Julian Treasure: Proč by architekti měli používat své uši

Je načase začít navrhovat budovy pro naše uši. Architekti a designéři mají tendenci se zaměřovat výhradně na ně. Používají je k navrhování a také pro ně navrhují, což je důvod, proč když sedíme v restauraci, tak to vypadá takto -- a zní takto. Křičíme, abychom se slyšeli s lidmi, se kterými večeříme. Nebo proč nasedáme do letadel, které stojí 200 milionů liber, ve kterých někdo mluví do staromódního telefonu skrz levný stereo systém, jehož zvuk nás dohání k šílenství.

Vytváříme si prostředí, ze kterého šílíme. (Smích) A netrpí tím pouze kvalita našeho života. Ale i naše zdraví, naše společenské chování a také naše produktivita.

Proč tomu tak je? Dva důvody. Zaprvé, prostředí. Na toto téma mám celý jeden TEDTalk. Zvuky ovlivňují to, jak se cítíme fyzicky, psychicky, ovlivňuji naši kognitivitu a chování. Zvuky okolo nás na nás mají vliv, přestože si toho nejsme vědomi. Druhý důvod, proč tomu tak je. Ruch. Komunikace je o odesílání a přijímání. Mám další TEDTalk o důležitosti vědomého naslouchání. Můžu mluvit jak dobře jen chci a vy můžete být skvělí posluchači, ale pokud prostor, ve kterém mluvím, není efektivní, pak komunikace neprobíhá.

Prostory obsahují hluk a akustiku. Místnost jako je tato, má akustiku, tato místnost ji má velice dobrou. Mnohé místnosti ale nejsou tak dobré. Uvedu pár příkladů z oblastí, na kterých nám všem záleží: zdravotnictví a školství. Když jsem byl navštívit mého umírajícího otce v nemocnici, ptal jsem se sám sebe, jak se někdo může uzdravit v prostředí s takovými zvuky okolo. Nemocniční zvuky se zhoršují po celou dobu. Za poslední roky hlasitost hluku v nemocnici se zdvojnásobila. A to ovlivňuje nejenom pacienty, ale i lidi, kteří tam pracují. Myslím, že bychom všichni chtěli, aby lidské chyby byly minimální. A tedy, čím více se hluk zvětšuje, tím více zaměstnanci nemocnicí chybují. Což má hlavně dopad na pacienty, kterými můžete být vy nebo já. Spánek je velice důležitý během léčby. Během spánku dochází k regeneraci, zotavujeme se. A při takovémto hrozivém zvuku jako je tento, vaše tělo, i když jste schopni spát, vám říká: "Hrozí mi nebezpečí. To je nebezpečné." A tím je kvalita spánku degradována a také naše uzdravování. Přinese to spoustu výhod, pokud budeme navrhovat nemocniční prostory pro naše uši. Toto je oblast, na kterou se letos chci zaměřit.

Vzdělání. Když vidíte třídu, která vypadá jako tato, dokážete si představit, jak to v ní zní? Jsem nucen se sám sebe zeptat: "Mají architekti uši?" (Smích) Dobře, je to trochu nefér. Někteří mí nejlepší kamarádi jsou architekti. A rozhodně uši mají. Ale myslím si, že je někdy nepoužívají, když navrhují budovy. Toto je příklad. Toto je školní budova za 32 miliónů liber, která byla nedávno postavena ve Velké Británii (VB) a navržena jedním z předních britských architektů. Bohužel byla navržena jako sídlo korporace s velkým centrálním átriem, kde třídy neměly zadní stěnu. Žáci měli problém slyšet učitele. Museli to tedy předělat a utratit tak 600 tisíc liber za zadní zdi. Zastavme prosím toto šílenství s otevřenými třídami hned teď.

Nejen tyto moderní budovy škodí, staromódní třídy škodí také. Před pár lety jedna ze studií na Floridě zjistila, že pokud sedíte v místě, odkud byla tato fotografie pořízena, tj. ve čtvrté řadě, srozumitelnost projevu učitele je jen 50-ti procentní. Žáci nerozumí jednomu slovu ze dvou. To však neznamená, že jsou vyučováni jen z poloviny, musejí však velice tvrdě pracovat, aby si spojili souvislosti a pochopili, o čem se vlastně mluví.

To je ovlivněno hlavně ozvěnou, jak moc se zvuk v místnosti ozývá. Ve třídě s dobou ozvěny 1,2 sekundy, což je docela běžné, to zní takto.

(Nerozlišitelný odraz zvuku)

Nic moc, že? Pokud se 1,2 sekundy sníží na 0,4 sekundy, tím, že se do místnosti umístí materiál pohlcující zvuk, uslyšíte toto.

" V jazyce lze napsat nekonečný počet slov pomocí malé skupiny písmen. V aritmetice lze napsat nekonečný počet čísel pomocí pár číslic a nuly."

