Hans Rosling o HIV: Nové poznatky a strhující vizualizace dat

(Potlesk) AIDS byl objeven v roce 1981, virus byl popsán v roce 1983. Tyto bubliny v programu Gapminder ukazují, jak byl virus po světě rozšířen v roce 1983, nebo jaké rozšíření odhadujeme. Co se zde snažíme ukázat - na této ose, je procento infikovaných dospělých. A na této ose je průměrný příjem na osobu v dolarech. A velikost těchto bublin říká, kolik infikovaných je v každé zemi, barva pak značí jednotlivé světadíly.

Jak vidíte, Spojené státy v roce 1983 měly jen velmi malé procento infikovaných, ale vzhledem k počtu obyvatel to je stejně docela velká bublina. Ve Spojených státech bylo virem HIV infikováno poměrně dost lidí. Tady nahoře vidíte Ugandu. Infikováno v ní bylo téměř pět procent obyvatelstva, takže bublinu má velkou, přestože to je malá země. A byla to asi nejvíce postižená země na světě. No a co se dělo dál? Když už teď rozumíte grafu, v následujících 60 sekundách si přehrajeme epidemii HIV ve světě.

Ještě předtím vám ale představím svůj nový vynález. (Smích) Podařilo se mi zhmotnit paprsek laserového ukazovátka.

(Smích)

(Potlesk)

Takže připravit, pozor, start! Jako první se objevil rychlý růst v Ugandě a Zimbabwe. Šly takto nahoru. První těžce infikovanou zemí v Asii bylo Thajsko. Pohybovalo se okolo jednoho až dvou procent. Pak začala Uganda klesat, zatímco Zimbabwe vystřelilo nahoru a o několik let později se hrozivé zvýšení frekvence infekce HIV objevilo v Jihoafrické republice. Podívejte se - Indie má hodně infikovaných, ale ti tvoří jen malé procento. Skoro totéž se děje tady. Uganda jde dolů, Zimbabwe jde dolů, Rusko stoupá k jednomu procentu.

V posledních dvou-třech letech jsme dosáhli stabilizovaného stavu epidemie HIV. Trvalo nám to 25 let. Stabilizace ale neznačí, že se stav zlepšuje, pouze se přestal zhoršovat. Stabilizovaný stav znamená, že asi jedno procento dospělé světové populace je infikováno virem HIV. 30 až 40 milionů lidí, celá Kalifornie, každá osoba... To je víceméně současná situace ve světě.

A teď si rychle znovu přehrajme Botswanu. Botswana je mírně nadprůměrně bohatá země v jižní Africe s demokratickým zřízením, dobrou ekonomikou, a stalo se v ní toto: Začali nízko, pak vyletěli nahoru, vrcholu dosáhli tady, v roce 2003, a teď jsou níže. Padají ale pomalu, protože v Botswaně je zdravá ekonomika a vláda, takže zvládnou obyvatele léčit. A pokud jsou infikovaní lidé léčeni, nezemřou na AIDS. Procento infikovaných neklesne, protože lidé přežijí 10 až 20 let. Tím vzniká v našem měření problém. Ale v chudších zemích Afriky, v nízkopříjmových zemích tady dole, procento infikovaných klesá rychleji, protože lidé pořád umírají. Navzdory štědrosti programu PEPFAR (U.S. President's Emergency Plan For AIDS Relief) zdravotnická péče nedosáhne ke všem lidem a i z těch, kteří k ní v chudých zemích přístup mají je jen 60% léčeno déle než dva roky. Celoživotní péče není v chudých zemích pro všechny realistická. Ale je velmi dobře, že se pomáhá, jak to jen jde.

Zaměřujeme se ale znovu spíše na prevenci. Jen zastavením přenášení choroby se jí bude svět moci zbavit. Léky jsou příliš drahé - kdybychom měli vakcínu, respektive až ji budeme mít, ta bude daleko efektivnější, ale léky jsou pro chudé velmi drahé. Ani ne tak samotný lék, jako celá léčba a potřebná zdravotnická péče. Když se podíváme na tuto situaci, jedna věc je velmi jasná: Vidíte modré bubliny a lidé říkají, že HIV je v Africe velmi rozšířené. Já bych spíše řekl, že HIV je v Africe velmi odlišné. Najdete zde nejvyšší míru infikovaných virem HIV na světě, najdete ji v afrických zemích, ale také tu je Senegal, kde je stejné procento jako v USA. A také najdete Madagaskar, a mnoho dalších zemí v Africe, kde je stejně málo infikovaných jako ve zbytku světa. Je hrozné zjednodušeně říkat, že je jen jedna Afrika, a že věci se v celé Africe odehrávají stejně. S tím už musíme skoncovat. Není uctivé ani chytré takto přemýšlet.

