Bill Gates o moskytech, malárii a vzdělávání

Minulý týden jsem napsal dopis, ve kterém jsem sdílel některé z problémů, kterými se nadace zabývá. Warren Buffet mi doporučil, abych to udělal -- abych byl upřímný o tom, co jde dobře, co ne, a udělat z toho takovou každoroční událost. Cílem bylo přitáhnout více lidí k práci na těchto problémech, protože si myslím, že existuje několik velmi důležitých problémů, na kterých se běžně nepracuje. Tedy, že trh neláká vědce, zpravodajce, myslitele, vlády, aby dělali správné věci. A jen tak, že budeme těmto věcem věnovat pozornost a že budeme mít výjimečné lidi, kteří mají zájem a jsou schopni přitáhnout další, jen tak můžeme učinit takový pokrok, jaký potřebujeme.

Takže dnes dopoledne se s vámi podělím o dva z těchto problémů a řeknu vám, v jakém stavu se nachází. Ale než se do nich hlouběji ponořím, rád bych přiznal, že jsem optimista. Myslím, že jakýkoli těžký problém je možné vyřešit. Jedním z důvodů, proč se tak cítím, je ohlédnutí do minulosti. Během posledního století se délka života více než zdvojnásobila. Jiná statistika, moje asi nejoblíbenější, hovoří o dětské úmrtnosti. Ještě nedávno, v roce 1960, se narodilo 110 milionů dětí a 20 milionů z nich zemřelo do pěti let věku. Před pěti lety se narodilo 135 milionů dětí -- tedy více -- a méně než 10 milionů z nich zemřelo do pěti let od narození. Což znamená snížení dětské úmrtnosti na polovinu. Fenomenální věc. Na každém z těchto životů záleží.

A klíčovým faktorem, proč jsme to dokázali, nebyl jen růst příjmů, ale také několik objevů. Vakcíny, které se začaly mnohem více používat. Například spalničky byly příčinou 4 milionů úmrtí ještě nedávno, v roce 1990, a nyní je jich méně než 400 tisíc. My opravdu můžeme udělat změnu. Příštím cílem je snížení těchto 10 milionů opět na polovinu. A já myslím, že to můžeme splnit určitě za méně než 20 let. Proč? Na světě je jen několik nemocí, které mohou za naprostou většinu těchto umrtí: průjem, zápal plic a malárie.

A to nás přivádí k prvnímu problému, o kterém dnes budu hovořit - jak zastavíme smrtelné nemoci, které přenášejí moskyti?

Tedy, jaká je historie této nemoci? Je závažnou nemocí již po tisíce let. Faktem je, že pokud se podíváme na genetický kód, zjistíme, že je jedinou nemocí, proti které evoluce v Africe přispěla několika adaptacemi, aby tak zabránila úmrtím na malárii. Počet úmrtí dosáhl vrcholu ve 30. letech, kdy jich bylo lehce nad 5 milionů. Což bylo naprosto gigantické. Nemoc byla tehdy na celém světě. Odporná nemoc. Byla ve Spojených státech. Byla v Evropě. Lidé nevěděli, co ji způsobuje, až do začátku 20. století, kdy britský voják přišel na objev, že za ni mohou moskyti. Takže byla všude. A dva nástroje pomohly snížit množství úmrtí. Jedním bylo vyhubení moskytů pomocí DDT. Druhým byla léčba pacientů chininem nebo deriváty chininu. To je důvod, proč se úmrtnost snížila.

Ironicky se tedy stalo to, že se malárii podařilo eliminovat z klimatických oblastí, ve kterých jsou všechny bohaté země. Takže se podívejme: 1900, je všude. 1945, stále na většině míst. 1970, USA a většina Evropy se jí zbavila. 1990, máme vyčištěnu většinu severních oblastí. A v současné době můžete vidět, že je pouze okolo rovníku.