Julian Treasure: To je rozdíl. Teď se k vám dostane více informací a díky britskému expertovi na akustiku Adrianu Jamesovi za tyto simulace. Signál byl stejný, zvuky v pozadí byly stejné. To, co se v těchto dvou případech změnilo, byla akustika třídy.

Pokud přirovnáme vzdělání k zalévání zahrady, což je příhodná metafora, bohužel, mnoho vody se vypařuje ještě před tím, než se dostane ke květinám, především to platí pro některé skupiny, např. pro lidi se sluchovými problémy. To nejsou jen žáci, kteří jsou hluší. To může být žák, který je nachlazený, má zánět středního ucha, či infekci ucha, nebo sennou rýmu. V jakýkoli den jedno z osmi dětí spadá do této skupiny. Potom jsou zde studenti, pro které je angličtina druhý jazyk, nebo kterýkoliv jiný jazyk, který není jejich mateřský. Ve VB je to více jak 10 procent studentů. V únoru na TEDTalku jsme se od Susan Cain dozvěděli, že pro introverty je obtížné navazovat kontakt, když mají v hlučném prostředí dělat skupinovou práci. Když to sečteme, je to spousta studentů, ke kterým se informace během výuky náležitě nedostávají.

Avšak, netýká se to pouze studentů. Německá studie zjistila, že průměrná velikost hluku ve třídách je 65 decibelů. Abych přehlušil 65 dB, musím hodně zvýšit hlas, avšak učitelé nezvyšují pouze hlas. Tento graf ukazuje, jaký vliv má na srdeční tep učitele hlasitost hluku. Hluk se zvyšuje, srdeční tep také. To pro vás není dobré. Ve skutečnosti, tento velký výzkum ukázal, že 65 dB, co se týče zdraví, je hranicí, za níž roste nebezpečí onemocnění infarktem myokardu. Pro vás a pro mě to znamená infarkt. Myslím, že nepřeháním, když řeknu, že mnoha učitelům se zkracuje délka života tím, že učí v takovémto prostředí každý den.

Kolik stojí upravit třídu, aby se doba ozvěny snížila na 0,4 sekundy? 2 500 liber. A studie z Essexu, která nedávno proběhla ve VB, právě dokázala, že když se třída takto upraví, tak nejen, že to prospěje studentům se sluchovými problémy, ale zlepší se i prostředí třídy, významně se zlepší i známky. Ukázalo se, že posílat dítě do vzdálenější školy, kde mají takovou místnost, stojí ročně 90 tisíc liber. Myslím, že ta čísla mluví za vše.

Jsem rád, že se o tomto diskutuje. Nedávno jsem moderoval velkou konferenci v Lodnýně, jež se jmenovala Zdravá výuka, kde se shromáždili přední experti v akustice, politici, učitelé a tak dále. Konečně jsme začali řešit toto téma a výhody, které by navrhování pro uši přineslo do škol. Neuvěřitelné. Tato konference také přinesla volně stažitelnou aplikaci, která má studentům pomoci studovat, pokud nemají jinou možnost, než se učit například v hlučné kuchyni. A je zcela zdarma.

Podívejme se na to z širší perspektivy. Zaměřme se na města. Máme urbanisty. Kde jsou urbanisté se zaměřením na zvuk? Neznám žádného, avšak je zde příležitost, aby se náš dojem z měst změnil. Světová zdravotní organizace odhaduje, že čtvrtina evropské populace má špatný spánek, protože jsou města hlučná. Můžeme to zlepšit.

Mnoho času trávíme v kanceláři. Kde jsou návrháři kanceláří se zaměřením na zvuk? Lidé, kteří by nám řekli, oddělte tento tým od tohoto týmu, protože jeden má rád hluk, ale druhý potřebuje klid. Nebo někdo, kdo by řekl, neutraťte celý rozpočet za velkou obrazovku v zasedací místnosti, kde je malý mikrofón uprostřed stolu pro 30 lidí. (Smích) Pokud mě slyšíte, tak mi rozumíte, aniž byste mě viděli. Pokud mě vidíte, aniž by jste mě slyšeli, tak je to k ničemu. Zvuk v kanceláři je velké téma. Shodou okolností bylo zjištěno, že hluk v kancelářích zapříčiňuje to, že lidé jsou méně nápomocni, neužívají si týmovou práci a jsou méně produktivní.

A nakonec jsou tu domy. Máme návrháře interiéru. Kde jsou ale návrháři zvuku v interiéru? Což takhle, abychom všichni byli návrháři zvuku v interiéru, poslouchejme naše místnosti a upravme je tak, aby byly efektivní a příjemné.

Můj kamarád Richard Mazuch, architekt z Londýna, vymyslel pojem "neviditelná architektura." Libí se mi toto spojení. Je to o navrhování dojmu, ne vzhledu. Takže nakonec místa znějí tak dobře, jak vypadají, jsou vhodná pro svůj účel, zlepšují kvalitu našeho života, zdraví a blaha, naše společenské chování a produktivitu.

Je načase navrhovat pro naše uši. Děkuji (Potlesk) Děkuji