Evan Grant: Vizualizace zvuku pomocí kymatiky

Jsem kreativní technolog a ve své práci se zaměřuji na veřejné instalace. A jednou z mých vůdčích vášní je myšlenka zkoumání přírody ve snaze najít v přírodě skrytá data. A zdá se mi, že v přírodě je skrytý potenciál všude, všude kolem nás. Všechno vydává nějaký druh dat, ať už je to zvuk, pach nebo vibrace. A během své práce jsem zkoušel najít způsoby, jak je zachytit a odhalit. A to mě v podstatě přivedlo k oboru s názvem kymatika. Kymatika je proces vizualizace zvuku pomocí vibrujícího média jako je písek nebo voda, jak můžete vidět zde.

Takže, podíváme-li se rychle na historii kymatiky, začíná pozorováním rezonance Da Vincim, Galileem, anglickým vědcem Robertem Hookem, a pak Ernestem Chladnim. On vymyslel experiment za použití kovové desky pokryté pískem, po níž přejel smyčcem, aby vytvořil Chladniho vzory, které můžete vidět zde vpravo.

Posuneme-li se vpřed, další osobou, která zkoumala tuto oblast, byl gentleman zvaný Hans Jenny v 70. letech 20. století. On vlastně poprvé použil termín kymatika. A přesuneme-li se až do současnosti, je zde můj spolupracovník a expert na kymatiku John Stewart Reed. On pro nás přetvořil Chladniho experiment. Zde můžeme vidět plátek kovu, tentokrát připojený k ovladači zvuku, který je připojen k frekvenčnímu generátoru. A jak se frekvence zvyšují, vytváří různě složité vzorce, které se objevují na desce. Jak můžete vidět na vlastní oči. (Potlesk)

Co mě vzrušuje na kymatice? No, pro mě je kymatika téměř kouzelným nástrojem. Je jako zrcadlo do skrytého světa. A skrze četné způsoby užití kymatiky, můžeme vlastně začít odhalovat podstatu věcí neviděných. Zařízení jako kymaskop, které si můžete prohlédnout zde, bývají použity k vědeckému pozorování kymatických vzorů. A možnosti vědeckého využití rostou každým dnem.

Například v oceánografii je vytvářen slovník jazyka delfínů skrze vizualizaci signálu, který delfíni vydávají pomocí svého sonaru. V budoucnu možná budeme schopni získat nějaké hlubší pochopení toho, jak delfíni komunikují. Můžeme též využít kymatiku pro léčení a vzdělávání. Toto je zařízení vyvinuté se školáky. Jejich ruce jsou sledovány a to jim umožňuje kontrolovat a polohovat kymatické vzory a odlesky, které jsou jimi způsobené. Také lze použít kymatiku jako krásnou přírodní uměleckou formu.

Tento obrázek je vytvořen z úryvku Beethovenovy Deváté symfonie hrané prostřednictvím kymatického zařízení. Takže je to trochu jako převracet věci na hlavu. A toto je "Machine" od Pink Floyd hraná v reálném čase prostřednictvím kymaskopu. Můžeme též využít kymatiku jako zrcadlo přírody. My vlastně můžeme znovu vytvořit archetypální formy přírody. Tak například zde vlevo vidíme sněhové vločky, jak se jeví v přírodě. A pak vpravo vidíme kymaticky vytvořené sněhové vločky. A tady je hvězdice a kymatická hvězdice. Je zde tisíce příkladů.

Takže co to všechno znamená? No, je tu ještě hodně ke zkoumání. Je to v počátcích. A není mnoho lidí pracujících v této oblasti. Ale uvažujte chvíli nad tím, že zvuk má formu. A viděli jsme, že to může ovlivnit hmotu a vytvořit formu v ní. Pak trochu přeskočte a přemýšlejte o formování vesmíru. A myslete na nesmírný zvuk utváření vesmíru. Když o tom budeme trochu přemítat, možná má kymatika vliv na formování vesmíru samotného.

A tady je malá ukázka od nejrrůznějších DIY vědců a umělců z celého světa. Kymatika je přístupná pro každého. A já vybízím všechny zde, aby uplatnili svou vášeň, své znalosti a své dovednosti v oblastech jako je kymatika. A myslím, že společně můžeme vytvořit globální komunitu. Můžeme se vzájemně inspirovat. A můžeme rozvíjet toto zkoumání podstaty věcí neviděných. Děkuji. (Potlesk)