Toto tedy vede k paradoxu: protože nemoc je pouze v chudších zemích, příliš se do ní neinvestuje. Pro příklad, více peněz se momentálně vkládá do léků proti plešatosti než proti malárii. Chápu, plešatost je odporná věc. (smích) A bohaté muže sužuje. Takže mají priority nastaveny takto.

Ale malárie -- už jen milion smrtí za rok, které působí malárie, naprosto dokládá její význam. V každém okamžiku jí trpí 200 milionů lidí. To znamená, že ekonomiky států v těchto oblastech nemůžete rozpohybovat, protože malárie brzdí spoustu věcí. Takže, malárie je nemoc, kterou přenášejí moskyti. Nějaké jsem přinesl s sebou, abyste si to mohli vyzkoušet. Nechám je teď na chvíli poletovat po místnosti. (smích) Proč by tuto zkušenost měli mít jen chudí lidé? (smích)(potlesk) Tito moskyti nejsou infikováni.

Tedy, vynalezli jsme několik nových věcí. Máme moskytiéry. Moskytiéry jsou výborná pomůcka. Matky s dětmi pod nimi v noci spí a moskyti, kteří kousají pozdě v noci, se k nim nemohou dostat. A když použijete spreje s DDT v místnosti a tyto moskytiéry, můžete snížit počet smrtí o 50 procent. Což se stalo v mnoha zemích. To je skvělá zpráva.

Ale ohledně malárie musíme být opatrní -- parazité se vyvíjejí a moskyti se také vyvíjejí. Takže každý nástroj, který jsme kdy v minulosti použili, se po čase stal neefektivním. Takže nakonec máte dvě možnosti. Pokud půjdete do nějaké země se správnými nástroji a správným způsobem, uděláte vše velmi pečlivě, můžete dosáhnout lokálního vyhubení. Na předchozí mapě jsme viděli, jak se oblasti s malárií zmenšovaly. Pokud ale přistoupíte k problému lhostejně, na nějakou dobu snížíte přítěž v podobě nemoci, ale časem se tyto nástroje stanou neefektivní a úmrtnost zase naroste zpátky. Svět si prošel jak obdobím, kdy pozornost tomuto problému věnoval, tak obdobím, kdy pozornost nevěnoval.

Momentálně se naše pozornost zvyšuje. Dotace na sítě proti moskytům proudí. Konají se nové objevy ve farmacii. Naše nadace podporuje vakcínu, která půjde do třetí fáze testů během několika měsíců. To by mělo zachránit více než dvě třetiny životů, pokud vše bude efektivní. Budeme mít tyto nové nástroje.

Ale nástroje samotné nejsou cestou k úspěchu. Protože cesta, jak se zbavit této nemoci, zahrnuje mnoho věcí. Zahrnuje zpravodajce, kteří budou podporovat dotování, kteří zaručí viditelnost, kteří budou vyprávět příběhy o úspěších. Zahrnuje vědce sociálních věd, kteří nám pomohou k tomu, aby moskytiéry používalo ne 70 procent lidí, ale 90 procent. Potřebujeme matematiky, aby přišli a simulovali proces, aby udělali věci jako v Monte Carlo, které nám pomohou porozumět, jak tyto nástroje kombinovat a společně použít. Samozřejmě potřebujeme farmaceutické firmy, aby nám věnovali své znalosti. Potřebujeme vlády bohatých zemí, aby byly velmi štědré v poskytování pomoci na tyto věci. Pokud se všechny tyto části složí, jsem celkem optimistický, že se nám podaří vymýtit malárii.

Nyní se pojďme přesunout k druhé otázce, poměrně odlišné otázce, ale stejně tak důležité. Tato otázka zní: Jak učinit učitele skvělým? Zdá se, že jde o otázku, které bychom měli velice dobře porozumět, pokud nad ní lidé stráví hodně času. Ve skutečnosti jsme to ale ještě nedokázali. Začněme ale tím, proč je tato otázka důležitá. Myslím, že všichni, co jsme tady, jsme měli skvělé učitele. My všichni jsme měli výborné vzdělání. Je to jedním z důvodů, proč jsme dnes tady, jedním z důvodů, proč jsme úspěšní. Můžu to prohlásit, i když jsem odpadlík z univerzity. Měl jsem skvělé učitele.

