Britta Riley: Zahrádka v mém bytě

Stejně jako mnoho z vás i já jsem jedním ze dvou miliard lidí na Zemi, kteří žijí ve městě. A v některých dnech -- nevím jak to máte vy ostatní -- ale já si v některých dnech zřetelně uvědomuji, jak silně jsem téměř ve všem, co se týká mého života, závislá na ostatních lidech. A někdy může být ten pocit až trochu děsivý. Dnes chci ovšem mluvit o tom, jak ta samá vzájemná závislost může vytvořit mimořádně mocnou společenskou infrastrukturu, kterou můžeme vlastně využít k tomu, abychom pomohli řešit některé nejzásadnější občanské otázky tím, že použijeme otevřené zdroje spolupráce.

Před několika lety jsem četla článek Michaela Pollana v New York Times, ve kterém tvrdil, že pěstovat alespoň nějaké vlastní potraviny je jednou z nejlepších věcí, kterou můžeme udělat pro životní prostředí. Ten článek jsem četla právě uprostřed zimy a ve svém bytě v New York City jsem rozhodně neměla místo na spoustu hlíny. Takže jsem to prostě chtěla nechat být a jen jsem si přečetla nové číslo časopisu Wired, kde jsem zjišťovala, jak se odborníci snaží vyřešit všechny tyto problémy za nás do budoucna. Ale to byla přesně ta situace, na kterou upozorňoval Michael Pollan ve svém článku -- to znamená, že takhle přesně přenecháváme odpovědnost za všechny tyto záležitosti odborníkům, a tím způsobujeme právě ty potíže, které vnímáme v souvislosti s potravinovým systémem.

Náhodou jsem ze své vlastní práce věděla trochu o tom, jak NASA používá hydroponii při zkoumání možností pěstování potravin ve vesmíru. Je možné získat optimální výživnou sklizeň, když použijete pro pěstování rostlin vysoce kvalitní tekutý substrát. Pokud jde o pěstování zeleniny, musel by se můj byt co nejvíce podobat prostředí ve vesmíru. Ale můžu nabídnout trochu denního světla a celoročně kontrolovanou teplotu.

Rychle se přesuneme o dva roky později: máme teď okenní farmy, což jsou vertikální, hydroponické platformy pro pěstování potravin uvnitř budov. Funguje to tak, že dole je pumpa, která periodicky zajistí přísun té tekuté výživy směrem k rostlinám nahoru, a tato tekutá výživa pak v pramíncích stéká skrz kořenové systémy rostlin, které jsou zavěšeny v keramických granulích -- takže nepotřebujete žádnou hlínu. Světlo a teplota se u každého okenního mikroklimatu liší, takže okenní farma potřebuje farmáře a ten se musí rozhodnout, jaký druh plodiny zasadí na své okenní farmě a jestli bude hnojit své rostliny organicky.

Okenní farma byla nejdříve jen technicky složitým nápadem, který vyžadoval spoustu testování. A já jsem vážně chtěla, aby to byl otevřený projekt, protože hydroponie je teď jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí patentování ve Spojených státech a mohla by se stát něčím podobným jako Monsanto, kde je hodně korporátního duševního vlastnictví (patentů) v oblasti potravin pro lidi. Takže jsem se rozhodla, že místo toho, abych vytvořila produkt, bude lepší otevřít tento projekt celé řadě spoluvývojářů.

Několik prvních systémů, které jsme vytvořili, docela fungovalo. Byly jsme vlastně schopni vypěstovat asi tak jeden salát týdně na typickém okně newyorského bytu. A byli jsme schopni vypěstovat cherry rajčátka a okurky, všechno možné. Ale těch prvních pár systémů prosakovalo, byly dost hlasité a spotřebovaly hodně energie, takže Martha Stewartová by je určitě nikdy neschválila. (Smích) Takže, abychom přilákali více spoluvývojářů, vytvořili jsme stránku na sociálních sítích, na které jsme uveřejnili návrhy, vysvětlili jsme, jak to funguje, a šli jsme dokonce tak daleko, že jsme upozornili na všechno, co bylo na těchto systémech špatné. A pak jsme pozvali lidi z celého světa, aby si postavili svoje systémy a experimentovali s námi. Takže teď na této webové stránce máme 18 tisíc lidí. Máme okenní farmy po celém světě.

