Asher Hasanovo poselství míru z Pákistánu

Namaste. Salaam. Šalom. Sat Sri Akal. Pozdravy z Pákistánu vám všem. Často se říká, že se bojíme neznámého. A Pákistán je v tomto ohledu velmi podobný, protože způsobil a stále způsobuje svírání žaludku mnohým lidem ze Západu, zvlášť když se na něj díváte jednobarevnými brýlemi nepokojů a chaosu. Ale Pákistán má mnoho dalších rozměrů.

A rád bych vám teď ukázal sérii obrázků, které pořídili jedni z nejdynamičtějších mladých pákistánských fotografů ve snaze přinést vám alternativní představu, pohled do srdcí a myslí některých běžných pákistánských obyvatel. Uslyšíte některé příběhy, které s vámi chtěli sdílet.

Jmenuji se Abdul Khan. Pocházím z Pešávaru. Doufám, že vidíte víc než jen můj plnovous připomínající Tálibán, ale také pestrost a barevnost mých vjemů, tužeb a snů, které jsou stejně pestré a barevné jako tašky, které prodávám.

Jmenuji se Meher a toto je můj kamarád Irim. Doufám, že až vyrostu, stanu se veterinářkou, abych se mohla starat o zatoulané kočky a psi, kteří se potulují po ulicích vesnice, kde žiju - Gilgitu v severním Pákistánu.

Jmenuji se Kailash. Rád obohacuju životy různobarevnými skleněnými výrobky. Madam, je libo některý z těchto oranžových náramků s růžovými puntíky?

Jmenuji se Zamin. Jsem IDP, vnitřně vysídlená osoba, z údolí Swat. Vidíte mě na druhé straně tohoto plotu? Záleží vám na mě, existuju pro vás vůbec?

Jmenuji se Iman. Jsem modelka a slibná manekýnka z Lahore. Vidíte, jak se dusím látkou? Nebo snad proniknete mým závojem a vidíte, jaká jsem skutečně uvnitř?

Jmenuji se Ahmed. Jsem afghánský utečenec z oblasti Chajbaru. Přišel jsem z místa intenzivní temnoty. Proto chci svět osvítit.

Jmenuji se Papusay. Moje srdce a buben zní jako jedno. Pokud je náboženství opium lidstva, pak je pro mě hudba jedinou drogou.

Rostoucí vlna zvedá všechny lodě. A rostoucí vlna velkolepého ekonomického vzestupu Indie vyzvedla přes 400 milionů Indů a udělala z nich prosperující střední třídu. Ale stále ještě existuje 650 milionů Indů, Pákistánců, Srílančanů, Bangladéšanů a Nepálců, kteří zůstávají odepsaní na březích chudoby.

Proto stejně jako Indie a Pákistán, bychom vy i já měli překonat naše rozdíly, abychom oslavili naši rozmanitost. Abychom posílili naši společnou lidskost. Naší společnou vizí ve společnosti Naya Jeevan, což pro mnohé z vás, jak všichni víte, znamená v urdštině a hindštině "nový život", je vylepšit životy milionů rodin s nízkými příjmy tím, že jim poskytneme přístup k cenově dostupné naléhavou zdravotní péči. Jde o první světovou zdravotní organizaci (HMO) pro dělnickou chudinu ve městech.

Proč bychom to měli pro Indy a Pákistánce dělat? Nejsme nic než dvě nitě ustřižené ze stejné látky. A jsou-li naše osudy propletené, pak věříme, že je to dobrá karma, štěstěna. A pro mnohé z nás leží naše štěstí na dně pyramidy. Děkuju vám. (potlesk)

Chris Anderson: Fantastické. Jenom tam zůstaňte. To bylo úžasné. Připadalo mi to opravdu dojemné. Víte, dalo nám to vskutku hodně práce, abychom sem dostali alespoň malé pákistánské zastoupení. Měli jsme pocit, že je to opravdu důležité. Prošli si mnohým, aby se sem dostali. Mohla by se pákistánská delegace postavit, prosím? Jen jsem vám chtěl poděkovat. (potlesk) Moc vám děkuju.