Ve skutečnosti, ve Spojených státech, dosud vzdělávací systém fungoval poměrně dobře. Existují velmi efektivní učitelé v úzkém okruhu míst. Takže těch nejlepších 20 procent studentů získalo dobré vzdělání. Těchto 20 procent bývalo těmi nejlepšími na světě, pokud je budete měřit proti jiným nejlepším 20 procentům. Přicházeli s revolucemi v software a biotechnologiích a udržovali USA v popředí.

V současné době však síla těchto nejlepších 20 procent začíná relativně oslabovat, ale ještě více zarážející je vyváženost struktury lidí, kteří toto vzdělávání získávají. Nejen že byla dosud slabá; ještě více oslabuje. Pokud se podíváte na ekonomiku, nyní opravdu nabízí příležitosti pouze lidem s lepším vzděláním. A to musíme změnit. Musíme to změnit tak, aby lidé měli rovné příležitosti. Musíme to změnit, aby země byla silná, aby zůstala v popředí věcí, které jsou taženy vyšším vzděláním, například věda a matematika

Když jsem se poprvé dozvěděl o této statistice, byl jsem dost ohromen tím, jak špatně na tom věci teď jsou. Více než 30 procent dětí nikdy nedokončí střední školu. Toto číslo bylo nadlouho skryto, protože se vždy počítal poměr odpadlíků jako poměr těch, kteří začali poslední ročník, a srovnával se s počtem, kteří poslední ročník dokončili. Nesledovalo se, ale co tyto děti dělaly předtím. Ale většina odpadlíků už dříve propadla. Míra odpadlíků a propadlíků se tedy musela navýšit, jakmile začali se sledováním tohoto jevu, a to na více než 30 procent. U dětí z menšin je to více než 50 procent. A i když absolvujete střední školu, pokud jste z rodiny s nízkým příjmem, máte méně než 25-ti procentní šanci získat vysokoškolský titul. Pokud patříte ve Spojených státech do skupiny s nízkým příjmem, je vyšší pravděpodobnost, že se dostanete do vězení, než že získáte bakalářský titul. A to není tak úplně fér.

Takže, jak učiníme vzdělání lepším?

Naše nadace do této otázky v průběhu posledních 9 let hodně investovala. I nyní na ní pracuje mnoho lidí. Pracovali jsme v malých školách, podporovali jsme stipendia, pracovali jsme na věcech v knihovnách. A mnoho těchto věcí přineslo kladný efekt. Ale čím více jsme se na problémy dívali, tím více jsme si uvědomovali, že mít skvělé učitele byla ta naprosto klíčová věc. Zapojili jsme několik lidí, kteří studovali, jak velký rozdíl existuje mezi učiteli, mezi, řekněme, nejlepší čtvrtinou -- těmi nejlepšími -- a spodní čtvrtinou. Jak velké jsou rozdíly uvnitř školy a mezi školami? Odpověď je, že tyto rozdíly jsou naprosto neuvěřitelné. Nejlepší čtvrtina učitelů zvedne výsledky jejich tříd -- podle výsledků testů -- o více než 10 procent za jeden rok. Co to znamená? To znamená, že pokud by ve Spojených státech byli dva roky jen učitelé z nejlepší čtvrtiny, celý rozdíl mezi námi a Asií by zmizel. Do čtyř let bychom mohli překonat kohokoliv na světě.

Je to jednoduché. Všechno, co potřebujeme, jsou ti učitelé z nejlepší čtvrtiny. Mohli byste říci: "Wow, měli bychom ty lidi odměnit. Měli bychom si tyto lidi udržet. Měli bychom zjistit, jak to dělají, a předat tyto schopnosti dalším." Ale mohu vám říci, že toto se v současné době absolutně neděje.

