Noah Wilson-Rich: Všechna města potřebují zdravé včely

Tento muž má na sobě takzvaný včelí vous. (Smích) Vous plný včel.

Možná si mnoho z vás představí právě takovýto obrázek, když pomyslíte na včely, hmyz, nebo na cokoli, co má více než dvě nohy. Nejprve bych vám rád řekl, že vás chápu. Rozumím tomu. Ale musíte vědět mnoho věcí a já chci, abyste otevřeli svou mysl, abyste zůstali přístupní a abyste změnili svůj názor na včely medonosné.

Všimněte si, že tento muž nedostal žádné žihadlo. Pravděpodobně má na bradě včelí královnu a ta vábí ostatní včely. Takže toto opravdu ukazuje náš vztah se včelami, který trvá už tisíce let. Vývoj lidstva a včel je úzce spjatý, protože na včelách jsme závislí kvůli opylování rostlin a poslední dobou i kvůli ekonomice.

Mnoho z vás mohlo zaslechnout, že včely mizí. Ne že by umíraly, ale prostě nejsou. Ani nenacházíme mrtvá těla. Tento úkaz se nazývá syndrom zhroucení včelstev. Je to velmi zvláštní jev. Badatelé po celém světě stále neznají jeho příčinu. Naopak víme, že s klesajícím počtem včel se ceny více jak 130 druhů ovoce a zeleniny, na které spoléháme jako na zdroj jídla, zvyšují.

Takže včely jsou důležité z hlediska ekonomiky i z hlediska zemědělství. Zde můžete vidět několik obrázků tzv. "zelených střech" a výsledků městského zemědělství. Všichni známe obrázek na levé straně, který ukazuje zahradu v blízkém sousedství, v South Endu. To je můj domov. Mám na dvorku včelí úl. Možná, že až budeme více využívat městské části, které mají volná místa na zahrady, tak si zařídím "zelenou střechu".

Podívejte se na tuto fotku (zobrazující dům nedaleko "oranžové trasy" metra v Bostonu). Zkuste najít včelí úl. Je tam. Je na vrcholku střechy, přesně na rohu. Je tam už několik let. Včelaři ve městech preferují umisťovat úly do pozadí. Ne proto, že by to bylo nutné, ale kvůli tomu, že lidé se necítí pohodlně. Proto dnes chci, abyste o tom přemýšleli; přemýšlejte o výhodách včelařství ve městech a přemýšlejte o důvodu, proč jsou včely tak skvělé.

V rychlosti vám vysvětlím, jak funguje opylování. Víme, že květiny, ovoce, zelenina, dokonce i vojtěška používaná jako krmivo pro dobytek závisí na opylovačích. Květina má samčí a samičí orgány. Opylovači jsou v podstatě lákáni ke květinám kvůli jejich nektaru. Včela během dne navštíví několik květin, z nichž po cestě sesbírá pyl, neboli obdobu spermatu. Včela cestuje od květiny ke květině a nakonec vznikne například jablko, jako v tomto případě. Můžete vidět polohu jablka, stonek směřuje dolů. Květ upadne, jablko vyroste a my ho sníme. To je stručný přehled toho, jak probíhá opylování.

Přemýšlejme o životu ve městech, ne jak lidé žijí dnes, ani ne jak žili v minulosti, ale jak budou žít za sto let? Jak to bude vypadat? Dnes se potýkáme s velmi obtížně řešitelným problémem ztráty přirozeného prostředí. Počet lidí narůstá, dnes to jsou miliardy a bůh ví, kolik to bude za sto let a jak málo místa tu bude, aby se sem všichni vešli. Takže potřebujeme změnit způsob, jakým posuzujeme města. Vlevo je fotka současného New Yorku. Vidíte, jak je celý šedý a hnědý. Asfaltové střechy odráží teplo zpět do atmosféry a bezpochyby tak přispívají k celosvětové změně klimatu. Co když za 100 let budeme mít všude "zelené střechy" a zahrady a budeme si pěstovat plodiny přímo ve městech? Ušetřili bychom za dopravu, měli bychom zdravější jídlo a také bychom vytvořili nové pracovní pozice. V budoucnosti potřebujeme včely pro život ve městech.

Zde vám ukáži určité informace, které jsme shromáždili díky společnosti Best Bees, která doručuje, montuje a spravuje včelí úly komukoliv, kdo je chce, ať je to ve městě, nebo na vesnici. Seznamujeme lidi s myšlenkou včelaření na vlastním dvorku nebo střeše nebo dokonce na požárním schodišti a ukazujeme jim, jak jednoduché a dostupné to je.

