Paul Root Wolpe: Je na čase přehodnotit bioinženýrství

Dnes bych chtěl hovořit o designu, ale ne designu, jak o něm obvykle smýšlíme. Chtěl bych hovořit o tom, co se nyní děje v naší vědecké, biotechnologické společnosti, kde jsme, doopravdy poprvé v historii, schopni navrhovat těla, navrhovat zvířecí těla, navrhovat lidská těla. Historie naší planety zaznamenala tři velké vlny evoluce.

První evoluční vlna je, čemu říkáme Darwinova evoluce. Tak, jak všichni víte, živočichové žili v zvláštních ekologických nikách a zvláštních prostředích a tlak těchto prostředí vybral, které změny, skrz nahodilé mutace živočichů, budou zachovány. Lidská rasa vystoupila z Darwinova proudu evoluční historie a utvořila druhou významnou vlnu evoluce: začali jsme měnit prostředí, v němž jsme se vyvíjeli. Změnili jsme své ekologické prostředí vytvořením civilizace. A to byl druhý velký -- několik stovek tisíc let, 150 000 let starý -- proud evoluce. Změnou našeho prostředí, vyvíjíme tlak na vývoj našich těl. Ať už se jednalo zakládání zemědělských komunit nebo moderní medicínu, změnili jsme naši evoluci. Nyní kráčíme směrem k třetí vlně evoluce v historii, kterou nazýváme mnoha jmény: úmyslná evoluce designová evoluce -- velmi odlišná od inteligentního designu -- podle které právě teď záměrně navrhujeme a měníme fyziologické formy, které obývají naši planetu.

Takže bych vás chtěl vzít na podívanou vírem těchto událostí a pak na konci trochu pohovořit o tom, jaké z těchto změn pro náš druh a naši kulturu plynou důsledky. Už se tomu věnujeme dlouhou dobu. Začali jsme selektivně šlechtit zvířata před mnoha, mnoha tisíci let. Takoví psi jsou například úmyslně vyšlechtěná zvířata. Na zemi není psa, který by byl stvořen přírodním způsobem. Psi jsou výsledkem selektivního pěstování známek, jaké se nám libí. Ale kdysi jsme to museli dělat složitěji, vybíráním specificky vypadajících potomků, které jsme následně šlechtili. Tímto způsobem to již dělat nemusíme.

Toto je krávol. Krávol je buvol, dobytčí kříženec. Dnes jsou běžně vyráběni a jednoho dne, možná velmi brzy, budou ve vašich supermarketech k dostání krávolí paštičky. Toto je kovce, křiženec kozy a ovce. Vědci, kteří tuto roztomilou malou bytost vytvořili, ji nakonec zabili a snědli. Myslím, že říkali, že chutná jako kuře. Toto je lambloud. Lambloud je kříženec lamy a velblouda vytvořený k dosažení odolnosti velblouda s charakterními prvky lamy. V některých kulturách je dnes používají. Pak je tu legr. Toto je největší kočka na světě -- kříženec lva a tygra. Je větší než tygr. A jeden nebo dva legři byli skutečně viděni v divoké přírodě. Ale tito byli vytvořeni vědci za použití selektivního chovu i genetické biologie. A pak konečně všemi oblíbená kůbra. Nic z toho není vytvořeno ve Photoshopu, jedná se o skutečná zvířata. A tak jedna z věcí, kterou děláme je užívání genetického posílení, nebo genetické manipulace, obyčejného selektivního chovu protlačeného genetikou. A jetliže toto by bylo vše, pak by to byla zajímavá věc. Bohužel se právě odehrává něco mnohem, mnohem mocnějšího.

Toto jsou normální savčí buňky geneticky navržené s bioluminescentním genem odejmutým z medúzy žijící v hlubokých mořích. Všichni víme, že některé hlubokomořské bytosti září. Vědci tedy odebrali tento gen, tento bioluminescentní gen, a dali ho do savčí buňky. Toto jsou normální buňky. A to, co vidíte zde, jsou tytéž buňky zařící ve tmě vystevené světlu určité vlnové délky. Jakmile to mohou dělat s buňkami, mohou to dělat i s organismy. A tak to udělali s myšími mláďaty, koťaty. A mimochodem, důvodem, proč jsou tato koťata oranžová a tato zelená je ten, že tento bioluminescentní gen je z korálu, a tento z medúzy. Udělali to i s prasaty, udělali to se štěňaty a dokonce i s opicemi. A jestliže to můžete udělat s opicemi -- ačkoliv v možnostech genetické manipulace je mezi opicemi a lidoopy velký skok -- jestliže to mohou udělat s opicemi, pravděpodobně nebude těžké vyzkoumat, jak to vyzkoušet na lidoopech, což znamená, že to mohou dělat i na lidech. Jinými slovy, je teoreticky možné, že zanedlouho budeme z biotechnologického hlediska schopni vytvářet lidskou rasu, která ve tmě svítí. Bylo by pak jednodušší nalézt nás ve tmě.

