'přechodná zóna'. A tato oblast je velmi malá. Je menší než jeden milimetr. A v této malé oblasti máte nejvyšší spotřebu kyslíku z celé rostliny, a hlavně, zde se objevují tyto signály. Signály, které tu vidíte je potenciál k činnosti, jsou to ty samé signály, které moje neurony, naše neurony potřebují k výměně informací. Nyní víme, že špička kořene má pouze několik stovek buněk, které prokazují tyto znaky chování, ale víme, jak velká je špička kořene malé rostliny, jako třeba žita. Máme téměř 14 miliónů kořenů, 11 a půl miliónu špiček kořenů a celkovou délku přes 600 kilometrů a velice rozsáhlou plochu.

Představme si, že každá špička kořene spolupracuje se sítí dalších kořenů. Tady máme, na levé straně internet na pravé systém kořenů. Pracují stejným způsobem. Jsou sítěmi malých naprogramovaných strojů navzájem spolupracujících. A proč si jsou podobné? Protože se rozvinuly ze stejného důvodu: aby přežily proti predátorovi. Pracují na stejné bázi. Takže můžete odstranit 90 procent špiček kořenů a rostlina nepřestane fungovat. Odejmete-li 90 procent Internetu a nepřestane pracovat. Takže, návrh pro lidi pracující se sítěmi: rostliny jsou schopné dát vám dobrá doporučení, jak rozvinout sítě.

A další možnost je technologická. Představme si, že můžeme sestavit roboty a roboty, které jsou inspirovány rostlinami. Doposud člověk byl inspirován pouze člověkem nebo živočichy ve vyrábění robotů. Máme animaloid -- obvyklý robot inspirovaný zvířaty, insectoid, atd. Máme androidy, které jsou inspirovány člověkem. Ale proč nemáme žádné plantoidy? Jestliže chcete létat, je dobré, když budete pozorovat ptáky, být inspirován ptáky. Ale když chcete prozkoumat půdy, nebo chcete osídlit nová území, nejlepší co můžete udělat je inspirovat se rostlinami, které jsou odborníky. Máme další možnost, pracujeme na ní v naší laboratoři, která má za úkol sestavit křížence. Je zdaleka jednodušší sestavit křížence. Kříženec znamená něco, co je z poloviny žijící a z poloviny stroj. Je jednodušší pracovat s rostlinami než se zvířaty. Mají výpočetní výkon. Mají elektrické signály. Spojení se strojem je jednodušší a morálně myslitelný. A tyto jsou tři možnosti, na kterých pracujeme, abychom postavili tyto křížence, poháněné řasami nebo listy na koncích, nejmocnějšimi částmi rostlin, jejich kořeny.

Takže děkuji za vaši pozornost. A než skončím, chtěl bych vás ujistit, že žádným hlemýžďům nebylo ublíženo během produkce této prezentace. Děkuji.

(Potlesk)