Čísla se chovají jinak, než by člověk předpokládal. Podívejme se na první tabulku, týkající se počtu včel přeživších zimu. To je velký problém již po mnoho let, v podstatě od konce 80. let, když se objevil kleštík včelí a spolu s ním se objevily různé viry, bakterie a plísňová onemocnění. Je obtížné zajistit včelstva na zimu a většina kolonií hyne právě v tomto období. Přišli jsme na to, že ve městech se včelstvům podaří přežít lépe, než na venkově. To se neshoduje se selským rozumem, že? Myslíme si: jasně, včely, venkov, zemědělství. Ale včely nám ukazují něco jiného. Včely mají města rády. (Smích)

A ještě k tomu produkují více medu. Med z městského prostředí je lahodný. Bostonské včely na vrcholu hotelu Seaport, (mimochodem právě teď nad námi létají statisíce včel, kterých si stoprocentně nikdo z vás nevšiml), tyto včely létají z jedné místní zahrady do druhé a vyrábějí vynikající a zdravý med, chutnající po květinách z našeho města. Takže výhody včelaření ve městech, to jest vyšší produkce a lepší šance včel na přežití zimy, jsou větší, než na venkově. Trochu proti přírodě.

Když se podíváme na historii zdraví včel medonosných tak zjistíme, že v roce 950 nastala vysoká úmrtnost včel v Irsku. Takže problémy týkající se včel nejsou nutně novinkou. Nastávají již po více než tisíc let. Problémy ve městech však moc nebereme na vědomí.

Jedna věc, o které chci, abyste přemýšleli, jsou městské tepelné ostrovy. Předpokládáte, že ve městech je tepleji. Proč se včelám lépe daří ve městech? To je důležitá otázka, abychom pochopili, proč by měly být ve městech. Třeba je ve městech více pylu. Vlaky, co přijíždějí do městských center, s sebou přivážejí pyl, velmi lehký pyl; pro včely to je jako velký supermarket. Okolo tratí roste mnoho lip. Možná je ve městech méně pesticidů než na venkově. A třeba jsou tu ještě další faktory, o kterých prozatím nevíme. Takže popřemýšlejte o městských tepelných ostrovech.

Nejenom syndrom zhroucení včelstev ovlivňuje včely. Včely umírají a pro nás to je velká, opravdu obrovská výzva. Tady můžete vidět mapu světa. Sledujeme rozšíření kleštíka včelího.

Kleštík včelí změnil podmínky včelaření. Vpravo nahoře vidíme letopočet, postupně se přibližujeme současnosti. Sledujeme šíření kleštíka od počátku 20. století až do dneška. V roce 1968 byla zasažena již skoro celá Asie. V roce 1971 kleštík zasáhl Evropu a Jižní Ameriku. Potom v osmdesátých letech, konkrétně v roce 1987, se kleštík rozšířil i do Severní Ameriky a USA. To je moment, kdy se změnily podmínky pro včely v USA.

Mnoho z nás si pamatuje doby našeho dětství, kdy nás štípla včela nebo když jsme zahlédli včelu na květině. Myslete na současné děti. Jejich dětství bude jiné. Nezažijí to. Okolo nás včely prostě nejsou. Takže -- potřebujeme včely, ty ale mizí, a to je velký problém.

Co můžeme udělat? Já například dělám průzkumy včel. Doktorský titul jsem získal studiem zdraví včel. V roce 2005 jsem s tímto studiem začal. V roce 2006 včely začaly mizet. Takže najednou jsem se já, podivín, který studuje hmyz -- (smích) -- stal velice důležitým. Zkrátka to tak vyšlo.

Zkoumám, jak zlepšit zdraví včel. Samo sebou že nezkoumám, co včely zabíjí. Nejsem jeden z mnoha vědců ve světě, kteří se zabývají tím, jak pesticidy, nemoci, ztráta přirozeného prostředí nebo chudá výživa ovlivňuje včely. My hledáme způsoby, jak včelám zlepšit zdraví pomocí očkování, jogurtu (probiotikum) a jiných druhů orální léčby. Tento postup je tak jednoduchý, že by ho zvládlo i sedmileté dítě. Jen smícháte pyl, cukr a vodu a jakoukoliv aktivní látku, kterou chcete přidat, a naservírujete to přímo včelám. Neobsahuje to žádné chemikálie, pouze to podporuje imunitu.

