Helen Fisher zkoumá mozek ve stavu zamilovanosti.

Já a moji kolegové Art Aron a Lucy Brown a další, jsme dali 37 lidí, kteří jsou šíleně zamilovaní, do funkční magnetické rezonance, která snímá mozek. 17 lidí, kteří byli šťastně zamilovaní a 15, kteří zrovna dostali kopačky, a zde začíná náš třetí experiment: studium lidí, kteří popisují, že jsou stále zamilovaní i po 10 až 25 letech po svatbě. Toto je tedy krátká historie tohoto výzkumu.

V guatemalské džungli, v Tikalu, stojí chrám. Byl postaven největším Králem Slunce, největšího města státu, největší civilizací Ameriky - Mayové. Jeho jméno bylo Jasaw Chan K'awiil. Byl vysoký 6 stop. Žil do svých osmdesáti let, a byl pohřbený pod tento památník v roce 720 našeho letopočtu. A mayské nápisy prohlašují, že byl hluboce zamilovaný do své ženy. Proto na její počest postavil chrám, oproti jeho chrámu. Každé jaro a podzim, přesně v den rovnodennosti, slunce vychází zpoza jeho chrámu, a dokonale zahaluje její chrám jeho stínem. A tak jako slunce zapadá za jejím chrámem odpoledne, dokonale zahaluje jeho chrám jejím stínem. Po 1300 letech, se tito dva milenci stále dotýkají a líbají navzájem ze svých hrobek.

Po celém světe se lidé milují. Zpívají pro lásku, tancují pro lásku, skládají básně a příběhy o lásce. Vyprávějí báje a legendy o lásce. Touží po lásce, žijí pro lásku, zabíjí se pro lásku a umírají pro lásku. Jak Walt Whitman jednou řekl, řekl, "Já bych vsadil pro tebe vše". Antropologové nalezli důkaz romantické lásky ve 170 společenstvích. Nikdy nenalezli společnost, která ji neměla.

Ale láska není vždy šťastnou zkušeností. V jedné studii se studentů vysoké školy ptali na mnoho otázek týkající se lásky, ale dvě otázky, které mne nejvíce zaujaly, byly "Byl jste někdy odmítnut někým, koho jste opravdu miloval?" A druhá otázka byla, "Dal jste někdy kopačky někomu, kdo opravdu miloval vás?" Téměř 95 procent, jak mužů tak žen, odpovědělo na obě otázky "ano". Skoro nikdo se lásce nevyhne.

Takže dříve než začnu mluvit o mozku, chtěla bych vám přečíst co si myslím, že je nejmocnější báseň o lásce na Zemi. Jsou i jiné básně o lásce, které jsou samozřejmě také dobré, ale nemyslím si, že by tuto překonaly. Tuto báseň vyprávěl neznámý Indián z jižní Aljašky, misionářovi v roce 1896 a zde je. Ještě jsem neměla příležitost ji říci. "Oheň probíhá celým mým tělem s bolestí tě milovat, bolest probíhá celým mým tělem s ohněm mojí lásky pro tebe. Bolest jako vír, která puká láskou pro tebe, stravován ohněm s láskou pro tebe, Pamatuji si, co jsi mi řekl. Přemýšlím o tvojí lásce ke mě, jsem rozdrásaný tvojí láskou ke mě. Bolest a více bolesti, kam jdeš s mojí láskou? Bylo mi řečeno, půjdeš odsud. Bylo mi řečeno, necháš mne tady. Moje tělo je otupělé žalem. Pamatuj, co jsem řekl, moje lásko. Sbohem, lásko, sbohem." Emily Dickinsonová jednou napsala, "Rozchod je vše, co potřebujeme vědět o pekle". Kolik lidí trpělo běhěm všech těch milionů let lidského vývoje? Kolik lidí na světě tancuje s povznesenou náladou v tuto minutu? Romantická láska je jedna z nejmocnějších pocitů na Zemi.

