Vždy jsem se zajímal o vztah mezi formálními strukturami a lidským jednáním. Pokud postavíte širokou cestu na periferii, lidé se tam přestěhují. Právo je také velmi silnou hnací silou lidského jednání. A o čem bych dnes chtěl mluvit je potřeba přepracování a zjednodušení práva tak, aby se uvolnila energie a vášeň Američanů, abychom mohli čelit výzvám naší společnosti.
Mohli jste si všimnout, že za posledních 20 let právo postupně prorostlo do našich životů. Pokud vedete byznys, je těžké udělat cokoliv bez konzultace se svým podnikovým právníkem. Opravdu se stalo fenoménem, že se podnikoví právníci stávají výkonnými řediteli. Jako by šlo o film Invaze lupičů těl (člověk nahrazen jinou rasou). Pokud chcete vést firmu, tak potřebujete právníka, protože je tolik práva kolem. Ale není to jenom byznys, který je tímto ovlivněn. Ve skutečnosti se právo stalo součástí všech denních aktivit běžných lidí.
Před několika lety jsem byl na tůře u města Cody, státě Wyoming. Byla to rezervace medvěda grizzly, ačkoliv mi to před odjezdem nikdo neřekl. Naším průvodcem byla místní učitelka přírodních věd. Otázka medvědů jí byla naprosto lhostejná, ale děsili ji právníci. Její příběh začal pomalu vyvěrat na povrch. Stala se účastníkem jedné z epizod, kde rodiče hrozili žalobou škole, protože jednomu ze studentů snížila známku o 10 %, když odevzdal svou práci pozdě. Ředitel se nechtěl postavit proti rodičům, protože nechtěl být zatažen do soudních řízení. Takže musela chodit ze schůze na schůzi, opakovat stejné argumenty, pořád a pořád dokola. Po 30 probdělých nocích konečně ustoupila a zvýšila zpětně známku. Řekla: "Život je příliš krátký, nemůžu v tom stále pokračovat."
Přibližně ve stejnou dobu chystala dva studenty na konferenci o vůdcovství v městě Laramie, vzdáleném několik hodin cesty, a chystala se je odvést svým autem, ale škola se ohradila: "Ne, nemůžete je odvést autem kvůli pojistné odpovědnosti. Musíte použít školní autobus." Takže dostala autobus pro 60 lidí a vezla své 3 studenty tam i zpět z Laramie několik hodin.
Její manžel je také učitelem přírodních věd, ve svých hodinách biologie bere své studenty do blízkého národního parku. Bylo mu ale řečeno, že tento rok není možné vzít studenty na tůru, protože jeden z nich je invalidní, takže dalších 25 studentů také nemůže jít. Na konci dne jsem mohl sepsat celou knihu plnou právních historek od tohoto jediného učitele.
Učili nás věřit tomu, že právo je základem svobody. Ale ať už tak či onak za posledních pár dekád se Země svobody proměnila v právní minové pole. V podstatě to změnilo naše životy způsobem, který je docela nepatrný. A přesto, když se ohlédnete, vidíte vše zřetelně. Změnilo to způsob, kterým mluvíme. Mluvil jsem s přítelem pediatrem v Severní Kalifornii. On mi řekl: "No víš, už se k pacientům nechovám stejným způsobem, nechtěl bych říct něco nepatřičného, co by mohlo být použito proti mě." Tohle je doktor, jehož životem je starat se o lidi. Moje právní společnost má seznam otázek, na které se nesmím ptát při pohovoru s kandidáty. Jednou z nich je třeba taková zlověstná otázka praskající ve švech skrytými motivy a narážkami, "Odkud pocházíte?" (Smích)
Po 20 let zastánci "tort reform" bili na poplach, že soudní žaloby se vymkly kontrole. A vždy jednou za čas se dočteme o šílených žalobách, jako třeba ten případ o muži z Washingtonu D.C., který žaloval čistírnu o 54 miliónů dolarů, protože ztratila jeho kalhoty. Tento případ se táhl po 2 roky. A myslím si, že se na něj stále odvolává.
