Hans Rosling: Nechte má data změnit způsob vašeho myšlení

Budu mluvit o vašem způsobu myšlení. Je v souladu s mými daty? (smích) Pokud ne, tak jedno nebo druhé potřebuje vylepšit, ne?

Když se svými studenty mluvím o světových tématech a poslouchám je o přestávce, vždycky mluví o "nás" a o "nich". A když se pak vrátí zpátky do třídy, ptám se jich: "Co myslíte tím 'my' a 'oni'?" "No, to je velmi jednoduché. Jde o západní svět a rozvojový svět", říkají. "Učili jsme se to ve škole." A jak byste to tedy definovali? "Definice? Tu zná každý", říkají.

Ale mně to nestačí, tak se ptám dál. A tak jedna dívka velmi chytře řekla: "To je jednoduché. Západní svět, to je dlouhý život v malé rodině. Rozvojový svět je krátký život ve velké rodině." A mně se ta definice líbí, protože mi umožnila změnit jejich domněnky na podložená fakta. A tady ta fakta jsou. Na této ose je velikost rodiny. Jedno, dvě, tři, čtyři, pět dětí na jednu ženu na ose. A tady je očekávaná délka života: 30, 40, 50. To, co studenti řekli, přesně vystihovalo jejich pojetí světa.

A ono to skutečně je o posteli. O tom, zda se muž a žena rozhodnou mít malou rodinu a starat se o děti a o to, jak dlouho budou žít. Záleží i na koupelně a kuchyni. Víte, když máte mýdlo, vodu a jídlo, tak můžete žít dlouho. A studenti měli pravdu. Svět se skládal tady z těch zemí s velkými rodinami a krátkým životem. Rozvojového světa. A pak zde byly země tady nahoře, západní svět. Malé rodiny a dlouhý život.

A vy teď uvidíte úžasnou věc, která se na světě stala během doby, co jsem naživu. Rozvojové země začaly používat mýdlo a vodu, očkování. A celý rozvojový svět začal s plánovaným rodičovstvím. A částečně i díky USA, které pomáhají s poskytováním technické podpory a investic. A vidíte, že celý svět se mění na rodiny se dvěma dětmi a délkou života mezi 60 a 70 lety.

Ale některé země stále zůstávají v této oblasti. A vidíte, že tady dole ještě pořád máme Afghánistán, Libérii, Kongo. Takže máme ještě země v této oblasti. Takže ten můj problém je, že chápání světa, jaké mají moji studenti, odpovídá realitě světa v roce, kdy se narodili jejich učitelé. (smích) (potlesk)

A my, když jsme to prezentovali v různých zemích - minulý týden jsem byl na Globální konferenci o zdraví tady ve Washingtonu a viděl jsem, že stejně špatně to chápou i aktivní lidé ve Spojených státech. Nezaznamenali posun Mexika - zde - a Číny ve vztahu ke Spojeným státům. Podívejte, posunu je dopředu. Tak. Dohánějí Státy. To je Mexiko. V těch dvou sociálních měřítkách je porovnatelné se Spojenými státy. Vědělo to méně než 5 % odborníků na světové zdraví. Ten úžasný národ, Mexiko, má problém s tím, že ze severu přicházejí zbraně, přes hranice. Tak s tím museli přestat. Protože mají se Státy takový podivný vztah, však víte.

Pokud bych ale změnil tuto osu, podívejte, a dal bych sem místo toho příjem na osobu, příjem na osobu, dám ho sem, tak uvidíme zcela jiný obrázek. Mimochodem, právě vás učím, jak používat náš web, Gapminder World. Proč to upřesňuji? Protože se to dá na internetu používat zdarma. A když už to teď mám správně, můžu se vrátit o 200 let zpátky do minulosti. Spojené státy jsou tady nahoře. A můžu ukázat i ostatní země. A teď mám na této ose příjem na osobu. A Spojené státy měly v té době jen kolem 2 000 dolarů. A očekávaná délka života byla 35 až 40 let, stejně jako dnes v Afghánistánu.