Proto jsem se před několika lety rozhodla podívat se do mozku a studovat toto šílenství. Naše první studie lidí, kteří byli šťastně zamilovaní, byla hodně propagována, a tak se o ní zmíním pouze krátce. Blízko centra mozku jsme našli aktivitu v malé továrně, která se nazývá oblast předního stropu. Nalezli jsme aktivitu v některých buňkách, která se nazývají ApEn buňky. Buňky, které ve skutečnosti vytváří dopamin, přírodní stimulant, a rozstřikují ho do mnoha mozkových oblastí. Věru tato část, VTA, je částí mozkového odměňujícího systému. Je hluboko pod vaším kognitivním způsobem myšlení. Je pod vašimi emocemi. Je to část, které mi říkáme plazivé jádro mozku, spjatá s potřebou, s motivací, se zaměřením a s touhou. Ve skutečnosti, ta samá mozková oblast, kde jsme našli aktivitu se stala aktivní také když cítíte nával kokainu.

Ale romantická láska je daleko více než sjetí kokainem - přinejmenším z kokainu klesnete na dno. Romantická láska je posedlost. Zmocní se vás. Ztratíte vlastní zdravý rozum. Nemůžete přestat myslet na jinou lidskou bytost. Někdo ve vaší hlavě kempuje. Tak jako jeden japonský básník v osmém století řekl, "Moje touha nemá trvání, když přestane." Pustina je láska. A posedlost se může zhoršit, když jste byli odmítnuti.

Takže právě nyní, Lucy Brownová a já, vědec v oblasti neurologie v našem projektu, se díváme na data lidí, kteří byli dáni do přístroje poté, co právě dostali kopačky. Ve skutečnosti to bylo velice složité, dát tyto lidi do přístroje, protože byli v tak špatném stavu. (Smích) Takže v každém případě, našli jsme činnosti ve třech mozkových oblastech. Našli jsme činnosti v mozkové oblasti, přesně v té samé mozkové oblasti spojené s intenzivní romantickou láskou. Jakáto špatná náhoda. Víte, když dostanete kopačky, jediná věc, kterou chcete zrovna udělat, je zapomenout na tu lidskou bytost, a pokračovat ve svém životě, ale ne, právě o to více je milujete. Jako jeden římský básník jednou řekl, řekl, "Menší je moje naděje, a o to žhavější je moje láska." A vskutku, nyní víme proč. O 2000 let později, můžeme tohle v mozku vysvětlit. Tento mozkový systém, systém odměn, pro potřebu, motivaci, touhu a zaměření, se stává více aktivní, když nemůžete získat, co chcete. V tomto případě, největší odměnou života: vhodný protějšek.

Našli jsme činnosti také v dalších oblastech mozku - v mozkové oblasti spojené s kalkulací zisku a ztrát. Víte, ležíte tam, díváte se na obrázek, a jste v tom přístroji, a vypočítáváte, víte, co se stalo špatně. Jak víte, co jsem ztratil? Vlastně, Lucy a já máme o tom takový vtip. Pochází ze hry od Davida Mameta, kde jsou ve hře dva umělci, co šidí a ta žena šidí muže, a ten muž se podívá na ženu a říká, "Ty jsi špatný koník, nevsadím si na tebe." A vskutku, je to ta část mozku, jádro základu, které se stává aktivním jako když měříte svoje výhry a prohry. Je to také oblast mozku, která se stává činnou kdy jste ochotný jít do obrovského rizika pro velké výhry a velké prohry.

V neposlední řadě, jsme našli činnost v oblasti mozku spojenou s hlubokou náklonností k jinému jednotlivci. Není divu, že lidé po celém světě trpí a máme tolik zločinů z vášně. Když jste byli v lásce odmítnuti, ne jenom že jste zaplaveni pocity romantické lásky, ale cítíte hlubokou náklonnost k tomuto jedinci. Navíc, odměnou tohoto mozkového obvodu je práce, a cítíte intenzivní energii, silnou pozornost, intenzivní motivaci a ochotu vše riskovat, abyste vyhráli největší životní cenu.

