Juliana Machado Ferreira: Boj za ukončení obchodování s ohroženými živočichy v Brazílii.

Ilegální obchodování se zvířaty v Brazílii je jedním z hlavních nebezpečí pro naši faunu, zvláště pak pro ptactvo, a slouží hlavně pro nasycení trhu se zvířaty, díky čemu z přírody každým měsícem ubývají tisíce zvířat, které jsou poté transportovány daleko od domoviny, aby byly následně prodány například v Riu de Janeiru nebo São Paulu.

Předpokládá se, že všechny druhy ilegálního obchodu se zvířaty vyjmou z Brazilské přírody téměř 38 miliónů zvířat ročně, v hodnotě necelých dvou miliard dolarů. Policie zachycuje obrovské náklady živých zvířat, putujících na černý trh, nebo zabavují zvířata přímo od majitelů. A takto to dopadá každý měsíc, s tisíci zabavených zvířat.

Abychom pochopili co se s nimi poté stane budeme sledovat Brada. Poté co jsou zvířata zabavena si mnoho lidí řekne "Jéj! Spravedlnost byla vykonána, dorazili hodní hoši, zabavili roztomilá, týraná zvířata z rukou zlých pašeráků a všichni žili šťastně, až do smrti." Ale skutečně je tomu tak? Ve skutečnosti ne. A tady začíná spousta našich problémů. Musíme totiž přijít na to, co dělat se všemi těmi zvířaty.

V Brazílii jsou totiž obvykle jako první poslány do vládních zařízeních, určených k jejich roztřídění, ve kterých jsou většinou podmínky stejně špatné, jako u pašeráků. V roce 2002 tyto centra obdržela 45 000 zvířat a z toho 37 000 ptáků. Policie odhaduje, že dojde k zabavení pouze 5% z celkového objemu pašovaných zvířat. Někteří šťastnější, jako je Brad, jdou poté do rehabilitačních center, kde je o ně postaráno. Procvičují se v létání. Učí se rozpoznat potravu, kterou naleznou v přírodě. A mohou socializovat s ostatními jedinci svého druhu. (Smích)

Ale co potom? Brazilská ornitologická společnost, mluvíme tedy pouze o ptácích, prohlašuje, že máme moc málo znalostí o živočišných druzích v přírodě. Takže by bylo moc riskantní vypustit tato zvířata a to jak pro ně samotná, tak pro ostatní druhy. Prohlašují také, že vynakládáme příliš mnoho peněz na jejich rehabilitaci. Podle jejich argumentu by měli být všichni ptáci, kteří nejsou na seznamu ohrožených druhů, usmrceni. To by ovšem znamenalo, že bychom museli zabít 26 267 ptáků pouze ve státu São Paulo v roce 2006.

Ovšem někteří výzkumníci, včetně mně samé, spolu s některými NNO a lidmi z brazilské vlády věří, že je zde alternativa. Myslíme, že v momentě kdy zvířata splní jistá kritéria týkající se jejich zdraví, chování, původu a toho co víme o jejich přírodní populaci, stává se zodpovědné vypouštění zvířat do přírody možným. To by prospělo jak jedincům, tak k zachování druhu a souvisejících ekosystémů. Dojde totiž k návratu genů do populace, což může být důležité pro čelení novým enviromentálním výzvám. Také by se tím do přírody navrátili potencionální roznašeči semen, dravci, kořistí, atd.

Tyto všechny jsme vypustili. Želvy si navíc opravdu užívají svobodu. (Smích) Uprostřed, tento kluk zahnízdil pouze pár týdnů po jeho vypuštění. A dole je můj osobní favorit, tento mladý muž, se jenom krátce po jeho vypuštění dal dokopy se samičkou. Nejde tedy o nic nového, v praxi to probíhá již nějakou dobu. Ovšem v Brazílii to pořád představuje problém. Věříme, že se nám podařilo o zodpovědná vypuštění. Víme o vypuštěných zvířatech, která se v přírodě rozmnožují a mají mladé. Takže se jejich geny skutečně navrací do populace.

Ovšem díky neznalosti jde stále jen o frakci. Říkám tedy, pojďme se tím více zabývat, osvětlit tento problém a udělat vše co je v našich silách. Já tomu věnovala mou kariéru. A jsem tu, abych pobídla každého z vás, abyste udělali vše co můžete. Mluvte s vašimi sousedy, učte vaše děti, ujistěte se, že váš mazlíček nepochází z černého trhu. Musíme jednat hned, než bude pozdě. Mockrát vám děkuji. (Potlesk)