Ale pravdou je, že tyto šílené kauzy jsou relativně vzácné. Ve většině případů také neúspěšné. A celkové náklady za takové případy se v této zemi pohybují kolem 2 %, což je 2 krát více než v ostatních zemích. Ale, vzhledem k postupu daní, jsou tyto náklady zanedbatelné. Avšak přímé náklady jsou opravdu jenom špičkou ledovce.
Co se tu stalo, znovu bez našeho vědomí, je změna naší kultury. Lidé se již necítí svobodně v jednání podle svého nejlepšího úsudku. Takže, co s tím uděláme? Zcela určitě se nechceme vzdát práv na domáhání se soudní nápravy za újmu. Ale potřebujeme regulací zajistit to, že lidé systém nezahltí. Chybí nám i slovní zásoba na vyřešení tohoto problému. A to proto, že máme špatný rámec na posouzení.
Byli jsme naučeni se na každou polemiku, každý problém, dívat jako na záležitost osobních práv. A tak nahlížíme tímto právním mikroskopem na všechno. Je možné, že existují polehčující okolnosti, které vysvětlují, proč Johnny odevzdal svou práci v městě Cody ve státě Wyoming pozdě? Je možné, že doktor mohl udělat něco jinak, když se pacientův stav zhoršil? Samozřejmě, že takto zpětně mohlo být vše skvělé. Vždy se najde nějaký scénář, kterým vypíchnete, kde bylo možné udělat něco jinak.
A tak jsme se naučili šilhat do tohoto právního mikroskopu, doufajíc, že můžeme soudit jakýkoliv ústupek proti vzoru perfektní společnosti, ve které se všichni shodnou, co je správné a kde náhoda bude vymýcena, kde nebude nic jako riziko. Samozřejmě toto je utopie, je to recept na paralýzu, ne svobodu. Není to základem právního řádu, ani základem svobodné společnosti. Tak tady mám první ze 4 tezí, kterými vám nastíním, jak zjednodušit právo. Právo se musí hodnotit hlavně podle jeho dopadu na širší veřejnost, ne jednotlivé spory. Naprosto zásadní.
Teď na chvilku upustíme od anekdot a podíváme se na naši společnost shora. Funguje? Co nám ukážou makrodata? Takže, zdravotnictví bylo reformováno. Kulturu prostoupila defenzivnost. Všeobecná nedůvěra k justičnímu systému. Všeobecná praxe ustrašené medicíny. Jde to velice těžce změřit, protože je tady mnoho smíšených motivů. Lékaři si například mohou vydělat více objednáváním zbytečných testů. A také už často ani neví, co je správné a co ne. Ale spolehlivý zdroj odhaduje rozmezí mezi 60 a 200 miliardami dolarů ročně. To je dost na poskytnutí péče všem lidem v Americe, kteří ji nemají.
Soudní právníci říkají: "Tento právní strach nutí doktory k lepší medicíně." No, tak tohle již bylo také zkoumáno, Lékařským institutem a dalšími. Ukázalo se, že tohle není ten případ. Strach zmrazil profesionální interakci, a tak došlo k tisícům tragických pochybení, protože doktoři se obávají nahlas promluvit, "Jste si jist, že tohle je ta správná dávka?" Protože si nejsou jistí a nechtějí převzít právní odpovědnost.
Pojďme se podívat na školy. Jak jsme již viděli na příběhu učitelky z města Cody, Wyoming, zdá se být postižená právem. No a ukazuje se, že školy se doslova topí v právu. Mohli byste mít samostatné oddělení právní knihovny kolem každého z následujících právních pojmů. Náležité zacházení, zvláštní výuka, žádné dítě není opomenuto, nulová tolerance, pracovní pořádek. A takhle můžeme pokračovat. Vytvořili jsme studii všech takových pravidel, které mají vliv na jednu školu v New Yorku. Rada pro vzdělávání neměla ani ponětí. Desítky tisíc diskrétních pravidel, 60 kroků pro vyloučení studenta ze školy. Je to recept na paralýzu. Jaký to má tedy dopad? Jedním je pokles pořádku.
