Jay Walkerova knihovna lidské vynalézavosti

Tyto kameny dopadají na zemský povrch už asi 3 miliardy let a a jsou zodpovědné za víceméně většinu toho, co se zde událo. Toto je příklad opravdového meteoritu. Můžete vidět rychlostí a žárem roztavené železo, kolik se roztaví a kolik zbude, když se meteorit srazí se zemí. Vedle meteoritu z vesmíru tu máme originální Sputnik. Jeden ze sedmi zachovalých Sputniků, které nebyly vypuštěny. Není to kopie. Doba vesmírných cest začala před 50 lety a přesně takhle vypadal.

A nebylo by to ono, bavit se o dobývání vesmíru, aniž bychom se podívali na vlajku, která cestovala na Měsíc a zpět s Apollem 11. Všichni astronauti museli vzít s sebou asi deset hedvábných vlajek. Pak je přivezli zpátky a vystavili. Takže tahle skutečně letěla až na Měsíc a zpět. To jen tak pro pobavení.

Úsvit knih je samozřejmě velmi důležitý. A nebylo by zajímavé bavit se o úsvitu knih bez kopie Guttenbergovi Bible. Vidíte jak praktické a pohodlné bylo, mít vlastní kopii v roce 1455. Na Guttenbergově Bibli a úsvitu této technologie není zajímavá sama kniha. Síla této knihy nebyla ve čtení, roku 1455 nikdo neuměl číst. Proč měl tedy knihtisk úspěch? Toto je původní strana z Gutt. bible. Díváte se tedy teď na jednu z prvních knih tištěných pomocí pohyblivého tisku v historii, 550 let nazpět. Dnes žijeme ve věku konce knih, kde je nepochybně nahradí papír elektronický.

Ale proč je to zajímavé? Ve stručnosti: Ukazuje se, že kolem roku 1450 potřebovala katolická církev peníze, a tak tiskla "odpuštění", ve skutečnosti ručně psané "odpustky", jakési odpuštění na kousku papíru. Cestovali po celé Evropě a prodávali je po stovkách, tisících. Dostali vás přes očistec rychleji. A když byl vynalezen knihtisk, přišli na to, že by mohli odpustky tisknout, což je ekvivalent tisku peněž.

A tak celá Západní Evropa začala v roce 1455 kupovat tiskárny, aby mohla tisknout tisíce a pak stovky tisíc, a nakonec milióny malých kousků papíru, které vás dostaly z pekla rovnou do nebe. Proto knihtisk uspěl a proto Martin Luther přibil na dveře svých 90 tezí. Protože si stěžoval, že katolickou církev chytil amok v tisku a kupčení s odpustky v každém městě a vesnici v celé Západní Evropě.

Takže knihtisk, dámy a pánové, byl plně motivován tiskem odpustků a se čtením neměl nic společného. Pokračování zítra. pro ty, kteří se po nich ptali, mám také fotky z knihovny. Nějaké si promítneme. (Potlesk)

Místo ukazování předmětů z pódia, udělám dnes poprvé něco jiného. Místo toho se podíváme, jak vlastně ta knihovna vypadá, ano? Tak tedy, vzal jsem si nejúžasnější ženu na světě. Za minutu pochopíte proč. Protože když jsem jel za Eileen, řekl jsem jí, že tohle chci vybudovat.

Knihovnu lidské představivosti. Místnost má výšku tří pater. Skleněné desky řízené počítačem obsahují 5000 let lidské představivosti. Tato místnost je divadlem. Mění barvy a v celé knihovně jsou rozličné předměty a prostory. Je to navrženo jako Escherův tisk. Tady je jedno ze spodních pater, kde se exponáty neustále mění. Můžete se tu procházet a dotýkat. Můžete se podívat kolik takových věcí by se vešlo do pokoje. Toto je můj vlastní Saturn V. Každý by měl jeden mít. Tady můžete tedy vidět knihy a předměty v dolním patře knihovny. V těch skleněných panelech po celé délce je něco jako historie představivosti. Je tam skleněný most, zavěšený v prostoru. Skok představivosti.

Jak tvoříme? Částečně jsem na to již odpověděl. Tvoříme díky obklopování se podněty, lidskými výkony, historií, věcmi, které nás mohou nakopnout a udělat lidmi. Vášnivé objevy, dávno zmizelé dinosauří kosti, mapy vesmíru, který jsme prozkoumali a rozhodně i chodby, které stimulují naši mysl a představivost.

Zítra vám doufejme ukážu ještě jeden nebo dva předměty z pódia, pro dnešek vám chci už jen poděkovat za všechny lidi, kteří přišli a přednášeli o tomtéž. A Eileen a já jsme dychtiví otevřít a sdílet náš dům se společností TEDu. (Potlesk) TED je jen o vzorech v oblacích. Je to vše o propojování. Je jen o tom vidět věci, které už každý viděl, a přemýšlení o nich způsobem, jakým o nich ještě nikdo nepřemýšlel. A to je opravdu vše, o čem je objevování a představivost.

Podívejme se například na model molekuly DNA. Nikdo z nás ji doopravdy neviděl, ale víme, že existuje, protože jsme se učili chápat, proč právě tato molekula. A nebo se můžeme podívat na Enigmu z druhé světové války, která fungovala jako šifrovací a dešifrovací stroj. Mohli byste si říci: Co má tohle společného? No, toto je kód pro život, tohle je kód pro smrt. Tyto dvě molekuly kódují a dekódují. Ale když se na ně jen tak podíváte, vidíte stroj a molekulu. Ale jakmile je jednou uvidíte jinak, uvědomíte si, jak jsou ve skutečnosti propojené. A to zejména kvůli tady tomu.

Jak vidíte, toto je model lidského mozku. Což je vzácnost, protože normálně nemáme možnost jej vidět. Díváme se na lebku. A hle, je tady. Veškerá představivost, vše co si myslíme, cítíme, vnímáme, přez něj prochází. A jakmile v něm jednou vytvoříme nové vzorce, jakmile jej přetvoříme do nové podoby, už se nikdy nevrátí do té původní.

A dám vám jednoduchý příklad. Zamysleme se nad internetem. Nad informacemi, které přes něj tečou. A nikdy nepřemýšlíme o skryté souvislosti. Ale já jsem si sem přinesl kousek uhlí - zrovna tady, kousek uhlí. Co má co hrudka uhlí společného s internetem? Víte, energie z jednoho takového kousku je třeba, aby se internetem přenesl jeden megabyte informací. Takže pokaždé když stahujete soubor, každý megabyte je hrudka uhlí. To znamená, že 200 megabytový soubor vypadá přibližně takto, dámy a pánové. OK? Takže až příště budete stahovat jeden, dva gigabity, není zadarmo, chápeme? Tou souvislostí je energie nutná k provozu webu a k umožnění všeho, co si myslíme, že je možné. Díky, Chrisi. (Potlesk)