Edith Widder: Tajuplný a nádherný svět bioluminiscence

Chci vás vzít na výlet do cizího světa. Není to výlet, který vyžaduje světelné roky cestování, ale vede na místo, které je definováno světlem.

Je málo uvědomovaným faktem, že většina živočichů v našem oceánu vytváří světlo. Strávila jsem většinu své kariéry studiem fenoménu zvaného bioluminiscence. Studuji jej, jelikož si myslím, že jeho pochopení je rozhodující pro porozumění životu v oceánu, kde se většina bioluminiscence vyskytuje. Také ji používám jako nástroj pro vizualizaci a sledování znečištění. Ale hlavně jsem jí uchvácena. Od mého prvního hloubkového ponoru, když jsem se klesla dolů a vypnula světla a viděla tu přehlídku ohňostrojů, byla jsem blázen do bioluminiscence. Ale když jsem se vrátila z těch ponorů a chtěla sdílet ten zážitek pomocí slov, bylo to naprosto neadekvátní. Potřebovala jsem nějak sdílet tu zkušenost přímo. Když jsem poprvé na ten způsob přišla, bylo to v malé jednomístné ponorce zvané Deep Rover.

V následujícím videoklipu uvidíte, jak jsme stimulovali bioluminiscenci. A první věc, kterou uvidíte, je protnutá obrazovka, která má asi metr napříč.

Vypravěč: Před ponorkou přijde špinavá obrazovka do styku s měkkým tělem živočichů hlubokého moře. S vypnutým světlem ponorky je možné vidět jejich bioluminiscenci - světlo produkované při kontaktu se sítí. Toto je poprvé, kdy to bylo natočeno.

Edith Widder: Natočila jsem to zesílenou videokamerou s citlivostí asi jako lidské oko plně přizpůsobené tmě. Což znamená, že vidíte přesně to, co byste viděli při ponoru ve výzkumné ponorce. Abych vám dokázala tento fakt, přinesla jsem bioluminiscentní plankton. Což je bezpochyby ztřeštěný pokus o živou ukázku.

(smích)

Takže, pokud bychom mohli vypnout světla a mít co možná největší tmu, mám tu lahvičku£ s bioluminiscentním planktonem. A vy si všimnete, že z něj žádné světlo nevychází, buď proto, že je mrtvý -- (smích) nebo proto, že ho potřebuji nějak rozvířit, abyste viděli, jak bioluminiscence opravdu vypadá.

(vzdechy)

Ups. Pardon.

(smích)

Trávím většinu svého času prací ve tmě; jsem na to zvyklá. Dobrá.

To světlo bylo tvořeno bioluminiscentní obrněnkou; jednobuněčnou řasou. Proč by jednobuněčná řasa měla být schopná produkovat světlo? No, využívá ho při obraně před predátory. Záblesk je jako volání o pomoc. Nazývá se to bioluminiscenční poplašný systém. A podobně, jako u alarmu na vašem autě či domě, smyslem je zaměřit pozornost na vetřelce, s cílem jej dopadnout nebo vyplašit.

Je hodně zvířat, které používají tento trik, například tato ryba z čeleďi světlonošovitých. Má světelná orgán pod očima. Má vousy jako sumec. A má další světelné orgánů, které zatím nevidíte, ale uvidíte je během minuty. S ponorkou jsme museli tuto rybu docela dlouho nahánět, jelikož nejvyšší rychlost ryby je jeden uzel, což je také maximální rychlost ponorky. Ale stálo to za to, protože jsme ji chytli ve speciálním zařízení, přinesli ji do laboratoře na lodi, a pak se vše ne této rybě rozsvítilo. Je to neuvěřitelné. Světelné orgány pod očima blikají. Vousy tvoří záblesky. Má světelné orgány na břiše, které také blikají, světlo na ploutvích. Je to křik o pomoc; má to přitáhnout pozornost. Je to fenomenální. Normálně to neuvidíte, protože vyčerpáme luminiscenci, když je vytahujeme nahoru v sítích.

Jsou i další způsoby, jak se chránit pomocí světla. Například tento garnát uvolňuje své bioluminiscenční chemikálie do vody, stejně jako oliheň nebo chobotnice vypouští inkoustový mrak. Tím oslepí nebo vyruší predátora. Tato malá oliheň je zvána "ohnivý střelec" pro svou schopnost dělat toto. Teď to může vypadat jako chutné sousto, nebo prasečí hlava s křídly - (smích) ale pokud je napaden, produkuje světelné bombardování - vlastně, palbu fotonových torpéd. Jen stěží jsem stihla vypnout světla, abyste mohli vidět ty chuchvalce světla dopadající na obrazovku, a pak už jen zářící. Je to fenomenální.

Je spousta živočichů v širokém oceánu - většina z nich vytváří světlo. A u většiny z nich poměrně dobře víme proč. Používají to pro hledání potravy, přilákání partnera, pro obranu před predátory. Ale když půjdete dolů až na dno oceánu, začnou se dít opravdu divné věci. Některé z těchto zvířat byly nejspíš inspirací pro to, co jste viděli ve filmu Avatar, ale nemusíte cestovat na Pandoru, abyste to viděli. Jsou to věci jako tyto.