Vlastně, už dnes si v mnoha státech, můžete koupit bioluminescentní mazlíčky. Toto jsou zebří rybičky. Normálně jsou černostříbrné. Toto jsou zebří rybičky, které jsou geneticky upravené, aby byly žluté, zelené, červené, a jsou ve skutečnosti k dostání v mnoha státech. Jiné státy je zakázaly. Nikdo neví, co dělat s takovými druhy bytostí. Není žádná vládní oblast -- ne jako EPA nebo FDA -- která by dohlížela na geneticky upravené mazlíčky. A tak se některé státy rozhodly je povolit, a některé je zakázaly.

Někteří z vás možná četli o tom, že se FDA zabývá geneticky upraveným lososem. Losos nahoře je geneticky upravený losos Chinook, pomocí genu těchto lososů a jedné další ryby, kterou jíme, k urychlení jeho růstu a zároveň snížení potřebného krmiva. A právě teď se FDA snaží dojít k závěrečnému rozhodnutí jestli tuto rybu budete zaneglouho moci jíst i vy -- jestli bude k dostání v obchodech. A předtím, než si na základě informací ode mě začnete dělat starosti, měli byste vědět, že tady v USA se většina potravin, které kupujete v supermarketech už skládá z geneticky upravených komponentů. A tak, i když se tím znepokojujeme, vlastně jsme tomu v této zemi nechali průchod -- na rozdíl od Evropy -- bez jakýchkoliv předpisů, a dokonce bez jakékoli povinnosti identifikace na obalu.

Toto jsou první klonovaná zvířata svého druhu. Tady v pravém dolním rohu máme Dolly, první klonovanou ovci -- dnes šťastně vycpanou v muzeum v Edinburgu, Krysa Ralph, první klonovaná krysa, kočka CC, klonovaná kočka, Snuppy, první klonovaný pes, Snuppy je zkratkou štěně Seoulské Národní Univerzity -- vytvořené v Jižní Korei tím samým mužem, kterého si někteří z vás pamatují jako toho, kdo musel s hanbou odstoupit protože tvrdil, že naklonoval lidské embryo, což nebyla pravda. Ve skutečnosti byl prvním člověkem, který naklonoval psa, což bylo velmi složité, protože psí genomy jsou velmi přizpůsobivé. Toto je Prometea, první klonovaný kůň. Je to haglingerský kůň klonovaný v Itálii, opravdová třešiňka v klonování, protože existuje mnoho koní, kteří vyhrávají důležité závody, díky tomu, že jsou valachové. Jinými slovy, nemůžou dále setrvat v chovu, protože jsou vykastrovaní. Ale jestliže můžete naklonovat koně, valacha můžete poslat na dostih a jeho identický genetický duplikát může žít v chovné stáji. Toto byla první klonovaná telata, první klonovaní šedí vlci. A pak konečně, první klonovaná selata: Alexis, Chista, Carrel, Janie a Tečkakom.

(smích)

Dokonce jsme začali používat klonovací technologii, abychom zachránili ohrožené druhy. Tady je vidět, jak se zvířata používají k vytvoření léků a jiných věcí na jejich tělech, které chceme vytvořit. Takže za použití antithrombinu u této kozy -- tato koza byla geneticky modifikovaná, takže molekuly v jejím mléce obsahují molekuly antithrombinu, které chce GTC Genetics vytvořit. Dále vyřazená prasata z Národního institutu pro vědu o zvířatech v Jižní Korei budou ve finále použitá k vytvoření různých druhů léků a jiných průmyslových typů chemikálií, pro které chtějí krev a mléko těchto zvířat, aby je vytvořili, namísto toho, aby je vytvořili průmyslově.