Jaké jsou vlastnosti lidí z této nejlepší čtvrtiny? Jak vypadají? Určitě si myslíte, že to jsou velmi zkušení lidé. Odpověď je "ne". Jakmile je někdo učitelem tři roky, kvalita jejich vyučování se už dále nemění. Odlišnosti jsou velmi, velmi malé. Můžete si myslet, že to jsou lidé s magisterským titulem. Že se vrátili do školy a dokončili magistra z pedagogiky. Tento graf ukazuje 4 různé faktory a ukazuje, jak moc ovlivňují kvalitu učení. Tady ta věc dole, která říká, že nemá vůbec žádný efekt, je magisterský titul.

Systém platů ve své podstatě odměňuje dvě skutečnosti. První jsou roky zkušeností. Protože váš plat postupně roste, jak se přibližujete důchodu. Druhým faktorem jsou peníze navíc, které získávají učitelé s magisterským titulem. Ale v žádném případě to neznamená, že jsou lepšími učiteli. Kampaň "Teach for America": jen malý efekt. Změřitelný efekt existuje u učitelů, kteří vystudovali matematiku. Ovšem v největší míře jede o vaši výkonnost v minulosti. Existují lidé, kteří jsou v tomto velmi dobří. A my jsme neudělali téměř nic, abychom to prozkoumali, načrtli a předali dále, abychom navýšili průměrné schopnosti -- anebo abychom podpořili tyto lidi, aby zůstali ve vzdělávacím systému.

Můžete se zeptat: "Zůstávají dobří učitelé a odcházejí ti špatní?" Odpovědí je, že v průměru odcházejí ti o něco lepší učitelé. Je to systém, kde se vystřídá velmi vysoký počet lidí.

Existuje několik míst -- velmi málo -- kde vznikají skvělí učitelé. Dobrým příkladem jednoho takového je skupina speciálních škol zvaná KIPP. KIPP znamená "Vědění je síla". Je to neuvěřitelná věc. Mají 66 škol -- většinou druhý stupeň základního vzdělání, několik středních škol -- a to, co se děje uvnitř, je skvělé vyučování. Vzali ty nejchudší děti a více než 96 procent jejich středoškolských absolventů jde na vysoké školy. Celý ten duch školy a přístup je velmi odlišný od běžných veřejných škol. Vyučují v týmech. Neustále zlepšují své učitele. Berou data, výsledky testů, a říkají učiteli: "Podívej, díky tobě se o tolik zlepšili." Jsou hluboce zaujati zkvalitňováním svých učitelů.

Když tam skutečně přijdete a sednete si do jedné z jejich tříd, máte nejdříve velmi podivný pocit. Sedl jsem si tam a pomyslel si: "Co se tu děje?" Učitel běhal po místnosti a cítil jsem velkou energii. Myslel jsem si: "Asi jsem na nějakých závodech nebo co. Co se tu děje?" A ten učitel neustále sledoval, které z dětí nedávalo pozor, které děti se nudily, a rychle je vyvolával, umisťoval věci na tabuli. Bylo to velmi dynamické prostředí, protože zejména v období druhého stupně -- pátá až osmá třída -- musíte udržet lidi zapojené, udávat tón tak, aby každý ve třídě dával pozor, aby si nikdo nedělal legraci a abyste zaujali i děti, které tam nechtějí být. Každý musí být zapojený. A takto to dělá KIPP.

Jak se toto dá srovnat s běžnou školou? Na běžných školách se učitelům neříká, jak dobří jsou. Data se nesbírají. Ve smlouvě učitele existuje limit, kolikrát může ředitel přijít do hodiny -- někdy dokonce jen jednou za rok. A musí o tom dát upozornění předem. Představte si, že existuje továrna, kde jsou zaměstnanci, někteří vyrábějí zmetky, a vedení je řečeno: "Hej, tady dolů za námi můžete přijít jednou za rok, ale musíte nám o tom dát vědět, protože se ve skutečnosti budeme snažit vás napálit a během té krátké chvíle předstírat, že děláme dobrou práci."