To, co děláme, by NASA nebo velká korporace nazvala výzkum a vývoj (anglicky R&D). Ale my tomu říkáme výzkum a vývoj Udělej si sám, neboli vyzkoumej a vyviň sám. Tak například přišel Jackson a navrhl, abychom použili vzduchová čerpadla místo vodních čerpadel. Bylo potřeba postavit docela dost systémů, aby to fungovalo správně, ale jakmile se nám to povedlo, byli jsme schopni snížit naši uhlíkovou stopu skoro na polovinu. Tony z Chicaga prováděl experimenty s pěstováním stejně jako řada dalších okenních farmářů, a povedlo se mu přimět svoje jahody, aby plodily 9 měsíců v roce ve zhoršených světelných podmínkách tím, že prostě změnil složení organické výživy rostlin. Okenní farmáři ve Finsku upravují svoje okenní farmy pro tmavé dny, jaké jsou ve Finsku v zimě, tak, že je doplňují LED světlem, takže i oni jsou teď součástí našeho otevřeného projektu.

Okenní farmy se tedy vyvíjejí prostřednictvím rychlého procesu úprav, což se podobá softwaru. U každého projektu otevřených zdrojů je hlavním přínosem vzájemné působení specifických zájmů lidí, kteří si upravují své systémy pro své individuální potřeby i pro potřeby univerzální. Takže můj nejužší tým a já se můžeme soustředit na vylepšování, které prospěje skutečně každému. A můžeme se věnovat i potřebovám nově se zapojujících spolupracovníků.

Takže pro ty, kdo si chtějí něco vypěstovat stylem "udělej si sám", nabízíme zdarma velmi podrobně testované instrukce tak, aby si každý, kdekoliv na světě, mohl postavit takový systém zadarmo. Společenství spolupracovníků, podílejících se na těchto systémech, také požádalo o jejich patentování. Pro financování tohoto projektu jsme vytvořili sdružení, které vypěstované produkty prodává do škol a jednotlivcům, kteří nemají čas postavit si své vlastní systémy.

V rámci naší komunity se objevila určitá kultura. V jejím rámci je lepší být testujícím, který podporuje nápad někoho jiného, než být tím, kdo nese novou myšlenku. Tento projekt nám dává podporu pro naši vlastní práci a stejně tak i možnost skutečně přispívat k ekologickému hnutí jiným způsobem, než je jen namontování úsporných žárovek. Ale myslím si, že Eileen nejlépe vyjadřuje to, co nám tento projekt skutečně přináší, a to je vlastní radost ze spolupráce. Takže tady ukazuje, jaké to je vidět někoho přes půl světa, jak převzal vaši myšlenku, rozvinul ji a pak uznal váš příspěvek k této práci. Pokud bychom skutečně chtěli, aby se chování spotřebitelů zásadně změnilo, jak o tom všichni mluvíme, jako ekologové a lidé, kterým záleží na potravinách, možná bychom prostě měli odložit výraz "spotřebitel" a postavit se za lidi, kteří něco dělají.

Otevřené projekty mají sklon nabrat svůj vlastní směr. A i tady vidíme, že "výzkum a vývoj Udělej si sám" se posunul od prostých okenních farem a LED světel k solárním panelům a akvaponickým systémům. I my stavíme na inovacích generací, které šly před námi. A díváme se dopředu na generace, které opravdu potřebují, abychom teď přebudovali svoje životy. Takže vás žádáme, abyste se k nám připojili a znovu objevili, jakou má hodnotu, když se lidé spojí a prohlásí, že my všichni jsme stále průkopníky.

(Potlesk)