Lidé o svém zdraví přemýšlejí v dlouhodobém horizontu. Cvičíme, jíme zdravě, bereme vitamíny. Proč tak nepřemýšlíme i o včelách? Přesuňme je do míst, kde se jim daří, a zkusme je udržet zdravé, aby vůbec neonemocněly.

Během studií na univerzitě jsem se mnoho let pokoušel včely očkovat klasicky, jehlami. (Smích). Roky, opravdu roky proseděné u stolu a s myšlenkami typu: "Bože, jsou tři hodiny ráno a já stále propichuji včely." (Smích) A pak jsem si jednoho dne řekl: "Proč jim zkrátka nepodáváme orální vakcínu?" A mohli jsme si říct, že to máme konečně z krku. (Smích)

Rád bych se s vámi podělil o fotky úlů ve městech, protože se mohou podobat čemukoliv. Opravdu byste se měli tomuto nápadu otevřít. Můžete úl namalovat tak, aby ladil s vaším domem. Můžete úl schovat do vašeho domova. Na střeše hotelu Fairmont Copley Plaza se nacházejí tři úly. Opravdu se tam vyjímají. Úly ladí s malbou pokojů v barvě mořeného dřeva i s modrou barvou pokrývek. Ty včely jsou skvělé, dokonce využívají bylinky rostoucí v tamější zahradě. Ty bylinky používají hoteloví kuchaři. A med -- organizují mnoho akcí -- med používají v hotelovém baru. Med je bezvadná výživová náhražka klasického bílého cukru, protože med obsahuje různé druhy cukru.

Podporujeme projekt úlů ve školách. Je to neziskový podnik, ale šíříme povědomí o tom, jak můžeme úly včel medonosných umístit do třídy nebo do muzea, za sklo, a používat je jako výukový materiál.

Úl na této fotce je ve Fenwayské střední škole již mnoho let. Včely létají přímo na vnější baseballové pole Fenway Park. Nikdo si jich nevšímá. Jestliže nejste květina, včely vás ani nezaznamenají. (Smích) Opravdu ne, nezajímáte je. Jen kolem prolétnou se slovy: "Pp-pardon, letím kolem." (Smích) Několik dalších obrázků ilustruje historii včelaření ve městech, což je skvělé, protože v New York City bylo včelaření ještě do roku 2010 nelegální. To je obrovský problém, protože jak dojde k opylení všech rostlin v dané lokalitě? Ručně? V Bostonu existuje společnost, jmenuje se Green City Growers, a jejich zaměstnanci chodí a opylují tykve pomocí štětečků. Pokud zmeškají třídenní interval, (v kterém je nutné opylování provést), nedozraje žádná úroda. Jejich klienti jsou nespokojení a lidé hladoví. Takže to je důležité.

Máme také nějaké fotky medu z Brooklynu. Pro deník New York Times byl tento červený med záhadou. Forenzní experti z newyorského oddělení udělali průzkum a přišli na to, že ta červená barva pochází z výrobny likéru Maraschino, která stojí nedaleko. Takže můžete si vyrobit med na míru, aby chutnal jakkoliv chcete, pomocí pěstování rostlin příznivých včelám.

Paříž je ukázkovým příkladem ohledně včelaření ve městech. Již mnoho let mají na střeše opery úly. Lidi to nastartovalo a začali přemýšlet: "Hmm, je to možné, měli bychom se do toho pustit." Také v Londýně a ve všech částech Evropy umí velmi dobře využívat "zelené střechy" a začleňují úly do měst. Nakonec bych rád podpořil

vaši otevřenost. Co můžete udělat k záchraně včel, jak jim pomoci nebo jak zajistit dlouhodobě udržitelný model měst? Ve skutečnosti stačí, abyste změnili pohled na věc. Zkuste porozumět tomu, že včely jsou velmi důležité. Když uvidíte včelu, ona vás nechce bodnout. Umřela by. Včely umřou, pokud vám dají žihadlo, takže ani ony se do toho moc nehrnou. (Smích) Nemusíte panikařit. Jsou po celém městě. Můžete si pořídit i vlastní úl, pokud chcete. K dispozici vám jsou skvělé zdroje, dokonce existují firmy, které vám pomohou v začátcích a povedou vás. Pro vzdělávací systém po celém světě, pro studenty, je důležité, aby se učili o zemědělství. I pro toto děvče, které nedostává žihadlo. Děkuji vám. (Potlesk)