Takže, co jsem se naučila z tohoto experimentu, který bych chtěla říci světu? Především, napadlo mě, že romantická láska je nutkání, základní nutkání po protějšku. Ne sexuální nutkání - sexuální nutkání vás dostane tam ven, kde hledáte celou škálu partnerů. Romantická láska vám umožní zaměřit svou párovací energii v jednu chvíli jenom na jednoho, uchovává vaši párovací energii, a umožní začít proces párování s touto jedinou osobou. Zamyslím-li se nad všemi básněmi, které jsem o romantické lásce četla, nejlépe vše shrnuje je to, co řekl Platón před 2000 lety. Řekl, "Bůh lásky žije ve stavu potřeby. Je to potřeba. Je to nutkání. Je to homeostatická nerovnováha. Jako hlad a žízeň, je téměř nemožné to potlačit." Začala jsem věřit, že romantická láska je závislost: dokonale báječná závislost, když se vše daří, a dokonale děsivá závislost při neúspěchu.

A vskutku, má to všechny vlastnosti závislosti. Zaměříte se na osobu, utkvěle na ni myslíte, dychtíte po ní, překrucujete realitu, jste ochotni obrovsky riskovat, abyste tuto osobu získali. A to má všechny tři hlavní vlastnosti závislosti. Tolerance - potřebujete dotyčnou osobu vidět více a více - skončení a nakonec recidiva. Mám přítelkyni, která se nyní dostává z hrozné milostné události, bylo to asi po osmi měsíci, kdy se začínala se cítit lépe. A jednoho dne řídila svoje auto, a najednou uslyšela v rádiu písničku, která jí připomněla toho muže. A ona - nejenže se ta bezprostřední touha vrátila zpět, ale musela zastavit na kraji silnice a začala brečet. Takže, jedna věc, kterou bych chtěla, aby lékařská veřejnost, právnická veřejnost a dokonce univerzitní veřejnost, viděla, pokud to dokážou pochopit, že skutečně, romantická láska je jedna z nejnávykovějších substancí na Zemi.

Také bych ráda řekla světu, že zvířata milují. Není na této planetě zvířete, které se páří jen tak s něčím, co jde kolem. Moc starý, moc mladý, moc zanedbaný, moc hloupý a oni to neudělají. Ledaže byste byl strčen do laboratorní klece - a to víte, když strávíte celý váš celý život v malé krabici, nebudete tak vybíraví při tom, s kým budete mít sex - ale já jsem se dívala na stovky druhů, a všude v divočině mají zvířata oblíbence. Ve skutečnosti, etologové to vědí. Je zde přes osm slov, kterými nazývají zvířecí favoritismus: výběrový, výběr samce, výběr samice, sexuálný výběr. A vskutku, tři akademické články, ve kterých se dívají na tuto přitažlivost, a která může trvat pouze vteřinu, ale která je jednoznačnou přitažlivostí, a buď tato stejná oblast mozku, tento systém odměn, nebo chemické slučeniny tohoto systému odměn, jsou zahrnuty. Vlastně si myslím, že zvířecí přitažlivost může být bezprostřední - můžete vidět slona, který okamžitě jde za jiným slonem. A myslím si, že toto jsou opravdu počátky, kterému vy a já říkáme, "láska na první pohled".

Lidé se mne často ptali, zda to, co vím o lásce, mi jí nepokazilo. A velice jednoduše říkám, to těžko. Můžete znát každou jednotlivou ingredienci v kousku čokoládového dortu, a poté když si sednete a jíte ten koláč, pořád ještě můžete cítit tu radost. A určitě jsem udělala ty samé chyby, které všichni ostatní také dělají, ale to opravdu prohloubilo moje pochopení a soucit, opravdu, pro celý lidský život. Ve skutečnosti, v New Yorku, často se přichytím v situaci, kdy se dívám na dětský kočárek a lituji to malé dítě, a vlastně někdy je mi líto toho kuřete na mém talíři, když přemýšlím, jak silný systém mozku je. Náš nejnovější pokus se líhne pod vedením kolegy, Arta Arona, který dal dohromady skupinu lídí, kteří tvrdí, že jsou stále ještě zamilovaní, ve svém dlouhodobém vztahu, do funkčního MRI. Dali jsme tak dohromady zatím 5 lidí, a vskutku, našli jsme přesně tu samou věc. Oni nelžou. Oblasti mozku spojené se silnou romantickou láskou, jsou stále aktivní, i o 25 let později.