Toto jsou dvě bytosti, které byly vytvořeny, abychom zachránili ohrožené druhy. Guar je ohrožený kopytnatec jihovýchodní Asie. Somatická buňka, tělní buňka, byla odebrána z jeho těla, uložena do vajíčka krávy aby pak kráva mohla porodit guára. To samé se stalo s muflonem, kde se zachraňoval ohrožený druh ovce. Bylo uloženo do obyčejného těla ovce, což ale vyvolává zajímavý biologický problém. Máme dva různé druhy DNA v jednom těle. Máme naše DNA jádra o kterém každý smýšlí jako o DNA, ale pak máme ještě DNA v mitochondrii, což jsou balíčky energie těchto buněk. Toto DNA je předáváno skrze naše matky. Takže, ve skutečnosti, co tu máme my není ani guar, ani muflon, ale guar s mitochondrií krávy, a proto mitochonrické DNA krávy, a muflon s jiným druhem ovčí mitochondrické DNA. To jsou opravdoví kříženci, ne ryzí zvířata. A vyvolává to otázku, jak budeme vymezovat druhy zvířat v době buiotechnologie -- otázku, na kterou ještě nemáme odpověď.

Tato roztomilá bytost je asijský šváb. A co tady udělali je, že vložili elektrody do jeho uzlin a mozku a pak navrch vysílač, a je to na velkém počítači se sledovacím míčem. A nyní, za použití joysticku, mohou nechat toto zvířátko chodit po laboratoři a sledovat jestli jde do leva nebo prava, dopředu či dozadu. Vynalezli jakýhosi hmyzího robota, či broukrobota. Jde to k horšímu - nebo možná k lepšímu. Jedná se o jednu z nejvýznamějších projektů agentury DARPA -- organizace výzkumu obrany -- Tito goliášové mají v křídlech zapojenou elektřinu. Mají počítačový čip upevněný na svých zádech a mohou být navedeni k létání po laboratoři. Mohou je přimět letět vlevo, vpravo a vzlétnout. Oni je mohou přimět k přistání. Posadí je asi 3 cm nad zemí, všechno vypnou a brouci udělají šup. Je to nejvíc jak se dostanou k přistání

Tato technologie se vyvinula natolik, že tato bytost -- toto je mol. Toto je mol ve stádiu kukly, v tomto stadiu dávají elektronicky napojují jejich křídla a zavádějí počítačovou technologii. A tak když mol se vylíhne, už je dopředu elektronicky napojený. Elektřina již prochází jeho tělem, a oni ji musí jen zapojit do své technologie, a nyní mají tyto štěnicové roboty, které mohou posílat na pozorování. Mohou do nich vložit malé kamery a možná jednoho dne roznášet jiné druhy zbraní do válečných oblastí.

Nejedná se jen o hmyz, Toto je krysorobot, či robotí krysa navržená Sanjiv Talwarem ze SUNY Downstate. Opět, má v sobě technologii, má elektrody vedoucí do levé a pravé hemisféry, má i kamery na levém vrcholu hlavy. Vědci mohou přimět tuto bytost jít doleva či doprava. Mohou ji nechat běhat bludištěm, navádějíc ji určitými směry. Vytvořili tedy organického robota. Diplomovaní studenti v laboratoři Sanjiva Talwara se obávali, "Je to morální? Zbavili jsme toto zvíře jeho autonomie." K tomu se za minutku vrátím.

Dále se pracovalo s opicemi. Toto je Miguel Nicolelis Duke. Pracoval s lemury, připojil je k elektřině, tak, že jejich mozek byl monitorován, zatímco se pohybovali, s důrazem na pohyb jejich pravé paže. Počítač si uložil do paměti, co udělal opičí mozek při pohybu paže do různých směrů. Následně připojili protézní paži, kterou zde můžete vidět na obrázku, dali ruku do jiné místnosti. Velmi brzy si počítač naučil, čtením opičích mozkových impulzů, pohybovat rukou v jiné místnosti stejně jako opičí ruka. Pak dal video-monitor do opičí klece, který ukázal opici tuto protézní ruku, a opici zůstala fascinovaná. Opice poznala, že cokoli udělá s rukou, protézní ruka ji kopíruje. A nakonec s ní opice pohybovala natolik, že přestala pohybovat svojí rukou a pouze hledíc na obrazovku byla schopná pohybovat protézní rukou v druhé místnosti pouze pomocí mozkových impulzů -- což znamená, že opice se stala prvním primítem v historii světa, která má tři samostatné funkční ruce.