Ukážu vám, co se pak na světě stalo. To máte místo jednoho roku studia historie na univerzitě. Stačí, když mě budete jednu minutu sledovat a celé to pochopíte. (smích) Vidíte, jak hnědé bubliny, západní Evropa, a žlutá, Spojené státy, bohatnou a bohatnou a zároveň jsou zdravější a zdravější. A tady jsme před sto lety, kde zbytek světa zaostává. A tady je to. To byla chřipka. Proto se dnes chřipky tak bojíme, že? Pořád si ji pamatujeme. Pokles průměrné délky života. Pak jsme se zvedli, ale ne před dosažením nezávislosti.

Podívejte, tady je Čína a tady Indie a tohle je, co se stalo. Všimněte si, že tady nahoře máme Mexiko. Mexiko není na stejné úrovni jako Spojené státy. Ale jsou celkem blízko. A zvlášť zajímavé je vidět Čínu a Spojené státy během 200 let. Protože můj nejstarší syn teď pracuje pro Google, poté, co si Google pořídil tento software - protože jde vlastně o dětskou práci - můj syn se ženou seděli v kumbále spoustu let a tohle vyvinuli. A můj nejmladší syn studuje čínštinu v Pekingu. To oni přišli se dvěma hledisky, které mám, víte? A můj syn, ten nejmladší, co studoval v Pekingu v Číně, získal dlouhodobý náhled. Kdežto můj nejstarší syn, který pracuje pro Google by měl něco vyvíjet čtvrtletně nebo půlročně. I když, v Google jsou docela velkorysí a tak mu dávají i rok či dva.

Ale v Číně berou v úvahu generace, protože si pamatují to velmi trapné období sta let, kdy šli dozadu. A také si pamatují první část minulého století, kdy to bylo opravdu zlé. A blížíme se k takzvanému Velkému skoku vpřed. Byl to rok 1963, kdy Mao Ce-tung nakonec přinesl Číně zdraví. A pak zemřel. A pak Teng Siao-pching zahájil ten úžasný pohyb vpřed.

Není zvláštní vidět Spojené státy, jak nejdříve budovaly ekonomiku a pak postupně bohatly, zatímco Čína ozdravěla mnohem dříve? Protože využila poznatků o vzdělávání, výživě a také těžila z užívání penicilínu, očkování a plánovaného rodičovství. A Asie dosáhla sociálního rozvoje dříve než ekonomického. Mně, profesoru veřejného zdravotnictví, není divné, že všechny tyto země teď rostou tak rychle.

Protože to co tady vidíte, je jednotný svět Thomase Friedmana, že ano? Není tedy úplně jednotný, ale země se středními příjmy - a zde navrhuji svým studentům přestat používat termín "rozvojový svět". Protože mluvit po tom všem o rozvojovém světě je jako mít v dějinách Spojených států dvě kapitoly.

Poslední kapitola je o přítomnosti a o prezidentu Obamovi a ta druhá je o minulosti, kde pokryjete vše od Washingtona až po Eisenhowera. Protože období Washingtona až Eisenhowera odpovídá tomu, co označujeme za rozvojový svět. Dokonce bychom mohli začít připlutím Mayflower (r. 1620 přivezla z Anglie první americké osadníky) a pak po Eisenhowera a to by dohromady dávalo dohromady rozvojový svět, jehož města se po právu rozvíjí úžasným způsobem. Který má skvělé podnikatele ale také má upadající země.