A znovu, studie prokázaly přímý dopad na růst počtu soudních procesů. Organizace Public agenda pro nás před několika lety provedla průzkum, ve kterém 43 % vysokoškolských profesorů v Americe přiznává, že stráví polovinu svého času udržováním pořádku v hodinách. To znamená, že studenti mají pouze polovinu času na učení v hodinách, protože když jedno dítě vyrušuje ve třídě, nikdo se nemůže učit. A co se stane, když vyučující vyžaduje pořádek? Je mu hrozeno právním postihem. Na to jsme také provedli průzkum. V Americe bylo 78 % středoškolských učitelů hrozeno soudním stíháním za narušení práv ze strany studentů. Je jim hrozeno jejich vlastními studenty. Ale nejde o to, že obyčejně žalobu nepodají. Spíše by ani nevyhráli, ale je to ukazatelem úpadku autority.
A jak tento systém práva funguje pro vládu? Nezdá se, že by pracoval moc dobře, viďte? Ani v Sacramentu, ani ve Washingtonu. Nedávno při Zprávě o stavu unie, prezident Obama řekl, a myslím, že s jeho cílem můžeme všichni souhlasit, "Od prvních železnic až k mezistátnímu systému dálnic, byl náš národ vždy prvním konkurentem. Není důvod, proč by Evropa nebo Čína měla mít rychlejší vlaky." No, popravdě, je tu takový důvod, revize životního prostředí se vyvinula do praxe, kdy ani kamínek nezůstane bez otočení pro každý významný projekt trvající lepší část desetiletí. Dále následovaly roky soudních sporů ze stran všech, kterým se projekt nezalíbil.
Na chvíli se na to podívejme z perspektivy nad zemí, lidé se chovají jako úplní kokoti, (Smích) napříč celou zemí. (Aplaus) Idioti. Před několika lety, v regionu Broward ve státe Florida, zakázali běhání o přestávkách. (Smích) To znamená, že poruchu pozornosti přisoudili najednou všem chlapcům. Chci prostě říct, že je to úplně jasný recept na neúspěch.
Avšak moje oblíbené jsou všechny ty varující štítky. Varování, obsah je horký, na miliardách hrníčků kávy. Až nás archeologové za tisíc let vykopou, nebudou vědět o obranné medicíně ani dalších takových věcech, ale uvidí tyto štítky typu, obsah je velice horký. Budou si myslet, že to bylo nějaké afrodisiakum. To je to jediné vysvětlení. Protože proč byste měli říkat lidem, že něco je opravdu horké? Moje oblíbené varování bylo na pětipalcové rybářské návnadě. Vyrostl jsem na jihu a na zkrácení chvíle v létě jsme rybařili. Pětipalcová rybářská návnada, to je velká návnada s tříhrotým hákem vzadu a na ní je napsáno: "Zdraví škodlivé při spolknutí." (Smích)
Takže nikdo z lidí nedělá to, co si myslí, že je správné. A proč ne? Nevěří totiž právu. Proč nevěří právu? Protože přináší to nejhorší z obou světů. Je to náhodné. Žalovat může každý skoro za cokoliv a přednést toto před porotu. Není ani snaha zamyslet se nad relativností. A také je to příliš podrobné. V oblastech, které jsou regulované, je takové množství pravidel, že není člověka, který by je mohl znát. Tak jak to opravit? Mohli bychom strávit 10 tisíc našich životů pokusy o prořezávání této právní džungle. Ale problémem zde nejsou jen změny a doplňky zákona. Protože překážkou úspěchu je důvěra.
Aby právo bylo stupínkem svobody, musí v něj lidé věřit. Tady je moje druhá téze. Důvěra je základní podmínkou svobodné společnosti. Život samotný je dostatečně složitý i bez právního strachu. Ale právo se liší od ostatních druhů nejistot. Protože s sebou nese moc státu. Jen tak může stát zasahovat. Mění to způsob, kterým lidé myslí. Je to jako nosit malého právníka na svém rameni, celý den vám našeptává do ucha, "Mohlo by se to pokazit? Může se to pokazit?" Řídí lidi z jejich inteligentní části mozku Té temné, hluboké studny podvědomí, kde jsou instinkty a zkušenost, a všechny ostatní faktory kreativity a dobrý úsudek. Vede nás k tenké vrstvě vědomé logiky.