A nejedná se jen o technologii, kterou vkládáme do zvířat. Toto je Thomas DeMarse z Univerzity Florida. Vzal 20 000 a pak 60 000 neseskupených neuronů krysy -- takže toto jsou pouze jednotlivé neurony krys -- dal je na čip. Sami se seskupily do řetězce a staly se jednotným čipem. Použil to jako IT součást mechanismu, který ovládá letový trenažér. Nyní máme organické počítačové čipy vyrobené z žijících samo-seskupujících neuronů. A nakonec, Mussa-Ivaldi ze Severozápadu vzal naprosto neporušený samostatný mozek úhoře. Toto je mozek úhoře. Je na živu, naprosto nedotčený v jeho živině s těmito elektory vedoucími do stran, s k mozku připevněnými fotosenzitivními senzory, dal jej do vozíku -- tady je vozík, mozek tam sedí uprosřed -- a za použití tohoto mozku jako jediného procesoru tohoto vozíku, když rozsvítíte a posvítíte na vozík, vozík se začne pohybovat za světlem, když zhasnete, vozík odjede. Je fotofilní. Takže nyní máme kompletní žijící úhoří mozek. Přemýšlí nad úhořími myšlenkami, sedíc v živinovém středu? Nevím, ale je to vskutku žijící mozek, který jsme schopni udržet naživu k našemu prospěchu.

Takže nyní jsme ve fázi, kdy vytváříme bytosti pro náš vlastní účel. Toto je myš vytvořená Charlesem Vacanti z Univerzity Massachusetts. Pozměnil tuto myš, tak, aby byla geneticky uzpůsobená a měla kůži, která by byla více podobná lidské kůži, dal polymerické lešení ucha pod tuto kůži a vytvořil ucho, které může být z myši odňato a transplantováno lidské bytosti. Genetické iženýrství propojeno s polymerickou fyziotechnologií a s xenotransplantací. Tady se v tomto procesu nalézáme.

Nakonec, ne tak dávno, Craig Venter vytvořil tuto první umělou buňku, vzal buňku a vzal DNA syntetizátor, což je stroj, a vytvořil umělý genom, umístil ho do jiné buňky -- ten genom nebyl z té buňky, do které ji umístil -- a pak buňku rozmnožil jako tu druhou buňku. Jinými slovy, to byla první bytost na světě, která měla za rodiče počítač -- neměla organické rodiče. A tak se magazín The Economist ptá: "První umělý urganizmus a jeho důsledky."

Takže byste si mohli myslet, že stvoření života by vypadalo nějak takto. (smích) Ale ve skutečnosti, Frankesteinova laboratoř takto nevypadá. Takto vypadá Frankensteinova laboratoř. Toto je DNA syntetizátor a tady dole jsou pouze lahve obsahující A, T, C a G -- čtyři chemikálie, které utváří náš DNA řetězec.

A tak se potřebujeme zeptat pár otázek. Poprvé v historii naší planety jsme schopni navrhnout organizmus. Můžeme manipulovat živými plazmy s neslýchanou silou. A jestliže na nás udělí odpovědnost. Je všechno v pořádku? Je správné manipulovat a vytvářet jakokoliv bytosti chceme? Máme plnou moc navrhovat zvířata? Budeme moci jednoho dne přijít do obchody se zvířaty a říct, "Hele, já chci psa. Chtěl bych, aby měl hlavu jezevčíka a tělo retrievera, možná s růžovou srstí, a taky by mohl ve tmě svítit." Dovolíme průmyslu, aby vytvářel bytosti, které ve svém mléku, krvi a slinách a ostatních tělesných tekutinách vytváří léky a průmyslové molekuly, které chceme a pak je budeme skladovat jako organické výrobní stroje? Můžeme vytvářet organické roboty, kterým odepřeme autonoimii těchto zvířat a přeměníme je v naše hračky?

A pak konečný krok, jakmile zdokonalýme technologii ve zvířatech a začneme ji používat na lidech, kde jsou morální kritéria, kterých se pak budeme držet? Toto se děje nyní, nejedná se o science-fiction. Nepoužíváme tyto věci jen na zvířatech, ale některé začínáme používat i na našich tělech.

Právě teď přebíráme kontrolu nad naší evolucí. Bezprostředně navrhujeme budoucí živočišné druhy naší planety. Uvaluje to na nás neskutečnou odpovědnost, která není jen odpovědností vědců a etiků, kteří o tom smýšlí a piší. Je to zodpovědnost každého, jelikož se tím rozhodne, jak budou naše planeta a naše těla vypadat v budoucnosti.

Děkuji.

(Potlesk)