Takže jak tomu lépe porozumět? Můžeme zkusit, zda by šlo vzít úvahu rozdělení příjmů. Zde je rozdělení příjmů obyvatelstva světa, od jednoho dolaru - za který sotva pořídíte něco k jídlu. Tito lidé usínají hladoví. A toto je počet lidí. Tady je 10 dolarů, a ať už máte veřejné či soukromé zdravotnictví, zde můžete své rodině zabezpečit zdravotnické služby a svým dětem školu. A toto jsou země OECD. Zeleně Latinská Amerika, východní Evropa. Tady je východní Asie. A světle modrá je jižní Asie.

A takto se svět měnil. Změnil se takto. Vidíte, jak roste? A jak se stovky milionů a miliardy lidí v Asii dostávají z chudoby? A jde to až sem. A teď už se dostáváme k možnému vývoji. Ale víte, tady, na prahu banky Lehman Brothers, musím skončit. Protože... (smích) protože tady už projekce nejsou platné. Svět pravděpodobně udělá toto. A pak bude pokračovat takto. Ale víceméně se dostaneme sem. A na svět se nelze dívat jako na rozdělený.

Zde máme země s vysokými příjmy, se Spojenými státy jako vedoucí mocí. Uprostřed máme rostoucí ekonomiky, které poskytují hodně financí na nápravu krize. A zde máme země s nízkými příjmy - no ano, tak to je, že odtud pocházejí peníze, v minulém desetiletí šetřili, víte - a zde máme země s nízkými příjmy, kde se podniká. A zde jsou země, které se hroutí a jsou ve válce, například Afghánistán, Somálsko, části Konga, Dárfúr. Vše se děje zároveň.

Proto je tak obtížné popsat, co se děje v rozvojovém světě. Protože co se tam děje, je velmi rozdílné. A proto navrhuji trochu odlišný přístup k tomu, jak ho nazývat. I mezi zeměmi jsou obrovské rozdíly. Slyšel jsem, že zde zastupujete různé regiony. Zde máme subsaharskou Afriku, jižní Asii, východní Asii, arabské státy, východní Evropu, Latinskou Ameriku a OECD. A na této ose je HDP. A na této je zdraví, dětská úmrtnost. A není překvapením, že Afrika, na jih od Sahary, je nejníže.

Ale když to rozdělím na bubliny zemí - velikost bublin je zde populace - pak vidíte, že Sierra Leone a Mauricius jsou na tom zcela jinak. Takové rozdíly jsou v subsaharské Africe. A můžu rozdělit i ostatní. Tady je jižní Asie, arabský svět. Všechny možné části světa. východní Evropa, Latinská Amerika, země OECD. A tady to je. Ve světě existuje spojitost. Nemůžeme jej rozdělit na dvě části.

Tady dole je loď Mayflower. Tady je Washington, budující, rozvíjející se země. Tady to je Lincoln, který je posouvá dále, to je Eisenhower, který země modernizuje a tady nahoře máme Spojené státy dnes. A všude po této cestě jsou nějaké státy. Tohle je důležité pro pochopení toho, jak se svět změnil. A zde jsem se rozhodl dát pauzu. (smích)

A mým úkolem je, jménem zbytku světa, vyřídit poděkování daňovým poplatníkům USA za Demografický zdravotní průzkum (DHS). Mnozí z nich to neví - ne, to není vtip, myslím to velmi vážně. Je to právě díky tomu, že posledních 25 let USA financují velmi dobrou metodologii měření dětské úmrtnosti a my tak tušíme, co se děje ve světě. (potlesk) A je to vláda USA, bez toho, že bych se jí zastával, která poskytuje fakta užitečná pro společnost. A poskytuje je zadarmo na internetu, k obecnému užití. Díky vám.

Zcela v protikladu se Světovou bankou, která sesbírala data za vládní peníze, za daně, a pak je prodala, aby si trochu vydělala, a to velmi neefektivní, Guttenbergovskou cestou (vytiskla je). (potlesk) Nicméně, ti, kdo tak ve Světové bance činí, patří mezi ty nejlepší na světě. Jsou to velmi schopní odborníci. Jde jen o to, že bychom rádi naše mezinárodní agentury zdokonalili, aby se chovaly moderně, tak jako my. A když se jedná o data zdarma a transparentnost, USA patří mezi ty nejlepší. A to se švédskému profesorovi veřejného zdravotnictví neříká snadno. (smích) A ne, nezaplatili mi za to, abych přišel.

