Return to the talk Return to talk

Transcript

Select language

Translated by Kateřina Číhalová
Reviewed by Tomáš Pleva

0:11 V průběhu historie počítačů se snažíme zkrátit propast mezi námi a digitální informací, propast mezi naším fyzickým světem a světem na obrazovce, kde si naše představivost žije volně. A tato propast se zkracuje víc a ještě víc, a nyní je zkrácena na méně než jeden milimetr, tloušťku skla dotykové obrazovky, a moc výpočetní techniky se staly dostupnými pro každého.

0:43 Ale říkal jsem si, co když by nebylo vůbec žádné hranice? Začal jsem si představovat, jak by to vypadalo. Njedříve jsem vytvořil tento nástroj, který proniká do digitálního prostoru, takže při silnějším stisknutí obrazovky, přenese své fyzické tělo do pixelů. Návrháři mohou zhmotnit své myšlenky přímo v 3D, a chirurgové se mohou procvičovat na virtuálních orgánech pod obrazovkou. Takže s tímto nástrojem byla tato hranice zbořena.

1:16 Ale naše dvě ruce stále zůstávají mimo obrazovku. Jak se můžete dostat dovnitř a komunikovat s digitálních informací za užití úplné zručnosti našich rukou? V Microsoft Applied Sciences jsem spolu se svým učitelem Cati Boulangerem, přebudoval počítač a proměnil malý prostor nad klávesnicí v digitální prostor. Zkombinováním průhledného displeje a RGB-D kamer pro snímání prstů a obličeje, teď můžete zvednout ruce z klávesnice a sáhnout dovnitř 3D prostoru a uchopit pixely holýma rukama.

1:48 (Potlesk)

1:51 Protože okna a soubory mají pozici v reálném prostoru, jejich výběr je stejně snadný jako sáhnutí po knize z poličky. Pak můžete knihou listovat, zatímco si zvýrazňujete řádky a slova na virtuální dotykové podložce pod každým plovoucím oknem. Architekti mohou roztáhnout nebo otáčet své modely přímo svýma rukama. Takže v těchto příkladech, se dostáváme do digitálního světa.

2:15 Ale což takhle jeho roli obrátit a místo toho nechat digitální informaci, aby si dosáhla na nás? Jsem si jist, že mnozí z nás mají zkušenosti s nákupem a vrácením zboží online. Ale teď si s tím nemusíte dělat hlavu. Mám tu on-line rozšířenou zkušební kabinku. Tohle je výhled, který máte z HMD displeje nebo průhledného displeje, když systém rozumí geometrii vašeho těla.

2:41 Vezmeme-li tuto myšlenku dále, začal jsem přemýšlet, jak můžeme namísto toho, abychom je v našem prostoru viděli, udělat pixely fyzickými, takže se jich můžeme dotknout a cítit je? Jak by taková budoucnost vypadala? Na MIT Media Lab jsme spolu s mým poradcem Hiroshi Ishii a mým spolupracovníkem Rehmi Postem vytvořili tento jeden fyzický pixel. Nuže, v tomto případě se tento kulatý magnet chová v našem prostoru jako 3D pixel, což znamená, že jak počítače, tak i lidé mohou tento objekt přesunout kamkoliv v rámci tohoto malého 3D prostoru. V podstatě jsme zrušili gravitaci a kontrolovali pohyb kombinací magnetické levitace a mechanického ovládání a snímacích technologií. A programováním objektu digitálně, jej osvobozujeme z omezení času a prostoru, což znamená, že nyní mohou být lidské pohyby zaznamenány a přehrávány a zůstat ve fyzickém světě natrvalo. Takže choreografie může být vyučována fyzicky na dálku a slavná střelba na koš Michaela Jordana může být opakována znovu a znovu jako fyzická realita. Studenti to mohou používat jako nástroj k výuce složitých pojmů, jako jsou například pohyb planet, fyzika, a na rozdíl od počítačových obrazovek nebo učebnic, toto je skutečný, hmatatelný zážitek, kterého se můžete dotknout a cítit, což je velmi silné. A co je více vzrušující, než jen zhmotnit to, co je v současné době v počítači, je začít si představovat, jak programování světa změní i naše každodenní fyzické aktivity.

4:26 (Smích)

4:28 Jak můžete vidět, digitální informace nám nebude něco jen ukazovat, ale začne na nás přímo působit, jako součást našeho fyzického okolí, aniž bychom byli odpojeni od našeho světa.

4:41 Dnes jsme začali mluvením o hranici, ale pokud bychom tuto hranici odstranili, jedinou zbývající hranicí je naše představivost.

4:52 Děkuji.

4:53 (Potlesk)