Eric Berlow: Jak komplexnost vede k jednoduchosti

Cítíte se naprosto přemoženi, když narazíte na komplexní problém? Doufám, že se mi to podaří změnit do tří minut. Snad se mi podaří vás přesvědčit, že komplexní neznamená vždy složité. Pro mě, dobře vypečená bageta, právě vytažená z trouby je komplexní, ale cibule s olivami, se sýrem na kari a máku s chlebem je komplikovaná. Jsem ekolog a studuji komplexnost. Miluju ji. Studuji ji v přírodě, vzájemné vazby mezi živočichy.

Tady je potravní řetězec, potravní mapa mezi živočišnými druhy, žijícími v alpinských jezerech kalifornských hor. A toto se stane s potravním řetězcem, po vpádu nepůvodního druhu ryby, který se tam nevyskytoval. Všechny šedě vyznačené druhy zmizí. Některé jsou na pokraji vyhynutí. A v jezerech bude více komárů, i když je ty ryby požírají. Všechny tyto efekty byly očekávané a přicházíme na to, že jsou předpověditelné.

Chtěl bych se s vámi podělit o pár klíčových postřehů o komplexitě, které zjišťujeme studováním přírody, a které jsou možná aplikovatelné na další problémy. První je jednoduchost dobrých vizualizačních programů, které pomáhají rozplétat komplexnost a povzbudí vás ptát se na věci, které vás předtím nenapadly. Například, můžete zaznamenat tok uhlíku korporátním dodavatelským řetězcem v korporátním ekosystému, nebo vzájemná propojení mezi lokalitami, kde žijí ohrožené druhy, v národním parku Yosemity. Další věc je, když chcete předpovídat dopad jednoho druhu na další, pokud se zaměříte pouze na toto spojení a vytěsníte vše ostatní, je to vlastně hůře predikovatelné, než když zvážíte celý systém - všechna ta místa a všechna propojení - a z toho místa, zkoumáte sféry vlivu, na kterých nejvíc záleží. Náš výzkum nám prozrazuje že je to velice lokální s ohledem na uzel, který vás zajímá, s jedním nebo dvěma stupni. Čím více ustoupíte a přijmete komplexnost, tím větší jsou vaše šance, že najdete jednoduché odpovědi, často pak dostanete jiné odpovědi, než se kterými jste začali.

A teď k opravdu komplexnímu problému, což slouží vládě USA ke cti. Toto je schéma protipovstalecké strategie v Afghánistánu. Před pár měsíci bylo na titulní straně New York Times - médii neustále zesměšňováno, jak je šíleně komplikované. Počátečním bodem bylo posílení podpory afghánské vládě. Jasně komplexní problém, je ale komplikovaný? No, když jsem to viděl na titulní straně Timesů, pomyslel jsem si: "Konečně něco, co je mi blízké, na tomhle si můžu smlsnout."

Pojďme do toho. Tady tedy máme vůbec poprvé světovou premiéru tohoto špagetového diagramu ve formě uspořádané sítě. Tento označený uzel se snažíte ovlivnit - veřejnou podporu vládě. Teď se koukneme o jeden, dva stupně, tři stupně dál od toho uzlu a eliminujeme tři čtvrtiny toho diagramu mimo tu sféru vlivu. Uvnitř té sféry, většina těch uzlů není akční, jako třeba členitost terénu, a jenom menšina jsou vojenské akce. Většina akcí je nenásilných a spadají do dvou hlavních kategorií: aktivní angažovanost v etnických a náboženských sporech, spravedlivý a transparentní ekonomický rozvoj a nabídka služeb. Nic o tom nevím, ale tohle lze vyčíst z tohoto schéma během 24 sekund.

Když vidíte takové schéma, nelekněte se. Chci, abyste byli nadšeni. Chci, abyste byli uvolněni. Protože jednoduché odpovědi se mohou vynořit. V přírodě zjišťujeme, že jednoduchost spočívá na opačné straně od komplexnosti. A pro každý problém, čím více můžete zabrat celek a přijmout komplexnost, o to větší máte možnost zblízka vidět jednoduché detaily, na kterých nejvíce záleží.

Děkuji vám.

(Potlesk)