Je zde stále spousta otázek, na které je potřeba odpovědět a zeptat se ohledně romantické lásky. Otázka, na které pracuji právě v této minutě a kterou řeknu jenom během vteřiny a potom skončím, je, proč se zamilujete do této osoby a ne radši do jiné? Nikdy by mě ani nenapadlo nad tím přemýšlet, ale z webové stránky www.match.com, internetová seznamka, za mnou přišli před třemi lety a zeptali se mne na tuto otázku. A já jsem řekla, nevím. Vím, co se děje v mozku, když se zamilujete, ale nevím, proč se zamilujete do této osoby a ne raději do nějaké jiné. A tak jsem předešlé tři roky zabývala právě tímto. A je spousta důvodů, proč se zamilujete do této osoby a ne radši do jiné, to vám psychologové mohou říci. A máme tendenci zamilovat se do osoby se stejným společensko ekonomickým původem, stejné obecné úrovně inteligence, stejné obecné úrovně dobrého vzhledu, a stejných náboženských hodnot. Vaše dětství určitě hraje roli, ale nikdo neví jak. A to je asi tak vše, to je vše, co vědí. Ne, nikdy nepřišli na ten způsob, jakým dvě osobnosti pasují k sobě tak, aby vytvořili dobrý vztah.

Tak mě začalo napadat, že možná vaše biologie vás táhne směrem k některým lidem radši než k jiným. A zkonstruovala jsem dotazník, abych viděla do jaké míry se u vás projevuje dopamin, serotonin, estrogen a testosteron. Myslím, že jsme vyvinuli čtyři velice obsáhlé osobnostní typy propojené s podílem těchto čtyř chemických látek v mozku. A na této seznamovací stránce, kterou jsem vytvořila, nazvanou www.chemistry.com. se vás nejdříve ptám na sérii otázek, abych viděla, do jaké míry se u vás projevují tyto chemické látky, a dívám se, kdo si vybírá koho, by ho miloval. A 3,7 milionu lidí vyplnilo tento dotazník v Americe, asi 600.000 lidí v dalších 33 zemích. Nyní dávám tyto údaje dohromady, a někdy - vždycky bude existovat kouzlo lásky, ale myslím, že blíže pochopím, proč, když vejdete do místnosti a každý je stejného původu jako vy, má stejnou obecnou úroveň inteligence, má tu samou úroveň dobrého vzhledu, a vy necítíte, že by vás to přitahovalo uplně ke všem. Myslím, že to je biologie. Myslím, že v příštích několika letech pochopíme všechny možné druhy mechanismů v mozku, které nás táhnou k jedné osobě a ne k jiné.

Takže to uzavřu takto. Toto jsou moji starší lidé. Faulkner jednou řekl, "Minulost nevymřela, a ještě to není ani minulost." Vskutku, neseme si velkou nálož z uplynulého času v lidském mozku. A tak je tady jedna věc, která mne žene k porozumění lidské povahy, a tohle mi to připomíná. Toto jsou dvě ženy. Ženy vytvářejí důvěrné přátelství jinak než muži. Ženy vytvářejí důvěrné přátelství pomocí rozhovoru tváří tvář. Otočíme se proti sobě, a děláme to, čemu říkáme "upřený zakotvený pohled" a mluvíme. Toto je pro ženy intimita. Myslím, že to pochází z doby před mnoha miliony let, z toho držení dítěte před vaším obličejem, uchlácholit ho, pokárat ho a vzdělávat jej slovy. Muži inklinují k důvěrnostem pouze vedle sebe, (smích) Jakmile jeden muž vyhledává, druhý muž se dívá jinam. (smích) Myslím, že to pochází z doby před mnoha miliony let, stojíc si za tím - sedíc za keřem, dívající se přímo před sebe, zkoušející udeřit bizona kamenem do hlavy. (smích) Myslím, že po miliony let, muži čelili svým nepřátelům, seděli bok po boku s přáteli. Takže moje konečné sdělení je: láska je v nás. Je hluboce uložena v mozku. Naší výzvou je navzájem si rozumět. Děkuji. (potlesk)