Michael Pritchard mění špinavou vodu na pitnou

Dobré ráno. Rád bych dnes mluvil o několika věcech. Zaprvé o vodě. Určitě jste rádi za vodu, která je vám k dispozici během této konference. Určitě jste si jisti, že je z bezpečného zdroje.

Ale co kdyby nebyla? Co kdyby byla odsud? V tom případě by teď polovina z vás podle statistik trpěla průjmem. V minulosti jsem hodně mluvil o statistikách a o bezpečné pitné vodě pro všechny. Ale na lidi to nějak nepůsobí. A už asi vím proč. Protože podle dnešního uvažování je ten problém tak velký, že nad ním nejsme schopni ani přemýšlet. Takže radši vypneme. My, vlády, i pomocné organizace. Dnes vám chci ukázat, že díky novému způsobu myšlení byl tento problém vyřešen. Mimochodem, zatímco mluvím, dalších 13 000 lidí po celém světě teď trpí průjmem. Čtyři děti zemřely.

Vynalezl jsem láhev Lifesaver, protože jsem se naštval. Jako většina z vás jsem den po Vánocích 2004 sledoval hrozné zprávy o tom, jak se tsunami rozlévá po Asii. Z domova v televizi. V následujících dnech a týdnech lidé utíkali do hor, byli nuceni pít znečištěnou vodu, nebo rovnou zemřít. To jsem jen tak nezapomněl. O pár měsíců později udeřil hurikán Katrina na Ameriku Říkal jsem si "Je to rozvinutá země, uvidíme, co dokážou." První den: nic. Druhý den: nic. Víte, že to trvalo pět dní dopravit vodu evakuovaným do stadionu Superdome? Lidé se navzájem stříleli v ulicích kvůli televizorům a vodě. Tehdy jsem se rozhodl, že musím něco udělat.

Strávil jsem několik týdnů a měsíců ve své garáži. A taky v kuchyni, k velké nelibosti mé ženy. Po několika neúspěšných pokusech jsem se dopracoval k tomuhle, k lahvi Lifesaver.

Teď jak to funguje. Před Lifesaverem, nejlepší filtry zvládly filtrovat částice do 200 nanometrů. Nejmenší bakterie mají asi 200 nanometrů. Takže bakterie velká 200nm projde 200nm velkou dírou. A nejmenší virus má asi 25 nanometrů. Ten určitě projde tou 200nm dírou. Póry Lifesaveru mají 15 nanometrů. Takže nic neprojde skrz.

Dobře, teď je na řadě malá demonstrace. Chcete ji vidět? Pěkně dlouho jsem to připravoval, takže doufám že ano. Jsme v krásném městě Oxfordu. Aha, někdo mi to tu zavřel.. Jsme v Oxfordu, takže jsem si přinesl nějakou vodu z řeky Cherwell a z Temže které tu protékají. Máme ji tady. Ale řekl bych, že v záplavové zóně v Bangladéši by ta voda nevypadala takhle. Takže jsem si sehnal ještě něco navíc. Tohle je z našeho jezírka.

Čichněte si, pane kameramane.

Výborně. Takže tam tohle nalejeme.

(Publikum: Fuj!)

Ok. Máme tu také nějaké splašky z čističky. Tak je tam taky dám. . Šup tam s tím. . A nějaké další kousky, taky je tam hodím. A nakonec dárek od králíka mého kamaráda. Tak je tam taky dáme. . Výborně. Tak.

Láhev Lifesaver funguje velmi jednoduše. Naberete vodu. Vezmu si na to džbán, abyste to dobře viděli. Ať jsou tam i ty bobky.. Tohle není dost špinavé. Musím to ještě trochu zamíchat. Tak teď vezmu tu hrozně špinavou vodu a naleju ji sem. Chcete se napít? . Taky bych řekl. Co teď? Zavíčkovat. A párkrát zapumpovat. Jasné? To stačí. A teď jakmile vytáhnu špunt, vyteče sterilní pitná voda. Tak honem. Připraveni? Vidíte. Pozor na tu elektriku tady. Je to bezpečná a sterilní pitná voda. (Potlesk) Na zdraví. . Tady máš Chrisi. . Jak to chutná?

Chris Anderson: Výtečně.

Michael Pritchard: Výborně. Uvidíme, jak bude Chris vypadat během zbytku programu. .

Láhev Lifesaver je používána tisíci lidí po celém světě. Vystačí na šest tisíc litrů. A když ji není možné dál používat, systém se sám zamkne, aby neohrozil uživatele. Vyndáte náplň. Vložíte novou. A máte ji připravenou na dalších 6000 litrů.

Podívejme se na využití. Co děláme běžně v případě krize? Dovážíme vodu. Po pár týdnech zařídíme tábory a lidé musí přijít do tábora, aby dostali pitnou vodu. Co se stane, když se 20,000 lidí nahromadí v jednom táboře? Šíří se nemoci. Je třeba další pomoc. Problém se neustále zvětšuje. Ale když budeme přemýšlet jinak a budeme dovážet tohle, lidé si pomůžou sami. Vytvoří si vlastní sterilní pitnou vodu a mohou začít opravovat své domy a své životy.

A nemusí se ani stát živelná katastrofa, aby to takhle fungovalo. Starým myšlením: národní infrastruktura a potrubí, to je strašně drahé. Kdybyste to chtěli spočítat na kalkulačce, nevejde se to tam. Tady je to mé "přemýšlet jinak".

Místo přepravy vody pomocí lidské technologie použijme matku přírodu. Má skvělý systém. Vezme vodu odsud, zadarmo ji odsolí, přesune támhle a chrstne na hory, do řek a potoků. A kde žijí lidé? Blízko vody. My tu vodu musíme jen sterilizovat. Jak?

Třeba právě lahví Lifesaver. Nebo tímhle. Stejná technologie v kanystru. Ten vystačí na dvacet pět tisíc litrů vody. Dost pro čtyřčlennou rodinu na tři roky. A kolik to stojí? Asi půl centu na den. Děkuji.

(Potlesk)

Pokud začneme přemýšlet jinak a zpracovávat vodu až na místě použití, matky a děti už nebudou muset čtyři hodiny denně jít pro vodu. Mohou ji nabírat z bližšího zdroje. S pouhými osmi miliardami dolarů můžeme dosáhnout cíle tisíciletí a snížit počet lidí bez přístupu k pitné vodě na polovinu. Jen pro vaši představu, britská vláda investuje na zahraniční pomoc asi 12 miliard ročně. Ale proč jen na polovinu? Za 20 miliard dolarů může mít přístup k pitné vodě každý. Takže tři a půl miliardy lidí, které každý rok trpí bez vody, a dva miliony dětí, které umírají, budou žít. Děkuji vám.

(Potlesk)