Rád bych vám ukázal, co se děje s daty, co jimi můžeme ukázat. Podívejte se zde. To je svět. Dole jsou příjmy, tady dětská úmrtnost. A co se ve světě stalo? Od roku 1950, během uplynulých 50 let, poklesla dětská úmrtnost. A to víme díky DHS. A došlo k nárůstu příjmů. A modré, původně rozvojové země se mísí s původním průmyslovým západním světem. A navazují na sebe. Ale pořád ještě máme - a tady nahoře to je samozřejmě Kongo - stále máme chudé země, stejně jako jsme je měli v minulosti. A to je ta spodní miliarda, ke které, jak už jsme dnes slyšeli, lze přistupovat zcela novým způsobem.

A jak rychle se to událo? Jde o globální cíl UNICEF snížit za 25 let dětskou úmrtnost o 2/3. USA se moc nechtělo se na tomto cíli podílet. Ale byli jste tím hlavním sponzorem, který umožnil tento jev změřit. Protože měřit můžeme jen tuto dětskou úmrtnost. A říkávali jsme, že by se měla snížit o 4 % ročně. Podívejme, co dokázalo Švédsko. Chlubívali jsme se rychlým sociálním rozvojem. Tady jsme byli v roce 1900. V roce 1900 mělo Švédsko stejnou dětskou úmrtnost jako Bangladéš v r. 1990. Ačkoliv měli nižší příjem, začali velmi dobře. Využili pomoc, očkovali děti, zajistili si lepší vodu a snížili dětskou úmrtnost o úžasných 4,7 % za rok. Porazili Švédsko. Přehraji teď stejné šestnáctileté období pro Švédsko.

Ve druhém kole je to Švédsko v roce 1916 proti Egyptu v roce 1990. Jdeme na to. USA na tom má znovu částečný podíl. Opatří čistou vodu, jídlo pro chudé a vymýtí malárii Zvládnou to rychleji než jak je nastaven globální cíl rozvoje UNICEF.

A třetí šance pro Švédsko, tentokrát proti Brazílii. A Brazílie zaznamenává úžasné sociální zlepšení za posledních 16 let. A postupují rychleji než Švédsko. To znamená, že svět se přibližuje. Země se středními příjmy, rostoucí ekonomiky, dotahují, stěhují se do měst, kde k tomu také získají lepší podporu.

Švédi teď protestují. Říkají: "To není fér, protože ostatní země měly očkování a antibiotika a Švédsko je mít nemohlo. Musíme provést srovnání v reálném čase". Tak jo. Třeba Singapur v roce, kdy jsem se narodil. Singapur měl dvakrát vyšší dětskou úmrtnost než Švédsko. Je to nejvíce tropická země na světě. Bažina na rovníku. Tady. Chvilku jim trvalo získat nezávislost, ale pak začali budovat ekonomiku. a investovali do sociálních služeb, odstranili malárii, vybudovali ohromující systém zdravotnictví, který porazil USA i Švédsko. Nikdy bychom si nepomysleli, že mohou vyhrát nad Švédskem! (potlesk)

Všechny zelené země dosahují globálních cílů UNICEF, těm žlutým se to téměř daří a těm červeným ne. Musí dojít ke změně pravidel - ne jen zjednodušující extrapolací. Skutečně musíme najít cestu, jak takové země podpořit lépe. Musíme respektovat země se středními příjmy, to, co dělají. A způsob, jakým nazíráme na svět, musíme stavět na faktech.