Dostatečně brzo doktor tvrdí, "No, pochybuji, že to bolení hlavy by mohl být nádor, ale kdo se mě zastane, pokud bych se pletl, tak prostě a jednoduše objednám magnetickou resonanci. Tak, a tím jsme zahodili 200 miliard za zbytečné testy. Pokud nutíme lidi, aby si neustále uvědomovali svá rozhodnutí, studie ukazují, že výsledkem je horší rozhodnutí. Pokud řeknete pianistovi, aby se soustředil na to, jak silně se dotýká kláves, když hraje skladbu, tak tu skladbu nikdy nezahraje. Vlastní vědomí je nepřítelem úspěchu. Edison to konstatoval nejlépe. Řekl, "Není tu žádných pravidel, snažíme se přece něčeho dosáhnout." (Smích)
Tak jak obnovíte důvěru? Vypilování práva očividně nestačí. A "tort reform", která je skvělým nápadem, snižuje vaše náklady, pokud jste podnikatel, ale je to jako náplast na otevřenou ránu nedůvěry. Státy s rozšířenou "tort reform" stále trpí těmito chorobami. Takže nestačí jenom omezení nároků, ale skutečně vytvořit pevnou zem pro svobodu. Ukazuje se, že svoboda vlastně má formální strukturu. A ta je: právo určuje hranice a na jedné ze stran jsou všechny ty věci, které nemůžete nebo nesmíte dělat. Nesmíte krást. Musíte odvádět daně. Ale ty samé hranice mají definovat a ochraňovat pevnou zem svobody.
Isaiah Berlin to vyložil takto, "Právo určuje hranice, nejsou uměle nakreslené, v rámci kterých jsou všichni lidé nedotknutelní." Zapomněli jsme na tu druhou část. Tyto hranice mají praskliny. Lidé se brodí právem celý den. Takže co nyní potřebujeme je přestavět tyto hranice. A je obzvláště důležité je přestavět pro soudní žaloby. Protože určení toho, za co mohou lidé žalovat, určuje hranice svobody ostatních lidí. Pokud někdo přijde s žalobou, že dítě spadlo z houpačky, tak nezáleží na výsledku sporu, všechny houpačky jednoduše zmizí. Protože nikdo nebude chtít riskovat podobné žaloby. A to se právě stalo. Nemáme žádné houpačky, prolézačky kolotoče, šplhací lana, nemáme již nic, co by mohlo zaujmout dítě ve věku čtyřech let, protože s ničím není spojený žádný risk.
Jak to tedy změnit? Život je příliš složitý na... (Aplaus) Život je příliš složitý na to, abychom ho mohli naprogramovat. Všechny tyto volby s sebou nesou hodnotové soudy a sociální normy, ne objektivní fakta. Tady je má čtvrtá téze. Tohle je co máme, filozofie, kterou musíme změnit. Tato změna má dvě části. Musíme zjednodušit právo. Musíme se přesunou z celé této komplexity směrem k všeobecným principům a cílům. Ústava má pouze 16 stránek. Přesto fungovala dobře po 200 let.
Právo musí být natolik čitelné, aby se s ním lidé mohli ztotožnit při svých každodenních rozhodnutích. Pokud se s ním nemohou ztotožnit, nemohou mu věřit. A jak to máme zjednodušit? Protože život je komplexní. A právě tady jde o největší a nejtěžší změnu. Musíme obnovit autoritu soudců a vedoucích činitelů, aby mohli interpretovat a užívat právo. (Aplaus) Musíme znovu polidštit právo. Zjednodušit právo, aby se lidé cítili svobodně, lidé se zodpovědností musí být svobodní, aby mohli rozhodovat o interpretaci a aplikaci práva, v souladu se společenskými normami. Nedaří se vám a prostě se jenom procházíte po chodníku, potřebujete vědět, že pokud dojde k jakémukoliv sporu, vždy je tu ve společnosti někdo, kdo vidí jako svou práci vás okamžitě chránit, pokud se chováte rozumně. Taková osoba dnes neexistuje.