Ani učitel, který se chce zlepšovat, k tomu nemá dostatečné nástroje. Nemají výsledky testů a tím se dostáváme k celé otázce blokování těchto dat. Například stát New York prosadil zákon, že data o zlepšování učitelů nemohou být zpřístupněna a použita při právních rozhodnutích týkajících se učitelů. Takže to ve skutečnosti funguje naopak. Ale jsem v tomto optimistický, myslím, že existuje několik jasných věcí, které můžeme udělat.

Nejdříve ze všeho právě nyní probíhá mnohem více testování, abychom zjistili, kde se nacházíme. To nám pomůže zjistit, kdo je na tom dobře, zaměřit se na ně a zjistit, jaké techniky používají. Samozřejmě, digitální video je dneska laciné. Umístit do tříd několik kamer a říci, že všechno je neustále nahráváno, je na veřejných školách velmi praktické. Takže každých několik týdnů by si mohli učitelé společně sednout a říci: "Tady je krátká ukázka něčeho, co jsem, myslím, udělal dobře. Tady je krátká ukázka toho, co asi dobře nebylo. Poraďte mi -- když se toto dítě zachovalo takto, jak bych to měl řešit?" Všichni by si mohli sednout a pracovat na těchto problémech společně. Můžete vzít ty úplně nejlepší učitele a nějak je zviditelnit, aby každý viděl, kdo je nejlepší ve výuce daného předmětu.

Můžete vzít tyto výukové kurzy a zpřístupnit je, aby dítě mělo možnost jít a sledovat výuku fyziky, naučit se z ní. Pokud máte dítě, které nestíhá, mohli byste mu zadat, aby se podíval na toto video a nastudoval si ten princip sám. Vlastně by tyto kurzy zdarma mohly být nejen přístupné na Internetu, ale mohli byste to udělat tak, aby byly vždy dostupné DVD, aby každý s přístupem k DVD přehrávači mohl mít možnost mít ty nejlepší učitele. Takže když o tom budeme uvažovat jako o systému zaměstnanců, můžeme věci dělat mnohem lépe.

Ve skutečnosti existuje i kniha, o školách KIPP -- místě, kde se tyto věci dějí -- kterou napsal Jay Matthews, reportér, -- nazvanou "Pracuj tvrdě, buď milý." A myslím, že je fantastická. Dá vám ponětí o tom, co dělá dobrý učitel. Každému z vás tady pošlu jeden výtisk zdarma. (potlesk)

Vložili jsme mnoho peněz do vzdělávání a opravdu si myslím, že vzdělání je nejdůležitější věc, která se musí dělat správně, aby země měla tak silnou budoucnost, jakou by měla mít. Ve skutečnosti návrh ekonomického baličku, který se projednával v parlamentu, obsahoval peníze na tyto systémy s daty, ale v senátu byly vyňaty, protože existují lidé, kteří jsou těmito věcmi ohroženi.

Ale já -- já jsem optimistický. Myslím si, že lidé si začínají uvědomovat, jak důležité to je a jaký rozdíl můžeme učinit pro miliony životů, pokud to uděláme správně. Měl jsem čas pouze na představení těchto dvou problémů. Existuje mnohem více problémů, jakou jsou tyto -- AIDS, zápal plic -- vidím, jak jste najednou natěšení, už když vyslovím názvy těchto věcí. Rozsah schopností, které jsou potřeba k vyřešení těchto věcí, je velmi široký. Víte, systém je sám od sebe nevyřeší. Vlády samy od sebe tyto věci nepodpoří správným způsobem. Soukromý sektor sám od sebe nevkládá zdroje na tyto věci.

Takže je potřeba skvělých lidí, jako jste vy, aby studovali tyto věci, aby zapojili další lidi -- a pomohli nám přijít na řešení. A myslím si, že tímto způsobem nakonec dokážeme úžasné věci.

Děkuji. (potlesk)