Tady jsou dolary na osobu. Toto je HIV v jednotlivých zemích. Modrá je Afrika. Velikost bublin značí počet nakažených HIV. Zde vidíte tragédii Jihoafrické republiky. Kolem 20 % dospělé populace je nakaženo. A přestože mají vysoký příjem, mají i velké množství nakažených HIV. Ale vidíte, že jsou i africké země tady dole. V Africe není žádná HIV epidemie. V Africe je 5 - 10 zemí, které jsou na stejné úrovni jako Švédsko a USA. A jsou tam i jiné, které jsou extrémně vysoko.

A já vám ukážu, co se stalo v jedné z nejlepších zemí s nejživější ekonomikou a dobrou vládou v Africe, v Botswaně. Jsou na velmi vysoké úrovni. Trochu klesají, ale nepadají. Protože tam s pomocí PEPFAR (záchranný program prezidenta USA pro boj s AIDS) funguje ošetřování a lidé neumírají. A vidíte, že to není tak snadné a že za to může válka. Protože tady, v Kongu, je válka. A tady, v Zambii, je mír.

A není to ekonomikou. Bohatší země jsou nakaženy o trochu více. A když rozdělím příjmy v Tanzánii, nejbohatších 20 % v Tanzánii je nakaženo HIV více než nejchudších 20 %. A napříč státem je to opravdu rozdílné. Podívejte na provincie v Keni. Hodně se od sebe liší. A tady tu situaci vidíte. Není to velkou chudobou. Jde o speciální situaci, způsobenou pravděpodobně více sexuálními partnery v části heterosexuální populace v některých zemích či jejich částech v jižní a východní Africe.

Nesvalujte to na Afriku. Nedělejte z toho rasovou záležitost. Berte to jako místní záležitost. A provádějte prevenci v každém místě způsobem, který je tam nejvíce vhodný. Takže na závěr, Z různých, nám neznámých důvodů trpí miliarda nejchudších lidí - jde o ty, kteří nemají mobil, kteří zatím neviděli počítač a kteří nemají doma elektřinu.

Toto je nemoc Konzo - strávil jsem v Africe 20 let jejím objasňováním. Je způsobena rychlým zpracováním toxického kořene manioku při hladomoru. Podobá se pelagře v Mississippi ve 30. letech, je podobná jiným chorobám způsobeným špatnou výživou. Nikdy jí nebude trpět bohatý člověk.

Zachytili jsme ji v Mosambiku. Zde je epidemie v Mosambiku, toto je epidemie v severní Tanzanii. Nikdy jste o této nemoci neslyšeli a přitom je jí nakaženo daleko více lidí než ebolou. Na celém světě způsobuje zmrzačení a v uplynulých dvou letech bylo zmrzačeno 2000 lidí na jižním cípu regionu Bandunda, kde se dříve nelegálně obchodovalo s diamanty. Tuto oblast ovládal Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly. Teď odtamtud zmizeli. a je ve velkých ekonomických problémech A před týdnem se poprvé na internetu objevily čtyři řádky.

Nenechte se zmást pokrokem rostoucích ekonomik a velkými možnostmi lidí v zemích se středními příjmy a pokojných zemích s nízkými příjmy. Jedna miliarda je pořád ještě zahalena tajemstvím a my musíme najít lepší pojmenování než jen rozvojové země a rozvojový svět. Potřebujeme nový způsob myšlení. Svět se sbližuje, ale, ale, ale. Ne spodní miliarda. Jsou stále tak chudí, jako vždy byli. Není to udržitelné. A nebude to záležitost jen jedné velmoci. Ale vy zůstanete jednou z nejdůležitějších velmocí a velmocí dodávající nejvíce naděje v nadcházejícím čase. A tato instituce bude hrát zásadní roli, ne pro USA, ale pro svět. Máte velmi špatné jméno - říkáte ministerstvu zahraničí "State Department" - tohle není "státní oddělení". Je to "světové oddělení". A my ve vás máme velkou důvěru. Děkuji vám. (potlesk)