Toto je nejtěžší překážka. V podstatě to není tak těžké. 98 % kauz je procházka růžovou zahradou. Možná se soudíte o 100 dolarů u nějakého okresního soudu kvůli vašim ztraceným kalhotám, ale ne u nejvyššího soudu o miliony dolarů. Případ odmítnut bez zaujatosti, nebo vrácen k okresnímu soudu. Zabere to 5 minut. To je ono. Není to složité.
Ale je to složitou překážkou, protože jsme se dostali do právního bahna, protože jsme se probudili v 60. letech do všech těch špatných hodnot, rasismu, diskriminace na základě pohlaví, znečištění. Tohle všechno jsou špatné hodnoty. Chtěli jsme vytvořit právní systém, kde by nikdo tyto špatné hodnoty mít nemohl. Problémem je, že jsme vytvořili systém, ve kterém jsme odstranili právo mít správné hodnoty. Neznamená to, že lidé s autoritou si mohou dělat, co se jim zalíbí. Stále jsou svázáni právními cíli a principy. Učitel je odpovědný řediteli. Soudce je odpovědný disciplinárnímu soudu. Prezident je odpovědný voličům. Ale odpovědnosti jdou nad rámec, když posuzujeme rozhodnutí podle dopadu na všechny, nejenom na nespokojeného jednotlivce. Nemůžete vést společnost podle nejnižšího společného jmenovatele. (Aplaus)
Co je tedy potřeba je základní přehodnocení ve filozofii. Můžeme utlumit mnoho z těchto věcí, pokud naši filozofii přehodnotíme. Učili nás věřit tomu, že autorita je nepřítelem svobody. Není to pravda. Autorita, ve skutečnosti, je základní esencí svobody. Právo je lidskou institucí. Odpovědnost je lidskou institucí Pokud učitelé nemají autoritu pro vedení své třídy, pro udržení pořádku, tak trpí učební proces všech. Pokud soudce nemá dostatečnou autoritu na odmítnutí nesmyslných nároků, pak všichni budeme procházet dny ohlížejíc se ve strachu přes rameno. Pokud se agentura životního prostředí nedokáže rozhodnout, zda sloupy elektrického vedení jsou pro přírodní prostředí dobré, tak neexistuje možnost, jak přivést energii ze vzdušných elektráren do měst. Svobodná společnost vyžaduje semafor s červenou a zelenou, v opačném případě uvázne v mrtvém bodě. To je to, co nastalo v Americe. Rozhlédněte se.
Takže co svět teď potřebuje je obnovení autority k vykonání běžných rozhodnutí. Je to jediná cesta k znovunavrácení naší svobody. A je to jediná cesta k uvolnění energie a vášně, tolik potřebné k překonání výzvy naší doby. Děkuji. (Aplaus)
You can share this video by copying this HTML to your clipboard and pasting into your blog or web page. This video will play with subtitles.
You either have JavaScript turned off or have an old version of the Adobe Flash Player. To view this rating widget you
need to get the latest Flash player.
If your browser allows only "trusted sites" to execute Javascript, you should add the "googleapis.com" domain to your whitelist to allow our Flash detection to work properly.
Got an idea, question, or debate inspired by this talk? Start a TED Conversation.
Ze Země svobody se stalo právní minové pole, říká Philip K. Howard -- obzvláště pro učitele a doktory, jejichž práce je paralyzována strachem z žalob. Co je řešením? Howard, sám právník, má čtyři téze pro zjednodušení práva Spojených států.
Philip K. Howard is the founder of Common Good, a drive to overhaul the US legal system. His latest book is 'Life Without Lawyers.' Full bio »
Translated into Czech by Martin Nováček
Reviewed by Petr Bela
Comments? Please email the translators above.
18:56 Posted: Nov 2007
Views 1,202,593 | Comments 307
54:56 Posted: Dec 2009
Views 336,959 | Comments 274
19:51 Posted: Sep 2009
Views 371,027 | Comments 89
Just follow the guidelines outlined under our Creative Commons license.
This comment will be attributed to . Not ? Sign Out.