Carter Emmart předvádí trojrozměrný atlas vesmíru

Je pro mě dnes velkou ctí podělit se s vámi o Digitální vesmír, který byl vytvořen proto, aby lidstvo vidělo, kde se skutečně nacházíme ve vesmíru. Myslím, že si můžeme pustit video, které tady máme.

[Himaláje.]

(Hudba)

Carter Emmart: Plochý horizont, který tvořil součást našeho vývoje, sloužil jako metafora nekonečných, nevyčerpatelných zdrojů a neomezené kapacity pro odkládání odpadu. Teprve tehdy, kdy jsme opustili Zemi, vystoupili nad atmosféru a spatřili tento horizont, jak se ohýbá, jsme porozuměli naší planetě jako omezenému prostoru. Atlas Digitální vesmír byl vytvořen v Americkém muzeu přírodní historie během uplynulých dvanácti let. Pracovali jsme na něm, dali jsme jej dohromady jak projekt, který skutečně mapuje vesmír s použitím všech stupnic velikosti. Zde vidíme družice kolem Země, a Zemi v jejím skutečném postavení vůči vesmíru, jak vidíme. NASA tento projekt podpořila před dvanácti lety jako součást přestavby Haydenova planetária, abychom se o to mohli podělit s celým světem.

Digitální vesmír je základem produkce našich vesmírných představení - hlavních vesmírných představení v planetáriu. Ale to, co zde vidíte, je vlastně výsledkem stáží, které jsme pořádali spolu s Univerzitou Linkoping ve Švédsku. Nechal jsem na tom pracovat dvanáct studentů v rámci jejich magisterského studia. Výsledkem byl tento program nazvaný Uniview a firma SCISS ve Švédsku. Tento program je možné používat interaktivně. Tato letová dráha a film, které zde vidíme, vycházejí ze skutečného letu naživo. Zachytil jsem to naživo na svém notebooku v kavárně "Na Zemi záleží" na dolní části východního Manhattanu, kde bydlím. Jedná se vlastně o společný projekt s Rubinovým muzeem himalájského umění na výstavu o komparativní kosmologii.

Jak se teď pohybujeme směrem od Země, díváme se plynule z naší planety až do galaktické sféry, jak vidíme zde. Pohybujeme se rychlostí světla, což vám dává představu o tom, jak daleko jsme. Zatímco směřujeme pryč, světlo z těchto vzdálených galaxií sem letí tak dlouho, že se vlastně vracíme zpátky v čase do minulosti. Vracíme se tak daleko zpátky, až jsme nakonec čímsi obklopeni - je to dosvit velkého třesku. Toto je mikrovlnné spektrum ze sondy WMAP, které zde teď vidíme. Vyletíme teď mimo něj, abychom viděli to, co nás obklopuje. Pokud bychom se nacházeli vně, celé by to vlastně ztrácelo význam, jako bychom se pohybovali v době před tím, než začal čas. Celý viditelný vesmír je tímto obklopen. Víme však, že vesmír je větší než to, co vidíme.

Když se rychle vrátíme zpátky, vidíme tady onu radiosféru, z níž jsme na začátku vystoupili. Vidíme zde také postavení, nejnovější postavení exoplanet, které jsme zmapovali. A tady je samozřejmě slunce s naším solárním systémem. To, co teď uvidíte - budete musete poměrně rychle přeskakovat mezi různými stupni velikosti, až se dostanete tam, kde můžeme vidět sluneční soustavu. Toto jsou dráhy družic Voyager 1, Voyager 2, Pioneer 11 a Pioneer 10, prvních čtyř vesmírných družic, které opustily náš solární systém. Když se ještě víc přiblížíme, zaměříme se na Zemi, oběžná dráha Měsíce, a už vidíme Zemi. Tuto mapu je možné aktualizovat. Můžeme do ní přidávat nové údaje.

Vím, že doktorka Carolyn Porco vede tým kamerového zobrazování mise družice Cassini. Tady vidíme úplnou trajektorii mise Cassini, barevně označenou pod jednotlivých fází mise. Je to vymyšleno jednoduše tak, že 45 přeletů nad největším měsícem, Titanem, který je větší než planeta Merkur, rozděluje oběžnou dráhu do jednotlivých části podle fází mise.

Tento program nám umožňuje si to přiblížit a na ty jednotlivé části se podívat. Rovněž můžeme tento program sdílet po síti mezi hvězdárnami. Počet uživatelů na této síti narůstá. A propojujeme na síti jednotlivé hvězdárny. A můžeme navazovat síťové spojení mezi hvězdárnami a školními třídami. Tyhle prohlídky vesmíru tak nabízíme prvnímu subsaharskému planetáriu v Ghaně, stejně jako novým knihovnám, které byly postaveny v ghettech v Kolumbii, a střední škole v Kambodži. A Kambodžané přímo řídili Haydenovo planetárium ze své střední školy.

Tohle je obrázek ze soboty, pořízený družicí Aqua, ale skrze program Uniview. Vidíme tady okraj planety Země. Tohle je Nepál. Tohle, vlastně přímo tady, je lhaské údolí, přímo tady v Tibetu. Můžeme vidět dým z ohňů a další věci v údolí Gangy dole v Indii. Tohle je Nepál a Tibet.

A na závěr bych chtěl říci, že svět, na kterém žijeme, je krásný. Tady vidíme trochu sněhu, kterým se někteří z vás museli probojovat, než se sem dostali. Chtěl bych tedy říci, že svět nyní potřebuje, abychom byli schopni podívat se na sebe v rámci tohoto většího rozměru a mnohem širšího vnímání domova. Naším domovem je totiž vesmír a my sami jsme v podstatě vesmír. Neseme si to v sobě. A schopnost vidět celkový kontext v tomto širším smyslu s použitím všech stupnic velikosti nám všem pomáhá, myslím si, v porozumění tomu, kde jsme a čím jsme ve vesmíru.

Děkuji vám.

(Potlesk)