Toto je zlatý korál, keř. Roste velmi pomalu. Vlastně se má zato, že některé z nich jsou staré i 3 000 let, což je také důvod, proč by mělo být zakázáno používání vlečných sítí. Dalším důvodem je to, že tento keř úžasně září. Takže, pokud se o něj otřete, kdekoli se jej doknete, dostanete toto blikající modrý-zelené světlo. Zkrátka dechberoucí. A vidíte takové věci. To vypadá jako něco z knihy Dr. Seusse - nejrůznější možné bytosti po celé ploše. A tohle jsou sasanky. Když do nich šťouchnete, stáhnou svá chapadla. Ale když budete šťouchat dál, začnou produkovat světlo. A nakonec to vlastně vypadá jako galaxie. Produkuje tyto řetězce světla, pravděpodobně jako nějakou formu obrany.

Existují hvězdice, které vytváří světlo. A také jsou malé hvězdice produkující pruhy světla, které tančí okolo jejich ramen. Toto vypadá jako rostlina, ale ve skutečnosti je to živočich. Ukotvuje se do písku nafouknutím balónku na konci svého těla. Takže se dokáže udržet i ve velmi silných proudech, jak vidíte zde. Ale pokud jej opatrně sebereme a přineseme do laboratoře a zmáčkneme ve spodní části těla, vyprodukuje světlo, které se šíří od stonku po špičku, a mění barvu ze zelené do modré. Zbarvení a zvukové efekty jsou přidané pro zážitek ze sledování. (smích) Ale nemáme představu, proč to dělá.

Zde je další příklad. Toto je také pérovník. Pohybuje se pomocí malé hvězdice. Je to zelená šavle světla. A jako ten, který jste právě viděli, dokáže produkovat pruhy světla. Když ho zmáčknete ve spodní části, pruhy jdou odspodu ke špičce. Pokud stisknete špičku, jdou od špičky dolů. Co si myslíte, že se stane, když ho zmáčknete uprostřed? (vzdechy) Velice by mě zajímaly vaše teorie, čím si myslíte, že to je.

(smích)

Takže v oceánu existuje něco jako "jazyk světla," a teprve mu začínáme rozumět. A jedním způsobem, jak to děláme, je napodobování různých zobrazení. Zde je optické lákadlo, které jsme použili. Říkáme mu elektronická medúza. Je to jen 16 modrých LEDek, které můžeme naprogramovat na různé typy zobrazení. A vidíme to kamerovým systémem zvaným Oko-v-moři, který jsem vynalezla. Využívá červené světlo neviditelné pro většinu zvířat, takže je nerušivý. Chci vám ukázat některé z odpovědí, jež jsme získali od živočichů v hlubokém oceánu.

Kamera je černobílá. Nemá vysoké rozlišení. A co vidíte zde, je krabička návnady se spoustou - podobně jako šváby v oceánu - jsou tam stejnonožci všude kolem. A přímo vpředu je elektronická medúza. A když začne blikat, bude to porstě jedna z LEDek blikající vemi rychle. Ale jakmile začne blikat - a bude vypadat velká, jelikož je blízko kamery - chci abyste se podívali sem. je tam něco malého, co nám odpovídá. K něčemu mluvíme. Vlastně to vypadá jako starček převislý, a ve skutečnosti jsou tři. Bylo to velmi konzistentní. Toto bylo na Bahamách v hloubce asi 600 metrů. Vlastně jsme tam měli chatovací místnost, protože jakmile se začne, mluví každý. Myslím, že toto je garnát, který vypouští svou bioluminiscenční chemikálii do vody. Ale skvělá věc je, že s ním mluvíme. Nevíme, co mu říkáme. Osobně si myslím, že je to něco sexy.

(smích)

A nakonec vám chci ukázat některé z odpovědí, které jsme nahráli s první hloubkovou webovou kamerou, kterou jsme loni nainstalovali v Monterey Canyon. Teprve jsme začali s analýzou všech těchto dat. Nejdříve to bude zářící zdroj, který je jako světelkující bakterie. Je to optický podnět, že je tam mršina na dně oceánu. Takže přichází tento mrchožrout, což je velký žralok šedý. Nemůžu tvrdit s jistotou, že ho sem přilákal ten optický zdroj, jelikož je tam i návnada. Ale kdyby následoval zápach návnady, měl by přijít z jiného směru. Vypadá to, že se snaží sníst elektronickou medúzu. Je to 3,6 metru dlouhý žralok šedý.

To, co teď přijde, je z webové kamery a je to takovéto otáčivé zobrazení. Je to poplašné zařízení. A zde byl kalmar peruánský, mládě kalmara peruánského, necelé 2 metry. Tohle je 900 m hluboko v Monterey Canyon. Ale jestli je to poplašný alarm, nečekali byste, že zaútočí přímo na medúzu. Měl by přece zaútočit na to, co útočí na medúzu. Ale viděli jsme spoustu odpovědí jako je tato. Tento chlápek je trochu víc hloubavý. "Hej, počkej chvíli. Mělo by tam být ještě něco jiného." Přemýšlí o tom. Ale je vytrvalý. Stále se vrací. Pak se na pár sekund vzdálí a ještě trochu přemýšlí a říká si: "Možná když přijdu z jiného úhlu." (smích) Ne.

Takže to začínáme pomalu uchopovat, ale jsme teprve na začátku. Potřebujeme zapojit více očí. Takže pokud někdo z vás bude mít šanci potápět se v ponorce, určitě do ní vlezte a ponořte se. Je to něco, co by měl mít každý na svém seznamu přání, jelikož žijeme na vodní planetě. Více jak 90 procent, 99 procent obývaného prostoru na naší planetě je oceán. Je to magické místo plné dechberoucích světelných show a bizarních a podivuhodných bytostí, cizích forem života, které můžete spatřit, aniž byste cestovali na jiné planety.

Ale pokud se do toho pustíte, nezapomeňte vypnout světla. Ale varuji vás, je to návykové.

Děkuji.

(potlesk)