(Potlesk)

Měl jsem to štěstí jednu dobu žít a pracovat ve Spojených státech. Zjistil jsem, že Salt Lake City a San Francisco se od sebe liší. (Smích) A stejné to je v Africe - existují významné rozdíly. Takže proč je tam HIV tak rozšířené? Je to válkou? Není. Podívejte se sem. Válkou zmítané Kongo je tady dole - dvě, tři, čtyři procenta. A toto je mírumilovná Zambie, sousední země s 15 procenty. Máme dobré studie o uprchlících z Konga, jsou mezi nimi dvě až tři procenta infikovaných a mírumilovná Zambie jich má daleko víc. Nové studie jasně ukazují, že války jsou hrozné, že znásilňování je hrozné, ale ani jedno není hnací silou výskytu HIV v Africe.

Je to tedy chudoba? No, při letmém pohledu na graf to vypadá, že více peněz znamená méně HIV. To je ale velmi zjednodušené, pojďme se proto podívat na Tanzanii. Rozdělím ji na pět příjmových skupin, od nejvyššího po nejnižší příjem, a jdeme na to. Ti s nejvíce penězi, i když bych raději neříkal "ti bohatí", jsou častěji infikovaní. Rozptyl je od 11 až do 4 procent a ještě větší je u žen. Je hodně teorií, které jsou teď dobrou výzkumnou prací, prováděnou africkými institucemi a vědci spolu s výzkumníky z jiných zemí, vyvraceny. Takže to jsme měli rozdíly v rámci Tanzanie.

A nemohu se vyhnout Keni. Podívejte na Keňu. Rozdělil jsem ji na její provincie. Takhle. Vidíte zde rozdíly v jedné africké zemi - jde to od nízké úrovně až po velmi vysokou a většina Keňských provincií je někde uprostřed.

Ale proč? Proč v některých zemích nalézáme takto extrémní hodnoty? No, tento stav má asi více příčin, je zde nedostatečné používání kondomů a věkové rozdíly sexuálních partnerů, tedy že starší muži mívají sex s mladými ženami. Hodnoty jsou pak vyšší u mladých žen než u mladých mužů v mnohých z hůře postižených zemí.

Ale kde se tyto země nacházejí? Přesunu teď bubliny na mapu. Podívejte, ve vysoce infikovaných zemích žijí 4% procenta celkové světové populace, ale 50% všech nemocných HIV. HIV existuje všude na světě. Bubliny vidíme po celém světě. Brazílie má hodně nemocných AIDS. Arabské země moc ne, celkem vysoko je ale Írán. V Íránu je hodně lidí závislých na heroinu a také tam je rozšířená prostituce. Indie jich má mnoho infikovaných, protože má mnoho obyvatel. Jihovýchodní Asie, a tak dále. Ale pořád je tu ta jedna část Afriky - a je těžké zároveň nehovořit o Africe jako celku, nepřicházet se zjednodušenými příčinami této situace.

Na druhé straně musíme uznat, že situace je zde vážná, na tomto se vědci shodují. UNAIDS konečně zveřejnil dobrá data o rozšíření HIV. Může to být větším množstvím sexuálních partnerů. Může to být několika typy virů. Můžou existovat jiné faktory, které způsobují vyšší frekvenci přenosu. Vždyť když jste naprosto zdraví a máte heterosexuální sex, riziko infekce při jednom styku je 1:1000. Nevyvozujte z toho ale předčasné závěry, dnes večer se chovejte slušně! (Smích) Když jste ale v méně příznivé situaci, například s více pohlavně přenosnými chorobami, riziko může být až 1:100.

Myslíme si ale, že příčinou by mohl být souběh partnerů. Co to znamená? Ve Švédsku nic takového nemáme. Máme sériovou monogamii. Vodka - Silvestr - nový partner na jaro. Vodka - letní slunovrat - nový partner na podzim. Vodka - a tak to jde dále a dále... Chápete? A tím si nasbíráte velké množství expartnerů. A máme příšernou epidemii chlamydií, která se u nás drží spoustu let. Infekce virem HIV vrcholí 3 až 6 týdnů po nakažení, a proto je u ní sex s několika partnery za jeden měsíc daleko nebezpečnější než u jiných infekcí. Pravděpodobně za tím vším stojí kombinace těchto faktorů.

Jsem rád, že se teď blížíme ke skutečnosti, když se díváme na tento graf. Můžete ho získat zdarma. Na Gapminder.org jsme nahráli data UNAIDS. Doufáme, že až budeme v budoucnu reagovat na globální potíže, budeme mít nejen srdce, nejen peníze, ale také použijeme mozek.

Děkuji vám.

(Potlesk)